Biografický slovník
EJCHELMAN Otto 27.4.1854-21.11.1943
| Otto EJCHELMAN | |
 | |
| Narození | 27.4.1854 |
|---|---|
| Místo narození | Georgijevsk u Petrohradu (Rusko) |
| Úmrtí | 21.11.1943 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
58- Teoretik nebo historik státu a práva 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46199 |
EJCHELMAN, Otto (též EICHELMANN, Otto), * 27. 4. 1854 Georgijevsk u Petrohradu (Rusko), † 21. 11. 1943 Praha, právník
Původem Němec, po maturitě na gymnáziu v Revelu (dnes Tallinn) absolvoval studium práv na univerzitě v Dorpatu (dnes Tartu). 1878 získal titul magistra státního a mezinárodního práva. 1880–82 působil jako docent, později jako profesor státního a správního práva na Děmidovském právnickém lyceu v Jaroslavli, 1880 tam obhájil doktorskou disertaci. Od 1882 přednášel na Univerzitě svatého Vladimíra v Kyjevě, kde zpočátku vedl katedru zahraničního zákonodárství, od 1883 katedru mezinárodního práva, od 1905 byl děkanem právnické fakulty, 1908–13 ředitelem kyjevské vysoké školy obchodní. 1918–20 pracoval na ministerstvu obchodu a průmyslu, poté jako pomocník ministra zahraničí Ukrajinské lidové republiky. Účastnil se jednání ukrajinské vlády s Rakouskem, Německem a sovětským Ruskem. 1921 emigroval do Československa, od 1922 byl profesorem Ukrajinské svobodné univerzity v Praze a Ukrajinské hospodářské akademie v Poděbradech, 1924/25 profesorem Drahomanovova ukrajinského pedagogického institutu v Praze. Opakovaně byl volen předsedou vědecké rady Ukrajinského sociologického ústavu v Praze. Získal si pověst jako odborník v oblasti státního a mezinárodního práva. Zdůvodnil uplatnění teoretických rozpracování a právnické techniky v zájmu zvýšení autority mezinárodního práva, což mu umožnilo podmínit existenci obecných zásad mezinárodního práva a zásadu absolutní suverenity v mezistátních vztazích. Jeho klasifikace norem mezinárodního práva znamenala významný přínos k systematizaci a metodice výkladu mezinárodního práva.
D: Über die Kriegsgefangenschaft. Eine völkerrechtliche Studie, Dorpat 1878; Rassuždenije po meždunarodnomu pravu, Moskva 1880; K voprosu ob istorii meždunarodnogo prava, Kijev 1885; Chrestomatija russkogo meždunarodnogo prava, Kijev 1887; Zametka o meždunarodnych traktatach i meždunarodnom častnom prave, Kijev 1890; Očerki iz lekcij po meždunarodnomu pravu, Kijev 1900; Projekt konstytuciji osnovnych deržavnych zakoniv Ukrajinskoji Narodnoji Respubliky, Kyjiv 1921; Pobutovi pidstavy, pravnyčyj uklad i sučasnyj kulturnyj postup mižnarodnoho prava, 1931.
L: Biografičeskij slovar professorov i prepodavatelej Imperatorskogo universiteta sv. Vladimira, Kijev 1884, s. 780–782; Encyklopedija ukrajinoznavstva 2, 1955, s. 619; V. E. Grabar, Materialy k istorii literatury meždunarodnogo prava v Rossii, Moskva 1958; Encyclopedia of Ukraine 1, Toronto 1985, s. 805.
Jiří Vacek
