ELBOGEN Richard 13.3.1860-29.1.1933: Porovnání verzí

Z Personal
(ELBOGEN_Richard_13.3.1860-29.1.1933)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.3.1860
 
| datum narození = 13.3.1860
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 29.1.1933
 
| datum úmrtí = 29.1.1933
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 31- Potravinář
 
| povolání = 31- Potravinář
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Richard ELBOGEN
+
}}
 +
 
 +
'''ELBOGEN, Richard,''' ''* 13. 3. 1860 Praha, † 29. 1. 1933 Praha, cukrovarnický odborník, komerční rada, podnikatel''
 +
 
 +
Byl prvorozeným synem cukrovarníka Seligmana E. (1827 až
 +
1905) a Karoliny, roz. Matzkové, společníkem pražské firmy
 +
Seligman Elbogen a od 1891 jejím spolumajitelem. Po smrti
 +
otce převzal vedení správní rady rodinné akciové společnosti.
 +
Ke správě podniků založil novou akciovou společnost Pečecká
 +
rafinérie cukru se sídlem v Praze, která postupně získala cukrovary v Doudlebech nad Orlicí (1907), druhý cukrovar v Pečkách
 +
(1910), Českém Brodě (1910), Velimi (1910), Uhříněvsi
 +
(Praha; 1910), Úvalech (1916), Berouně (1925), Cerhenicích
 +
(1926), Českém Meziříčí (1937) a Zdicích (1937). V letech
 +
1914–29 byl zároveň prezidentem této akciové společnosti.
 +
1929 ji převzala Česká banka Union, přesto si rodina vliv ve
 +
společnosti udržela. Zasedal i ve správní radě Banque des Pays
 +
de l’Éurope Centrale Paris, od 1905 také v rakouské Länderbank
 +
i její nástupkyně v éře první republiky Banky pro obchod
 +
a průmysl v Praze. Významnou pozici zastával i v jejím průmyslovém
 +
koncernu, který 1912 vlastnil na 36 cukrovarů. E.
 +
patřil mezi nejvýznamnější představitele cukerního průmyslu
 +
v českých zemích. Stal se viceprezidentem správní rady akciové
 +
společnosti rakouských cukrovarů, kterou 1911 založila Länderbank
 +
a která sdružovala cukrovary Moravský Krumlov
 +
a Oslavany, členem správní rady rafinerie cukru v Krásném
 +
Březně (Aktiengesellschaft Schönpriesner Zuckerraffinerie in
 +
Prag), Čokoládoven Deli, Středomoravské akciové společnosti
 +
cukrovarské a zemědělské (Zentralmährische Zuckerfabriken
 +
und Oekonomie) ad. Po první světové válce organizoval vývozní
 +
styky a likvidoval vázané cukerní a melasové hospodářství.
 +
31 let byl členem pražské OŽK. Zařadil se i mezi významné
 +
představitele pražského kulturního a uměleckého života.
 +
Jako kurátor Uměleckoprůmyslového muzea se zasloužil o získání
 +
četných sbírkových předmětů. Oženil se s Lilli Rappaportovou,
 +
manželství zůstalo bezdětné. Poslední roky života
 +
strávil v ústraní na svém velkostatku a zámku v Suchomastech
 +
na Berounsku, který rodina vlastnila 1911–39. Cukrovarnickému
 +
podnikání se věnovali i bratři Bedřich (1875–1934)
 +
a Hugo (1863–1933). Byl pohřben do rodinné hrobky na Novém
 +
židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 307; Bohemia 1. 2. 1933, s. 13–14; Neumannův cukrovarnický
 +
kalendář 1929, s. 7, 44, 49, 61, 76, 86; Listy cukrovarnické, příl. Zpravodaj
 +
14, 1932/33, č. 23, s. 249–250; F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, 1985, s. 126, 205, 209.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv NTM Praha.
 +
 
 +
Miloš Hořejš
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
[[Kategorie:31- Potravinář]]
 
 
[[Kategorie:1860]]
 
[[Kategorie:1860]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1933]]
 
[[Kategorie:1933]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 6. 2017, 19:13

Richard ELBOGEN
Narození 13.3.1860
Místo narození Praha
Úmrtí 29.1.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 31- Potravinář
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67037

ELBOGEN, Richard, * 13. 3. 1860 Praha, † 29. 1. 1933 Praha, cukrovarnický odborník, komerční rada, podnikatel

Byl prvorozeným synem cukrovarníka Seligmana E. (1827 až 1905) a Karoliny, roz. Matzkové, společníkem pražské firmy Seligman Elbogen a od 1891 jejím spolumajitelem. Po smrti otce převzal vedení správní rady rodinné akciové společnosti. Ke správě podniků založil novou akciovou společnost Pečecká rafinérie cukru se sídlem v Praze, která postupně získala cukrovary v Doudlebech nad Orlicí (1907), druhý cukrovar v Pečkách (1910), Českém Brodě (1910), Velimi (1910), Uhříněvsi (Praha; 1910), Úvalech (1916), Berouně (1925), Cerhenicích (1926), Českém Meziříčí (1937) a Zdicích (1937). V letech 1914–29 byl zároveň prezidentem této akciové společnosti. 1929 ji převzala Česká banka Union, přesto si rodina vliv ve společnosti udržela. Zasedal i ve správní radě Banque des Pays de l’Éurope Centrale Paris, od 1905 také v rakouské Länderbank i její nástupkyně v éře první republiky Banky pro obchod a průmysl v Praze. Významnou pozici zastával i v jejím průmyslovém koncernu, který 1912 vlastnil na 36 cukrovarů. E. patřil mezi nejvýznamnější představitele cukerního průmyslu v českých zemích. Stal se viceprezidentem správní rady akciové společnosti rakouských cukrovarů, kterou 1911 založila Länderbank a která sdružovala cukrovary Moravský Krumlov a Oslavany, členem správní rady rafinerie cukru v Krásném Březně (Aktiengesellschaft Schönpriesner Zuckerraffinerie in Prag), Čokoládoven Deli, Středomoravské akciové společnosti cukrovarské a zemědělské (Zentralmährische Zuckerfabriken und Oekonomie) ad. Po první světové válce organizoval vývozní styky a likvidoval vázané cukerní a melasové hospodářství. 31 let byl členem pražské OŽK. Zařadil se i mezi významné představitele pražského kulturního a uměleckého života. Jako kurátor Uměleckoprůmyslového muzea se zasloužil o získání četných sbírkových předmětů. Oženil se s Lilli Rappaportovou, manželství zůstalo bezdětné. Poslední roky života strávil v ústraní na svém velkostatku a zámku v Suchomastech na Berounsku, který rodina vlastnila 1911–39. Cukrovarnickému podnikání se věnovali i bratři Bedřich (1875–1934) a Hugo (1863–1933). Byl pohřben do rodinné hrobky na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.

L: BL 1, s. 307; Bohemia 1. 2. 1933, s. 13–14; Neumannův cukrovarnický kalendář 1929, s. 7, 44, 49, 61, 76, 86; Listy cukrovarnické, příl. Zpravodaj 14, 1932/33, č. 23, s. 249–250; F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, 1985, s. 126, 205, 209.

P: Archiv NTM Praha.

Miloš Hořejš