Verze z 31. 10. 2019, 14:29, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ELGART Jaroslav 10.5.1872-17.5.1955

Z Personal
Jaroslav ELGART
Narození 10.5.1872
Místo narození Ivančice
Úmrtí 17.5.1955
Místo úmrtí Brno
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 571
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46222

ELGART, Jaroslav, * 10. 5. 1872 Ivančice, † 17. 5. 1955 Brno, lékař-chirurg, organizátor zdravotnictví, odborný spisovatel, sokolský pracovník

Byl synem hostinského, starším bratrem pedagoga, spisovatele, dramatika a literárního kritika Karla E. Sokola (1874–1929) a synovcem beletristy A. H. Sokola. Absolvoval gymnázium v Brně a ve studiích pokračoval na lékařské fakultě české univerzity v Praze, kde byl 1896 promován MUDr. Od 1898 pracoval jako sekundář v Moravské zemské nemocnici u sv. Anny v Brně, nejdéle na chirurgickém oddělení Mořice Nedopila, Billrothova žáka, dále střídavě v Dětské nemocnici a v Zemském ústavu pro choromyslné v Brně-Černovicích, navštívil i pracoviště v zahraničí. 1901 se zúčastnil konkursu na místo primáře a ředitele třebíčské městské nemocnice, jež však obdržel J. Bakeš. 1904 se stal primářem chirurgie v brněnské Nemocnici milosrdných bratří, 1910 primářem a ředitelem nově založené Všeobecné veřejné nemocnice v Kroměříži. Byl 1910–38 členem moravské zemské zdravotní rady. Kroměřížský ústav, který vedl do odchodu do výslužby 1939, dobudoval a rozšířil. 1903 provedl první resekci žaludku a nefrektomii na Moravě. Napsal a vydal dvě samostatné publikace a osm desítek článků z chirurgického a infekčního oboru a hygieny, jež zveřejnil od 1900 především v Časopise lékařů českých (mj. o kýlách, napravování zadních luxací kyčelního kloubu, plastice po amputaci paže a předloktí či palce při ztrátě prstů, transplantacích, radioterapii hrudní fistulové hnisající dutiny, konzervativním léčení hlíz v okolí apendixu, nekrvavé sympatektomii, bolestech svalů u akutních infekčních chorob a o podstatě spalniček a spály), v Rozhledech v chirurgii (mj. o plastice ankylotického kolena češkovým lalokem, proděravění kloubního pouzdra při chronickém výpotku, komplikacích zánětu hlubokých žil nohou, bursitis iliopectinea a neuritis femoralis, plísňové infekci plic a pohrudnice a o chorobách z chronické apendicitidy) a dalších šest příspěvků z chirurgie a gynekologie ve sborníku k patnáctiletí jím vedené nemocnice (1926).

Za brněnského působení pracoval jako cvičitel gymnastiky a náčelník Moravskoslezské obce sokolské, pro niž psal rovněž tělocvičná pojednání. Byl místopředsedou Družstva Národního divadla. Z titulu funkce a jako Janáčkův ctitel 1904 prosadil premiéru Její pastorkyně. Janáček mu připsal 1924 komorní dílo pro violoncello a klavír Pohádka.

D: A. Jirásek, Česká a slovenská chirurgie v letech 1898–1945, 1956, s. 103–105 (se soupisem díla); výběr: Profylaxe tyfu skvrnitého. Hygienický návrh, in: ČLČ 40, 1901, s. 326–328, 351–354, 380–383; Über akute Exantheme. Neue Methode ihrer Prophylaxe, Leipzig 1903; Patnáctiletí kroměřížské nemocnice. Lékařské práce, 1926; Dvacetiletí nemocnice v Kroměříži, 1930; Sborník lékařských prací [z kroměřížské nemocnice], 1936.

L: AČL, s. 57; Zpráva o činnosti moravského výboru zemského v době od 1. ledna do konce prosince 1899, 1900, příl. I. Stav úředních osob…, s. 19–20; V. Zapletal, Ředitel MUDr. J. E. zemřel, in: Rozhledy v chirurgii 34, 1955, s. 572–573; M. Matoušek, Malý biografický slovník československých lékařů, 1964, s. 33; J. Spáčil, Kroměřížská kronika, in: Kroměřížská jiskra 26. 9. 1963; J. Tyrrell, Janácek’s Operas. A Documentary Account, London – Boston 1992, s. 65, 148–149, 360; G. Novotný, Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909, in: Západní Morava 11. Vlastivědný sborník, 2007, s. 83–106; J. Janoušková, Vzpomínky na prvního primáře MUDr. E., in: INFOnoviny 15, 2010, č. 9, s. 2.

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 1224, řkt. f. ú. Ivančice, matrika narozených pro Ivančice sv. VI, fol. 332.

Gustav Novotný