Biografický slovník
EISOVÁ-STEFFANOVÁ Ruth Beate 19.6.1909-4.10.1979
| Ruth Beate EISOVÁ | |
 | |
| Narození | 19.6.1909 |
|---|---|
| Místo narození | Jaffa (Izrael) |
| Úmrtí | 4.10.1979 |
| Místo úmrtí | Heidelberg (Německo) |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 564-565 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137010 |
EISOVÁ-STEFFANOVÁ, Ruth Beate, * 19. 6. 1909 Jaffa (Izrael), † 4. 10. 1979 Heidelberg (Německo), spisovatelka
Jejím prastrýcem byl protestantský teolog Ch. Hoffmann, příbuzným německý fyzik M. Hahn. Otec Vilém Karel Steffan (1875–1944), pracovně vyslaný do Palestiny, se oženil s Viktorií, roz. Hardeggovou (* 1881). Jako rakouský státní příslušník byl mobilizován do první světové války na ruskou frontu. Před anglo-indickými vojsky musela rodina Palestinu 1915 opustit, odešla do Janova, v Itálii však upadla do internace. Díky zdařilému útěku přes Švýcarsko se dostala do otcova rodiště Derflíku (dnes Víska) u Jevíčka. Po návratu z války otec pracoval jako vrchní poštovní tajemník v Brně.
Reálné gymnázium absolvovala E. v Moravské Třebové, maturovala 1927 v Brně. Odešla do Prahy na Německou univerzitu (obor germanistika a romanistika). 1933 promovala na germanistice (PhDr.) a téhož roku se provdala za germanistu a filologa Gerharda Eise (1908–1982), s nímž se seznámila na fakultě a s nímž odešla do Plzně. Od šestnácti let se uplatňovala především básnickými příspěvky do německého tisku v Čechách, na Moravě i jinde (Deutsche Heimat vycházející v Plané, Der Ackermann aus Böhmen vydávaný v Karlových Varech, Sudetendeutsche Monatshefte v Teplicích, Frauenkultur v Berlíně a Lipsku, Der Getreue Eckart ve Vídni), 1930 se podílela na básnické antologii P. Hußareka Sudetendeutsche Anthologie: Lyrik, 1934 na antologii H. Cysarze Wir tragen ein Licht a přispívala do sudetoněmeckých periodik (Heimatkaländer für den Aussig-Karbitzer Bezirk aj.). 1934 vydala soubor básní Kameraden der Zeit, 1935 sbírku Tu mir nun auf, za niž 1936 získala prestižní literární cenu Země Moravy. Překládala z angličtiny, psala dramata a tragédie, 1936 uveřejnila s manželem antologii Sudetendeutsche Rufe aus einem Jahrhundert. 1937 se s ním přestěhovala do Liberce. 1939 sestavila sbírku sudetoněmeckých písní Sudetendeutsches Liederbuch a svazek Treue um Deutschland. 1945 s rodinou uprchla před odsunem do Německa. Při útěku přišla o rukopisy, mj. o hry Balders Tod a Nordland. Žila ve Freisingu, 1949 vydala hru Alexius. Ein Spiel von der gottsuchenden und der liebenden Seele. 1955 následovala manžela i do Heidelbergu, kde se před 1958 s ním rozvedla. Podílela se na sbornících věnovaných sudetoněmeckému písemnictví, 1968 na Deutsche Gedichte aus Böhmen, Mähren und Sudeten-Schlesien, 1975 na antologiích Auf meiner Strasse. Anthologie ostdeutscher Autorinnen a na Alle Mütter dieser Welt, kde uveřejnila prózu o útěku ze Sudet formou poselství pro svého syna Mein lieber Sohn!, 1978 na Anthologie ostdeutscher Autorinnen der Gegenwart. Vydala sbírku balad Weg zum Hohen Stein. Balladen (1970) a sebrané básně Von der Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz (1971). Roku 1974 získala ocenění za zásluhy o německou lyriku a prózu. V literárních pracích užívala jména Ruth Eis-Steffan. Vedle Pauly Ludwigové a Erny Blaasové patřila k nemnoha sudetoněmeckým básnířkám. Syn Helko E. (* 1936) promoval 1965 na právech v Heidelbergu a stal se právním historikem a šachovým mistrem.
L: Kulturní adresář ČSR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 97; K. Sturm, Zwei Brünner Dichterinnen, in: Leistungen und Fortschritte. Mitteilungen der Deutschen Gesellschaft für Wissenschaft und Kunst in Brünn, 1939, č. 5; Handlexikon Deutsche Literatur in Böhmen – Mähren – Schlesien, E. J. Knobloch (ed.), München 1968, s. 18; R. Zimprich, Die Dichterin R. E.- S., in: R. E.-S., Von der Welt das Geblühe, vom Menschen das Herz, Steinheim/ Mainz 1971 (doslov); Stimmen der Zeit, Katholische Monatschrift für das Geistesleben der Gegewart 189, 1972, s. 73; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 524; MSA 31, 1974, s. 28; 55, 1979, s. 25; J. Mühlberger, Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen: 1900–1939, Wien 1981, s. 355; Kürschners deutscher Literatur-Kalender, Berlin – New York 1984, s. 263; D. Drüll, Heidelberger Gelehrtenlexikon 1933–1986, Heidelberg 2009, s. 97; BL 4, s. 242–243.
Marcella Husová
