StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie ELBERTZHAGEN Karl Friedrich 1816-15.4.1890

Karl Friedrich ELBERTZHAGEN
Narození	1816
Místo narození	Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo)
Úmrtí	15.4.1890
Místo úmrtí	Štýrský Hradec (Rakousko)
Povolání	27- Hutník nebo metalurg 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76057

ELBERTZHAGEN, Karl Friedrich (též ELBERTSHAGEN), * 1816 Remscheid (Severní Porýní-Vestfálsko, Německo), † 15. 4. 1890 Štýrský Hradec (Rakousko), mechanik, železářský průmyslový podnikatel

Údaje o E. původu, rodině a odchodu do Štýrského Hradce nejsou známy. Vystudoval královskou průmyslovou školu v Berlíně. Nejprve pracoval jako kreslič strojů u firmy Dobbs und Föringen v Německu, dále jako strojvedoucí u společnosti Düsseldorfer Eisenbahn a pak jako strojník u firmy Jakobi Thaniel und Huser v německém městě Starkrode. 1859 získal v Rakousku patent na novou metodu výroby řetězových mostů, jehož dědicem byl Paul E., pravděpodobně syn.

Přišel do Vítkovic, když firma Dobbs instalovala v Rothschildových železárnách parní stroj. Po založení tamního strojírenského oddělení byl 1841 přijat ředitelem E. Grossem na místo dílovedoucího. Jím vedená mechanická dílna se specializovala na konstruování parních strojů. 1866 byl jmenován podnikovým ředitelem, avšak již 1872 z funkce odstoupil a spolu s K. Glassnerem založil v Moravské Ostravě továrnu na výrobu kovového zboží a slévárnu železa. Ve firmě s pozdějším názvem Elbertshagen und Glassner Eisen- und Stahl-Industrie (Elbertshagenovy a Glassnerovy průmyslové železárny a ocelárny) zaměstnávali stovku dělníků a vyráběli např. stroje a zařízení pro doly, mlýny, plynárny a různé železné konstrukce. E. se za dobu působení ve Vítkovicích a v Moravské Ostravě zasloužil o rozvoj moderního železářského a strojírenského průmyslu.

L: M. Myška, Založení a počátky Vítkovických železáren 1828–1880, 1960, s. 60, 148; Bílková, s. 497; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, s. 131; Slezsko 8, s. 34 (s neúplným soupisem literatury).

P: Archiv Vítkovice, a. s., Ostrava, kart. 103, inv. č. 529 (krátké životopisy ředitelů, E. patent z 15. 8. 1859).

Miroslava Kyselá