EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997: Porovnání verzí

Z Personal
(EICHMANNOVÁ_Veronika_3.4.1909-0.0.1997)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Veronika EICHMANNOVÁ
 
| jméno = Veronika EICHMANNOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Eichmannova Veronika portret.jpg
 
| datum narození = 3.4.1909
 
| datum narození = 3.4.1909
| místo narození =  
+
| místo narození = Mladé u Českých Budějovic
| datum úmrtí = 0.0.1997
+
| datum úmrtí = 1997
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Německo
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Veronika EICHMANNOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 549-550
 +
}}
 +
 
 +
'''EICHMANNOVÁ, Veronika''' ''(roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna''
 +
 
 +
Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových.
 +
Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna
 +
(1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení
 +
židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové
 +
války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945),
 +
i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí
 +
říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny:
 +
Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera
 +
(* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší
 +
z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci
 +
Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).
 +
 
 +
V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli
 +
spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila,
 +
že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka
 +
K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen
 +
za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se
 +
„seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého
 +
manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný
 +
Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu
 +
říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog).
 +
1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad,
 +
nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až
 +
poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke
 +
stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen
 +
a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu
 +
smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.
 +
 
 +
'''L:''' H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům
 +
v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008,
 +
s. 100, 102, 104, 107.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:Mladé]]
 
[[Kategorie:1997]]
 
[[Kategorie:1997]]
 +
[[Kategorie:Německo]]
 +
 +
<gallery>
 +
Eichmannova Veronika svatba.jpg|Svatba Veroniky a Adolfa Eichmanna v roce 1935
 +
</gallery>

Aktuální verze z 20. 2. 2020, 14:58

Veronika EICHMANNOVÁ
Narození 3.4.1909
Místo narození Mladé u Českých Budějovic
Úmrtí 1997
Místo úmrtí Německo
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 549-550
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137007

EICHMANNOVÁ, Veronika (roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna

Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera (* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).

V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se „seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). 1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.

L: H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, s. 100, 102, 104, 107.

Jiří Martínek