EISLER Otto 1.6.1893-27.7.1968: Porovnání verzí

Aktuální verze z 26. 2. 2020, 11:20

Otto EISLER
Narození	1.6.1893
Místo narození	Bystřice nad Pernštejnem
Úmrtí	27.7.1968
Místo úmrtí	Brno
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 557-558
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67155

EISLER, Otto, * 1. 6. 1893 Bystřice nad Pernštejnem, † 27. 7. 1968 Brno, architekt

Byl nejmladším z pěti synů Theodora (Bohdana) E. a Ernestiny (Arnoštky), roz. Herrmannové, a bratrem Huga (1884 až 1943), Artura (1887–1944), Mořice (1888–1972) a Lea (1890–1943). Otec vlastnil menší hospodářství a zemřel, když byly E. tři roky. S dětmi se matka odstěhovala do Brna. 1899 až 1904 navštěvoval českou obecnou školu a 1904–12 reálku v Antonínské ulici. 1912–22 studoval na německé technice architekturu a pozemní stavitelství mj. u prof. Ferdinanda Hracha a byl promován inženýrem architektem. Praktikoval u Heinricha Tessenowa a údajně i u Waltra Gropia ve Výmaru či ve vídeňských stavebních kancelářích. Po návratu do Brna si otevřel vlastní projekční ateliér. Od 1930 se stal na sedm let komandistou stavebního podnikatelství bratra Artura se sídlem v dnešní Úzké ulici č. 7. Pro něj projektoval obytné nájemní domy, jež se staly na počátku 30. let s velkými obchodními a administrativními objekty těžištěm E. tvorby. Navrhl několik rodinných domů a vil včetně tzv. domu pro dva mládence, čili pro sebe a bratra Mořice.

E. s bratry 1939 zatklo gestapo a věznilo šest týdnů na Špilberku. Po propuštění uprchl s Hugem do Norska na pas, jejž údajně obstaral německý malíř a karikaturista Thomas Theodor Heine. Na předměstí Osla se stal asistentem v projekční kanceláři. Po obsazení země Němci se pokusil o útěk do Švédska (což se Hugovi s rodinou podařilo), byl postřelen a odvlečen do Osla, odtud deportován do tábora v Kongsvinger, Grini, převezen do Vratislavi a do Osvětimi. Tam se setkal s Mořicem, spolu putovali v pochodu smrti do Buchenwaldu, kde je 1945 osvobodila americká armáda. V červnu se vrátili do vyrabovaného domu v brněnské Neumannově ulici. Mořic Arturovo stavební podnikatelství obnovil a E. se osamostatnil. 1947–48 vytvořil skoro dvě desítky projektů, většinou obytných staveb. 1948 byly firmy bratrů znárodněny a E. pracoval znovu jako samostatný projektant, od 1950 byl externím zaměstnancem botanické zahrady MU. Podílel se hlavně na zastavovacích plánech a projektech pavilonů a expozic zoologické zahrady v Bystrci. Významnější zakázky přicházely zřídka. Byl též nadaným krajinářem Českomoravské vysočiny, navrhoval a vyřezával loutky, sbíral grafiku a knihy, pěstoval kaktusy a choval aligátory, cestoval a vyhledával čilé společenské styky, mj. s německými sociálními demokraty. Oženil se 1946 s ovdovělou sestřenicí Gertrudou, roz. Herrmannovou, manželství zůstalo bezdětné. Dožil v působišti a byl pohřben na židovském hřbitově.

D: výběr: Brno, rodinné domy: dvojdům, 1927, Lipová 29 a 41; vlastní dům pro dva mládence, 1930, Neumannova 10; 1935, Neumannova 11; 1947–48, Barvičova 72; nájemní domy: 1929, Erbenova 3; 1930–31, Masarykova 19/Orlí 2; 1932, Křížkovského 21; 1934, Mlýnská 25; 1935 až 1936, Koliště 29 a 31; 1936, Bří Čapků 18–20; 1937, Novobranská 8, 10, 12; 1937, Orlí 28; 1935, Botanická 6; činžovní vila, 1935, Vinařská 44; další stavby: administrativní a obytný dům s obchody pojišťovny Phoenix, 1928, Běhounská 10; módní salon, asi 1933, Masarykova 25–27; obchodní a nájemní dům firmy JEPA, 1933–37, nám. Svobody 8; židovská modlitebna, 1934, Skořepka 13; (soutěžní) návrhy: na regulaci a zástavbu Kraví hory budovami Lékařské fakulty MU a klinické nemocnice; 1932; zástavba nároží Koliště a Třídy M. Horákové, 1935; palác pojišťovny Merkur, 1937–38, Benešova 22; nájemní dům, 1938, Husova 1; obchodní škola a nájemní dům, 1938, Údolní 47/49; nájemní dům, 1947, Cejl 20; budova tiskových podniků Novina, 1947, Mášova 3; internát ošetřovatelek, 1948, Výstavní 17–19; další realizace: rodinný dům, 1947, Brusná u Tišnova; další návrhy: židovský památník, 1947, Plzeň; továrna na krajky, 1947, Veselí nad Moravou; střední škola, 1948, Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem; urbanistické řešení Havlíčkova nám. a stadion, 1949/50, Dačice; řešení ZOO Lešná, okolo 1960; rodinný dům, 1966, Svratka.

L: NEČVU 1, s. 160;M. Eisler, Ein Wohnhaus für zwei Junggesellen von O. E., in: Moderne Bauformen 31, 1932, s. 261n.; týž, Ein Wohnhaus für zwei Junggesellen in Brünn, in: Forum 3, 1933, s. 69n.; Neue Arbeiten des Architekten Ing. O. E., Brünn, in: tamtéž 4, 1934, s. 1n.; Neue Arbeiten von Arch. Ing. O. E., Brünn, in: tamtéž 6, 1936, s. 126n.; D. Riedl – B. Samek, Moderní architektura v Brně 1900–1965; 1967, s. 87; Z. Kudělka, Brněnská architektura 1919–1928, 1970, s. 66; V. Šlapeta, O. E., in: Československý architekt 24, 1978, č. 17, s. 2; S. Hain, Zu den tschechisch-deutschen Beziehungen in der Architektur zwischen den Weltkriegen, 1979, s. 57 (diplomová práce FF MU Brno); V. Šlapeta, Die Brünner Funktionalisten, Innsbruck - Wien 1985, s. 14, 38, 76, 112 (katalog výstavy); P. Gössel – G. Leuthäuser, Architektur des 20. Jahrhunderts, Köln 1990, s. 192; L. Krčálová, Brněnská architektura 1919–1939, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 83; J. Kroupa, O. E. a racionální purismus aneb: problém obytného domu ve 30. letech, in: tamtéž, s. 108 až 115; J. Vybíral, Jiný dům. Německá a rakouská architektura v letech 1890 až 1938 na Moravě a ve Slezsku, 1993, s. 41, 64 (katalog výstavy); týž, Architektura na Moravě a ve Slezsku, in: Mezery v historii 1890–1938. Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, 1994, s. 101 (katalog výstavy); B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 150; J. Klenovský, Židovské památky Brna, 1995, s. 35, 47; R. Ondrůj, O. E., 1997 (diplomová práce FF MU Brno); J. Kroupa, Od racionálního purismu k internacionálnímu stylu, in: O. E. 1893–1968, P. Pelčák (ed.), 1998; Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939; 2000, zvl. s. 77–78 (katalog výstavy).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková

• 

  Vlastní dům pro dva mládence v Brně, 1930

• 

  Nájemní dům v Brně, 1935