EJEM Josef 17.1.1892-29.9.1957

Z Personal
Josef EJEM
Narození 17.1.1892
Místo narození Radotín (Praha)
Úmrtí 29.9.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53355

EJEM, Josef, * 17. 1. 1892 Radotín (Praha), † 29. 9. 1957 Praha, důstojník

Po absolvování učitelského ústavu v Praze učil na venkovských školách. Když vypukla první světová válka, byl jako jednoroční dobrovolník odveden k 30. zeměbraneckému pluku. Na haličské frontě postupně velel četě, náhradní četě a rotě a byl dvakrát raněn. V květnu 1918 se v hodnosti nadporučíka stal manipulačním důstojníkem na vídeňském ministerstvu zeměbrany. Pro národní uvědomění a vojenskou zkušenost byl v listopadu 1918 přijat do československé armády. 1918–20 byl velitelem 1. roty 30. střeleckého pluku, účastnil se operací na Slovensku. Od října 1920 postupně působil jako zástupce velitele 1. praporu, pobočník a velitel poddůstojnické školy pluku, 1926–28 studoval Válečnou školu. 1928–29 působil jako přednosta školského oddělení štábu 11. pěší divize, 1929–33 školský referent 1. oddělení prvního odboru ministerstva národní obrany, 1933–36 pak 5. oddělení Hlavního štábu armády. Od října 1936 byl přednostou školského a výcvikového oddělení štábu 4. armádního sboru (pplk. generálního štábu), od září 1937 náčelníkem štábu 7. pěší divize. Ve dnech mobilizace pracoval v čele štábu 36. hraniční oblasti. Po okupaci 1939 byl převeden jako školní rada k Zemské školní radě na Moravě, ale pro členství v jihomoravském krajském štábu ilegální odbojové organizace Obrana národa ho v říjnu 1940 gestapo zatklo a zbytek války strávil v koncentračním táboře Buchenwald. Po návratu do vlasti byl reaktivován a nastoupil do vedení štábu VI. armádního sboru. 1946–47 velel v hodnosti brigádního generála 8. pěší divizi, 1947–48 8. pěší brigádě. Po komunistickém převratu se stal posádkovým velitelem Velké Prahy a 1949–51 vojenským velitelem Pražského kraje. 1951 musel odejít do výslužby. In memoriam mu 1992 rodiště udělilo čestné občanství.

L: J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci ČSR 1920–38, 2006, s. 206.

P: VHA Praha, kvalifikační listina vojenské osoby.

Martin Kučera