ELIÁŠ Oldřich 23.9.1895-8.11.1941: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ELIÁŠ Oldřich 1895-8.11.1941 na ELIÁŠ Oldřich 23.9.1895-8.11.1941 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 8.11.1941
 
| datum úmrtí = 8.11.1941
 
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
 
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />55- Jazykovědec<br />44- Právník<br />
55- Jazykovědec
+
44- Právník
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 575
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 14:34

Oldřich ELIÁŠ
Narození 23.9.1895
Místo narození Tábor
Úmrtí 8.11.1941
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 63- Spisovatel
55- Jazykovědec
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 575
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53372

ELIÁŠ, Oldřich, * 23. 9. 1895 Tábor, † 8. 11. 1941 Osvětim (Polsko), spisovatel, hermetik, orientalista, právník, publicista

E. byl pokřtěn jako Oldřich Petr Václav. Datum jeho narození uvádí sekundární literatura vesměs chybně. Pocházel z rodiny účetního asistenta finančního ředitelství v Táboře Tobiáše E. (1863–1939) a Rosalie, roz. Janovské (* 1868). Otec věnující se intenzivně literatuře psal pod pseud. T. E. Tisovský. V humanitních oborech se uplatnili i E. další sourozenci: Miloslava (též Miroslava, * 1891), profesorka romanistiky a překladatelka z francouzštiny, Jaromíra, provd. Hüttlová (1893–1964), spisovatelka pro mládež, i bratr Mojmír.

E. vyrůstal v Táboře, od 1897 v Praze, kam rodina přesídlila. Absolvoval práva a získal titul JUDr. Současně studoval orientální jazyky, zejména starou hebrejštinu a aramejštinu, navštěvoval přednášky o egyptologii a o sumerské a babylonské kultuře. Stal se znalcem dějin pražských Židů. Působil jako vrchní odborný rada Nejvyššího kontrolního úřadu. S manželkou Olgou žil v Praze. Psal práce z oboru okultismu a magie, sbíral starou čarodějnickou literaturu a věnoval se spiritismu a chiromantii. Spoluzaložil hermetickou lóži Universalia, kde pak často přednášel, docházel do Společnosti pro psychická studia, do pražské martinistické lóže a byl členem servisního Rotary klubu a řádu iluminátů. Později vstoupil do Lasenicova Horev-klubu. Byl lektorem Svobodné školy věd hermetických, přednášel v pražské kavárně Louvre. Jako dokonalý znalec hebrejštiny patřil k nemnohým, kteří mohli číst kabalistické spisy v originále. Tématu magie se nejobsáhleji věnoval v díle Magie a démonologie ve staré Babylonii (1923), jež zároveň bylo nejreprezentativnější příručkou svého druhu v češtině. Učebnicí pro kursy magie se stala 1935 v Universalii vydaná kniha Úvod do magie. Pod různými pseudonymy a šifrou J. O. Eliáš přispíval do Listů filologických a jiných časopisů zejména četnými pojednáními o hermetismu. Zabýval se výkladem a problematikou golemů Golem – historická studie na podkladě okultním (1924) a v jednom ze svých posledních velkých děl se pokusil vybudovat systém české kabaly Kabbala – pojem, dějiny a prameny, 1938. Přiřazení číselných hodnot písmenům české abecedy věnoval značnou část další knihy o magii, která zůstala již nedokončena. Rukopis obsáhlé učebnice kabaly byl za války zničen. Své zatčení gestapem i smrt v koncentračním táboře sám předpověděl.

D: Mrtví se mstí – na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy, 1923.

L: Kulturní adresář ČR 2, 1936, A. Dolenský (ed.), s. 99; ČBS, s. 132; KSN 4, s. 78; Tomeš 1, s. 290; www.univerzalia.mysteria.cz; M. a J. Jůna, Encyklopedie okultismu, 2010, passim.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha; SOA Třeboň, řkt. f. ú. Tábor, matrika narozených, sv. 1893–1898, fol. 171, č. zápisu 391.

Marcella Husová