Biografický slovník
EISNER Karel 11.1.1908-15.1.1981
| Karel EISNER | |
 | |
| Narození | 11.1.1908 |
|---|---|
| Místo narození | Bystřice nad Olší u Třince |
| Úmrtí | 15.1.1981 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 562 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136868 |
EISNER, Karel, * 11. 1. 1908 Bystřice nad Olší u Třince, † 15. 1. 1981 Bratislava (Slovensko), chemik, pedagog
Po maturitě na státní reálce v polském Těšíně vystudoval 1925–29 chemii na ČVUT v Praze (1929 ing., 1932 Dr. techn.). 1929–35 pracoval jako chemik v akciové společnosti Konsea, 1935 odešel do Perečinu na Podkarpatské Rusi, kde byl do 1947 zaměstnán jako hlavní inženýr a ředitel závodu na suchou destilaci dřeva. 1947–51 organizoval na Slovensku výstavbu n. p. Bučina ve Zvolenu, kde zavedl výrobu dřevotřískových desek ze dřeva listnatých stromů. 1951–64 se jako vedoucí oddělení chemické technologie Státního dřevařského výzkumného ústavu v Bratislavě zabýval zkoumáním dřevných materiálů, povrchovými úpravami a lepením dřeva. Podílel se také na budování dřevařského průmyslu v Alžírsku, Burundi, Laosu, Maroku, Tanzánii. Spolupracoval přitom s OSN – s Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a Organizací pro průmyslový rozvoj (UNIDO). Od 1965 byl profesorem a vedoucím katedry chemické technologie na Dřevařské fakultě Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu (byl zvolen i proděkanem a prorektorem). Publikoval odborné monografie, vysokoškolská skripta, vědecké studie, získal 4 patenty. Stal se členem International Academy of Wood Science (IAWS), American Society for Testing and Materials (ASTM). 1970–81 předsedal sekci pro lesnické a dřevařské vědy komise ČSAV pro výzkum rozvojových zemí. Stal se nositelem několika vyznamenání.
D: výběr: Lepidla v dřevařském průmyslu, 1958 (s V. Bergerem); Příručka lepení dřeva, 1966 (spoluautor); Chemické spracovanie dreva, Zvolen 1977; Technológia výroby konštrukčných veľkoplošných materiálov 2, tamtéž 1978; Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle 1A–1B, tamtéž 1979–1980 (část 1A s M. Sedliačikem); Dřevo a plasty, 1983 (s V. Havlíčkem a M. Ostenem).
L: Šedesátiny profesora Dr. Ing. K. E., in: Technická práca 20, 1968, č. 6, s. 63; Zomrel profesor K. E., in: Drevo 36, 1981, č. 3, s. 58; ESL 2, s. 19; BLS 2, s. 424; Encyclopaedia Beliana 4, Bratislava 2005, s. 23.
Ľudmila Ďuranová
