Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky EISLER Otto 1.6.1893-27.7.1968

{{Infobox - osoba
| jméno = Otto EISLER
| obrázek = 
Eisler Otto portret.jpg
| datum narození = 1.6.1893
| místo narození = Bystřice nad Pernštejnem
| datum úmrtí = 27.7.1968
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 74- Architekt

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 557-558
}}

'''EISLER, Otto,''' ''* 1. 6. 1893 Bystřice nad Pernštejnem, † 27. 7. 1968 Brno, architekt''

Byl nejmladším z pěti synů Theodora (Bohdana) E. a Ernestiny
(Arnoštky), roz. Herrmannové, a bratrem Huga (1884 až
1943), Artura (1887–1944), Mořice (1888–1972) a Lea
(1890–1943). Otec vlastnil menší hospodářství a zemřel, když
byly E. tři roky. S dětmi se matka odstěhovala do Brna. 1899
až 1904 navštěvoval českou obecnou školu a 1904–12 reálku
v Antonínské ulici. 1912–22 studoval na německé technice
architekturu a pozemní stavitelství mj. u prof. Ferdinanda
Hracha a byl promován inženýrem architektem. Praktikoval
u Heinricha Tessenowa a údajně i u Waltra Gropia ve Výmaru
či ve vídeňských stavebních kancelářích. Po návratu do Brna
si otevřel vlastní projekční ateliér. Od 1930 se stal na sedm let
komandistou stavebního podnikatelství bratra Artura se sídlem v dnešní Úzké ulici č. 7. Pro něj projektoval obytné nájemní
domy, jež se staly na počátku 30. let s velkými obchodními
a administrativními objekty těžištěm E. tvorby. Navrhl
několik rodinných domů a vil včetně tzv. domu pro dva mládence,
čili pro sebe a bratra Mořice.

E. s bratry 1939 zatklo gestapo a věznilo šest týdnů na Špilberku.
Po propuštění uprchl s Hugem do Norska na pas, jejž
údajně obstaral německý malíř a karikaturista Thomas Theodor
Heine. Na předměstí Osla se stal asistentem v projekční
kanceláři. Po obsazení země Němci se pokusil o útěk do Švédska
(což se Hugovi s rodinou podařilo), byl postřelen a odvlečen
do Osla, odtud deportován do tábora v Kongsvinger, Grini,
převezen do Vratislavi a do Osvětimi. Tam se setkal
s Mořicem, spolu putovali v pochodu smrti do Buchenwaldu,
kde je 1945 osvobodila americká armáda. V červnu se vrátili
do vyrabovaného domu v brněnské Neumannově ulici. Mořic
Arturovo stavební podnikatelství obnovil a E. se osamostatnil.
1947–48 vytvořil skoro dvě desítky projektů, většinou obytných
staveb. 1948 byly firmy bratrů znárodněny a E. pracoval
znovu jako samostatný projektant, od 1950 byl externím zaměstnancem
botanické zahrady MU. Podílel se hlavně na zastavovacích
plánech a projektech pavilonů a expozic zoologické
zahrady v Bystrci. Významnější zakázky přicházely zřídka.
Byl též nadaným krajinářem Českomoravské vysočiny, navrhoval
a vyřezával loutky, sbíral grafiku a knihy, pěstoval kaktusy
a choval aligátory, cestoval a vyhledával čilé společenské
styky, mj. s německými sociálními demokraty. Oženil se 1946
s ovdovělou sestřenicí Gertrudou, roz. Herrmannovou, manželství
zůstalo bezdětné. Dožil v působišti a byl pohřben na
židovském hřbitově.

'''D:''' výběr: Brno, rodinné domy: dvojdům, 1927, Lipová 29 a 41; vlastní
dům pro dva mládence, 1930, Neumannova 10; 1935, Neumannova 11;
1947–48, Barvičova 72; nájemní domy: 1929, Erbenova 3; 1930–31,
Masarykova 19/Orlí 2; 1932, Křížkovského 21; 1934, Mlýnská 25; 1935
až 1936, Koliště 29 a 31; 1936, Bří Čapků 18–20; 1937, Novobranská 8,
10, 12; 1937, Orlí 28; 1935, Botanická 6; činžovní vila, 1935, Vinařská
44; další stavby: administrativní a obytný dům s obchody pojišťovny
Phoenix, 1928, Běhounská 10; módní salon, asi 1933, Masarykova 25–27;
obchodní a nájemní dům firmy JEPA, 1933–37, nám. Svobody 8; židovská
modlitebna, 1934, Skořepka 13; (soutěžní) návrhy: na regulaci a zástavbu
Kraví hory budovami Lékařské fakulty MU a klinické nemocnice; 1932;
zástavba nároží Koliště a Třídy M. Horákové, 1935; palác pojišťovny
Merkur, 1937–38, Benešova 22; nájemní dům, 1938, Husova 1; obchodní
škola a nájemní dům, 1938, Údolní 47/49; nájemní dům, 1947, Cejl 20;
budova tiskových podniků Novina, 1947, Mášova 3; internát ošetřovatelek,
1948, Výstavní 17–19; další realizace: rodinný dům, 1947, Brusná u Tišnova;
další návrhy: židovský památník, 1947, Plzeň; továrna na krajky, 1947,
Veselí nad Moravou; střední škola, 1948, Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem; urbanistické řešení Havlíčkova nám. a stadion, 1949/50, Dačice;
řešení ZOO Lešná, okolo 1960; rodinný dům, 1966, Svratka.

'''L:''' NEČVU 1, s. 160;M. Eisler, Ein Wohnhaus für zwei Junggesellen von
O. E., in: Moderne Bauformen 31, 1932, s. 261n.; týž, Ein Wohnhaus für
zwei Junggesellen in Brünn, in: Forum 3, 1933, s. 69n.; Neue Arbeiten des
Architekten Ing. O. E., Brünn, in: tamtéž 4, 1934, s. 1n.; Neue Arbeiten
von Arch. Ing. O. E., Brünn, in: tamtéž 6, 1936, s. 126n.; D. Riedl – B.
Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965; 1967, s. 87; Z. Kudělka,
Brněnská architektura 1919–1928, 1970, s. 66; V. Šlapeta, O. E., in: Československý
architekt 24, 1978, č. 17, s. 2; S. Hain, Zu den tschechisch-deutschen Beziehungen in der Architektur zwischen den Weltkriegen,
1979, s. 57 (diplomová práce FF MU Brno); V. Šlapeta, Die Brünner
Funktionalisten, Innsbruck - Wien 1985, s. 14, 38, 76, 112 (katalog výstavy);
P. Gössel – G. Leuthäuser, Architektur des 20. Jahrhunderts, Köln
1990, s. 192; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin
Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 83; J. Kroupa, O. E. a racionální purismus
aneb: problém obytného domu ve 30. letech, in: tamtéž, s. 108 až
115; J. Vybíral, Jiný dům. Německá a rakouská architektura v letech 1890
až 1938 na Moravě a ve Slezsku, 1993, s. 41, 64 (katalog výstavy); týž, Architektura
na Moravě a ve Slezsku, in: Mezery v historii 1890–1938. Polemický
duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1994, s. 101 (katalog výstavy);
B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 150;
J. Klenovský, Židovské památky Brna, 1995, s. 35, 47; R. Ondrůj, O. E.,
1997 (diplomová práce FF MU Brno); J. Kroupa, Od racionálního purismu
k internacionálnímu stylu, in: O. E. 1893–1968, P. Pelčák (ed.), 1998;
Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939;
2000, zvl. s. 77–78 (katalog výstavy).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135142 Bibliografie dějin Českých zemí]

Lenka Kudělková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Bystřice nad Pernštejnem]]
[[Kategorie:1968]]
[[Kategorie:Brno]]

<gallery>
Eisler Otto vila.jpg|Vlastní dům pro dva mládence v Brně, 1930
Eisler Otto dum.jpg|Nájemní dům v Brně, 1935
</gallery>