Biografický slovník
EISELT Johann Nepomuk 26.5.1805-7.1.1868: Porovnání verzí
(EISELT_Jan_Nepomuk_26.5.1805-1868) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Johann Nepomuk EISELT |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.5.1805 | | datum narození = 26.5.1805 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| − | | datum úmrtí = 1868 | + | | datum úmrtí = 7.1.1868 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Hradec Králové |
| − | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />53- Historik<br />2- Fyzik<br /> |
| − | 53- Historik | + | |
| − | 2- Fyzik | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 553-554 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''EISELT, Johann Nepomuk''' (též Jan), ''* 26. 5. 1805 Praha, † 7. 1. 1868 Hradec Králové, lékař, přírodovědec, spisovatel, regionální historik'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v rodině státního úředníka. Po absolvování filozofické | ||
| + | fakulty se rozhodl pro studium medicíny. Promoval | ||
| + | 1829 na pražské lékařské fakultě po obhajobě disertace ''Historia'' | ||
| + | ''rupturae uteri…'' Následujícího roku si rozšířil aprobaci titulem | ||
| + | magistra porodnictví a získal místo městského fyzika | ||
| + | v Poličce. Oženil se s dcerou místního německého kupce a ve | ||
| + | městě zakotvil. Již za studií se zajímal o historii a statistiku | ||
| + | a zájem spojoval s erudicí medicínskou. Uznání E. odborné | ||
| + | činnosti potvrdilo jeho povýšení na krajského fyzika, tj. nejvyššího | ||
| + | zdravotnického pracovníka v kraji. Tuto prestižní | ||
| + | funkci postupně zastával ve třech krajích: 1836–42 v Táboře, | ||
| + | 1842–55 v Jičíně a od 1855 do smrti v Hradci Králové. Za | ||
| + | práci byl oceněn nejen čestnými diplomy měst, v nichž působil, | ||
| + | ale i 1857 pochvalou od císaře. Patřil k upřímným rakouským | ||
| + | patriotům s porozuměním pro sociálně-zdravotní problematiku | ||
| + | (v Poličce např. inicioval založení malé nemocnice | ||
| + | s 6 lůžky určené především pro nejchudší obyvatele, po požáru | ||
| + | města 1845 o ní na svůj náklad vydal publikaci ve prospěch | ||
| + | pohořelých). Šíře E. odborných zájmů zahrnovala i botaniku | ||
| + | a entomologii. Studia a sběry materiálu prováděl v Krkonoších, | ||
| + | na Královéhradecku a především na Poličsku. Od 1851 | ||
| + | byl členem pražského přírodovědeckého spolku Lotos, na | ||
| + | stránkách jeho stejnojmenného časopisu také publikoval. Psal | ||
| + | německy, časopisecké příspěvky uveřejňoval v ''Beiträge zur gesamten'' | ||
| + | ''Natur- und Heilwissenschaft'' (od 1841 název změněn | ||
| + | na ''Neue Beiträge zur Medizin und Chirurgie''). Zabýval se také | ||
| + | lékařskými topografiemi, některé práce věnoval lázním. Všude | ||
| + | se živě zapojoval i do společenského života. O české národní | ||
| + | hnutí se začal více zajímat až v době, kdy žil v Hradci Králové. | ||
| + | Stal se členem několika přírodovědných spolků v Německu. | ||
| + | Jeho syn Bohumil E. (1831–1908) i vnuk Rudolf Richard E. | ||
| + | (1881–1950) byli profesory vnitřního lékařství UK v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Policzka, königliche böhmische Leibgedingstadt in historisch-medizinisch- | ||
| + | topographischer Beziehung, 1833; Geschichte, Systematik und Literatur der Insectenkunde von den ältesten Zeiten bis auf die Gegenwart, | ||
| + | Leipzig 1836; Die Mineralquelle „das Goldbrünnel“ auf der Herrschaft | ||
| + | Bistrau im Chrudimer Kreise Böhmens, 1837; Die Heilquellen des Taborer | ||
| + | Kreises, 1839; Elenchus medicaminum…, 1840; Der Johannesbader | ||
| + | Sprudel…, 1846 (2. vyd. 1858); Die königliche böhmische Leibgedingstadt Polička vor, während und nach dem Brande am 10. Juli 1845, 1845; | ||
| + | Königgratz in der Vorzeit und Gegenwart, 1860; Der Literatenverein und die Cantionale in Königgrätz, 1861; Der Königgrätzer Männergesangverein, 1862. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 2, s. 418; OSN 8, s. 461; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der | ||
| + | hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker, Wien – Leipzig 6, 1888, | ||
| + | s. 742–743; AČL, s. 56n.; L. Schmid – E. Rozsívalová, Pražské lékařské disertace, | ||
| + | in: AUC medica, 1957, s. 53; J. Růžička, O dvojím vlastenectví | ||
| + | dvou dějepisců Poličky z 30. let minulého století (J. N. E. a A. Hájek), in: | ||
| + | Acta musei Reginaehradecensis, S. B. Scientiae sociales, 1964, s. 75–105; | ||
| + | J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 35; Koleška, | ||
| + | s. 43. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv UK, Praha, M 64, s. 32. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/29632 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Ludmila Hlaváčková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1805]] | [[Kategorie:1805]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
| + | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 14:07
| Johann Nepomuk EISELT | |
 | |
| Narození | 26.5.1805 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 7.1.1868 |
| Místo úmrtí | Hradec Králové |
| Povolání |
15- Lékaři 53- Historik 2- Fyzik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 553-554 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46210 |
EISELT, Johann Nepomuk (též Jan), * 26. 5. 1805 Praha, † 7. 1. 1868 Hradec Králové, lékař, přírodovědec, spisovatel, regionální historik
Narodil se v rodině státního úředníka. Po absolvování filozofické fakulty se rozhodl pro studium medicíny. Promoval 1829 na pražské lékařské fakultě po obhajobě disertace Historia rupturae uteri… Následujícího roku si rozšířil aprobaci titulem magistra porodnictví a získal místo městského fyzika v Poličce. Oženil se s dcerou místního německého kupce a ve městě zakotvil. Již za studií se zajímal o historii a statistiku a zájem spojoval s erudicí medicínskou. Uznání E. odborné činnosti potvrdilo jeho povýšení na krajského fyzika, tj. nejvyššího zdravotnického pracovníka v kraji. Tuto prestižní funkci postupně zastával ve třech krajích: 1836–42 v Táboře, 1842–55 v Jičíně a od 1855 do smrti v Hradci Králové. Za práci byl oceněn nejen čestnými diplomy měst, v nichž působil, ale i 1857 pochvalou od císaře. Patřil k upřímným rakouským patriotům s porozuměním pro sociálně-zdravotní problematiku (v Poličce např. inicioval založení malé nemocnice s 6 lůžky určené především pro nejchudší obyvatele, po požáru města 1845 o ní na svůj náklad vydal publikaci ve prospěch pohořelých). Šíře E. odborných zájmů zahrnovala i botaniku a entomologii. Studia a sběry materiálu prováděl v Krkonoších, na Královéhradecku a především na Poličsku. Od 1851 byl členem pražského přírodovědeckého spolku Lotos, na stránkách jeho stejnojmenného časopisu také publikoval. Psal německy, časopisecké příspěvky uveřejňoval v Beiträge zur gesamten Natur- und Heilwissenschaft (od 1841 název změněn na Neue Beiträge zur Medizin und Chirurgie). Zabýval se také lékařskými topografiemi, některé práce věnoval lázním. Všude se živě zapojoval i do společenského života. O české národní hnutí se začal více zajímat až v době, kdy žil v Hradci Králové. Stal se členem několika přírodovědných spolků v Německu. Jeho syn Bohumil E. (1831–1908) i vnuk Rudolf Richard E. (1881–1950) byli profesory vnitřního lékařství UK v Praze.
D: Policzka, königliche böhmische Leibgedingstadt in historisch-medizinisch- topographischer Beziehung, 1833; Geschichte, Systematik und Literatur der Insectenkunde von den ältesten Zeiten bis auf die Gegenwart, Leipzig 1836; Die Mineralquelle „das Goldbrünnel“ auf der Herrschaft Bistrau im Chrudimer Kreise Böhmens, 1837; Die Heilquellen des Taborer Kreises, 1839; Elenchus medicaminum…, 1840; Der Johannesbader Sprudel…, 1846 (2. vyd. 1858); Die königliche böhmische Leibgedingstadt Polička vor, während und nach dem Brande am 10. Juli 1845, 1845; Königgratz in der Vorzeit und Gegenwart, 1860; Der Literatenverein und die Cantionale in Königgrätz, 1861; Der Königgrätzer Männergesangverein, 1862.
L: RSN 2, s. 418; OSN 8, s. 461; A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Aerzte aller Zeiten und Völker, Wien – Leipzig 6, 1888, s. 742–743; AČL, s. 56n.; L. Schmid – E. Rozsívalová, Pražské lékařské disertace, in: AUC medica, 1957, s. 53; J. Růžička, O dvojím vlastenectví dvou dějepisců Poličky z 30. let minulého století (J. N. E. a A. Hájek), in: Acta musei Reginaehradecensis, S. B. Scientiae sociales, 1964, s. 75–105; J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 35; Koleška, s. 43.
P: Archiv UK, Praha, M 64, s. 32.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ludmila Hlaváčková
