Biografický slovník
ELBERTZHAGEN Karl Friedrich 1816-15.4.1890: Porovnání verzí
(ELBERTSHAGEN_Karl_Friedrich_1816-15.4.1890) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Karl Friedrich | + | | jméno = Karl Friedrich ELBERTZHAGEN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1816 | | datum narození = 1816 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) |
| datum úmrtí = 15.4.1890 | | datum úmrtí = 15.4.1890 | ||
| − | | místo úmrtí = Štýrský Hradec | + | | místo úmrtí = Štýrský Hradec (Rakousko) |
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg | | povolání = 27- Hutník nebo metalurg | ||
28- Strojař nebo elektrotechnik | 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ELBERTZHAGEN, Karl Friedrich''' ''(též ELBERTSHAGEN), * 1816 Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo), † 15. 4. 1890 Štýrský Hradec (Rakousko), mechanik, železářský průmyslový podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Údaje o E. původu, rodině a odchodu do Štýrského Hradce | ||
| + | nejsou známy. Vystudoval královskou průmyslovou školu | ||
| + | v Berlíně. Nejprve pracoval jako kreslič strojů u firmy Dobbs | ||
| + | und Föringen v Německu, dále jako strojvedoucí u společnosti | ||
| + | Düsseldorfer Eisenbahn a pak jako strojník u firmy Jakobi | ||
| + | Thaniel und Huser v německém městě Starkrode. 1859 získal | ||
| + | v Rakousku patent na novou metodu výroby řetězových mostů, | ||
| + | jehož dědicem byl Paul E., pravděpodobně syn. | ||
| + | |||
| + | Přišel do Vítkovic, když firma Dobbs instalovala v Rothschildových | ||
| + | železárnách parní stroj. Po založení tamního strojírenského | ||
| + | oddělení byl 1841 přijat ředitelem E. Grossem na místo | ||
| + | dílovedoucího. Jím vedená mechanická dílna se specializovala | ||
| + | na konstruování parních strojů. 1866 byl jmenován podnikovým | ||
| + | ředitelem, avšak již 1872 z funkce odstoupil a spolu | ||
| + | s K. Glassnerem založil v Moravské Ostravě továrnu na výrobu | ||
| + | kovového zboží a slévárnu železa. Ve firmě s pozdějším názvem | ||
| + | Elbertshagen und Glassner Eisen- und Stahl-Industrie (Elbertshagenovy | ||
| + | a Glassnerovy průmyslové železárny a ocelárny) | ||
| + | zaměstnávali stovku dělníků a vyráběli např. stroje a zařízení | ||
| + | pro doly, mlýny, plynárny a různé železné konstrukce. E. se | ||
| + | za dobu působení ve Vítkovicích a v Moravské Ostravě zasloužil | ||
| + | o rozvoj moderního železářského a strojírenského průmyslu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Myška, Založení a počátky Vítkovických železáren 1828–1880, | ||
| + | 1960, s. 60, 148; Bílková, s. 497; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, | ||
| + | s. 131; Slezsko 8, s. 34 (s neúplným soupisem literatury). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv Vítkovice, a. s., Ostrava, kart. 103, inv. č. 529 (krátké životopisy | ||
| + | ředitelů, E. patent z 15. 8. 1859). | ||
| + | |||
| + | Miroslava Kyselá | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1816]] | [[Kategorie:1816]] | ||
| + | [[Kategorie: Remscheid]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Štýrský Hradec]] |
Verze z 4. 6. 2017, 19:02
| Karl Friedrich ELBERTZHAGEN | |
 | |
| Narození | 1816 |
|---|---|
| Místo narození | Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) |
| Úmrtí | 15.4.1890 |
| Místo úmrtí | Štýrský Hradec (Rakousko) |
| Povolání |
27- Hutník nebo metalurg 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76057 |
ELBERTZHAGEN, Karl Friedrich (též ELBERTSHAGEN), * 1816 Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo), † 15. 4. 1890 Štýrský Hradec (Rakousko), mechanik, železářský průmyslový podnikatel
Údaje o E. původu, rodině a odchodu do Štýrského Hradce nejsou známy. Vystudoval královskou průmyslovou školu v Berlíně. Nejprve pracoval jako kreslič strojů u firmy Dobbs und Föringen v Německu, dále jako strojvedoucí u společnosti Düsseldorfer Eisenbahn a pak jako strojník u firmy Jakobi Thaniel und Huser v německém městě Starkrode. 1859 získal v Rakousku patent na novou metodu výroby řetězových mostů, jehož dědicem byl Paul E., pravděpodobně syn.
Přišel do Vítkovic, když firma Dobbs instalovala v Rothschildových železárnách parní stroj. Po založení tamního strojírenského oddělení byl 1841 přijat ředitelem E. Grossem na místo dílovedoucího. Jím vedená mechanická dílna se specializovala na konstruování parních strojů. 1866 byl jmenován podnikovým ředitelem, avšak již 1872 z funkce odstoupil a spolu s K. Glassnerem založil v Moravské Ostravě továrnu na výrobu kovového zboží a slévárnu železa. Ve firmě s pozdějším názvem Elbertshagen und Glassner Eisen- und Stahl-Industrie (Elbertshagenovy a Glassnerovy průmyslové železárny a ocelárny) zaměstnávali stovku dělníků a vyráběli např. stroje a zařízení pro doly, mlýny, plynárny a různé železné konstrukce. E. se za dobu působení ve Vítkovicích a v Moravské Ostravě zasloužil o rozvoj moderního železářského a strojírenského průmyslu.
L: M. Myška, Založení a počátky Vítkovických železáren 1828–1880, 1960, s. 60, 148; Bílková, s. 497; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, s. 131; Slezsko 8, s. 34 (s neúplným soupisem literatury).
P: Archiv Vítkovice, a. s., Ostrava, kart. 103, inv. č. 529 (krátké životopisy ředitelů, E. patent z 15. 8. 1859).
Miroslava Kyselá
