ELICER Karel 29.7.1904-5.7.1979: Porovnání verzí

Z Personal
(ELICER_Karel_29.7.1904-5.7.1979)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.7.1904
 
| datum narození = 29.7.1904
| místo narození = Lysá n. Labem, o.Nymburk
+
| místo narození = Lysá nad Labem
 
| datum úmrtí = 5.7.1979
 
| datum úmrtí = 5.7.1979
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel ELICER
+
}}
 +
 
 +
'''ELICER, Karel,''' ''* 29. 7. 1904 Lysá nad Labem, † 5. 7. 1979 Praha, elektrotechnik''
 +
 
 +
Vystudoval nymburské gymnázium a ČVUT v Praze (1922
 +
až 1927), inženýrský titul obhájil 1932. Na základě práce ''Teoretické''
 +
''předpoklady pro konstrukci audiofrekvenčních můstků na''
 +
''měření malých kapacit a ztrát kondenzátorů'' získal 1938 doktorát
 +
technických věd. Na škole zůstal od 1929 jako asistent
 +
na Ústavu elektrotechniky slabých proudů. 1935–38 pracoval
 +
na telegrafním stavebním úřadě v Praze, 1938–46 na ministerstvu
 +
pošt a telegrafů. 1946 byl povolán jako centrální ředitel
 +
nového národního podniku Tesla. Významně se zasloužil
 +
o rozvoj hlavního elektrotechnického koncernu i o převzetí
 +
některých výzkumných pracovišť, vybudování tehdy špičkových
 +
laboratoří. 1949–51 jako vedoucí výrobně technického
 +
oddělení ministerstva průmyslu koordinoval elektrotechnická
 +
pracoviště ČSR. 1951 se vrátil na ČVUT, přednášel na elektrotechnické
 +
fakultě (docent, od 1961 profesor dálkové sdělovací
 +
techniky) a vedl Ústav dálkových spojů (1954–55).
 +
V roce 1955/56 byl děkanem fakulty, 1963/64 proděkanem.
 +
V 60. letech i vedoucím katedry sdělovací elektrotechniky.
 +
1960 přednášel na Vojenské vysoké technické škole v egyptské
 +
Káhiře.
 +
 
 +
Zabýval se především sdělovací technikou, vydal rozsáhlou
 +
monografii ''Dálková sdělovací technika'' (2. vyd. 1961–62), za
 +
niž získal 1961 čestné uznání ČVUT. Publikoval četné studie
 +
a expertízy, byl členem Elektrotechnického svazu československého,
 +
1946–51 předsedal jeho slaboproudé sekci.
 +
 
 +
'''D:''' Rozhlas bez drátu nebo po drátě?, 1954; Základy drátových spojů,
 +
1958; Konstrukce sdělovacích kabelů a vedení, 1970, 1980; Úvod do elektroinženýrství
 +
3, 1973 (s M. Razímem); Přenosová technika 1, 1979.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; ČBS, s. 132; Tomeš 1,
 +
s. 290.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT Praha, osobní spis; Archiv NTM Praha (osobní fond,
 +
nezpracováno).
 +
 
 +
Jiří Martínek
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]
 
[[Kategorie:37- Doprava, pošty, spoje]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:Lysá_n._Labem]]
+
[[Kategorie:Lysá nad Labem]]
 
[[Kategorie:1979]]
 
[[Kategorie:1979]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 6. 2017, 15:46

Karel ELICER
Narození 29.7.1904
Místo narození Lysá nad Labem
Úmrtí 5.7.1979
Místo úmrtí Praha
Povolání

37- Doprava, pošty, spoje

28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53296

ELICER, Karel, * 29. 7. 1904 Lysá nad Labem, † 5. 7. 1979 Praha, elektrotechnik

Vystudoval nymburské gymnázium a ČVUT v Praze (1922 až 1927), inženýrský titul obhájil 1932. Na základě práce Teoretické předpoklady pro konstrukci audiofrekvenčních můstků na měření malých kapacit a ztrát kondenzátorů získal 1938 doktorát technických věd. Na škole zůstal od 1929 jako asistent na Ústavu elektrotechniky slabých proudů. 1935–38 pracoval na telegrafním stavebním úřadě v Praze, 1938–46 na ministerstvu pošt a telegrafů. 1946 byl povolán jako centrální ředitel nového národního podniku Tesla. Významně se zasloužil o rozvoj hlavního elektrotechnického koncernu i o převzetí některých výzkumných pracovišť, vybudování tehdy špičkových laboratoří. 1949–51 jako vedoucí výrobně technického oddělení ministerstva průmyslu koordinoval elektrotechnická pracoviště ČSR. 1951 se vrátil na ČVUT, přednášel na elektrotechnické fakultě (docent, od 1961 profesor dálkové sdělovací techniky) a vedl Ústav dálkových spojů (1954–55). V roce 1955/56 byl děkanem fakulty, 1963/64 proděkanem. V 60. letech i vedoucím katedry sdělovací elektrotechniky. 1960 přednášel na Vojenské vysoké technické škole v egyptské Káhiře.

Zabýval se především sdělovací technikou, vydal rozsáhlou monografii Dálková sdělovací technika (2. vyd. 1961–62), za niž získal 1961 čestné uznání ČVUT. Publikoval četné studie a expertízy, byl členem Elektrotechnického svazu československého, 1946–51 předsedal jeho slaboproudé sekci.

D: Rozhlas bez drátu nebo po drátě?, 1954; Základy drátových spojů, 1958; Konstrukce sdělovacích kabelů a vedení, 1970, 1980; Úvod do elektroinženýrství 3, 1973 (s M. Razímem); Přenosová technika 1, 1979.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; ČBS, s. 132; Tomeš 1, s. 290.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní spis; Archiv NTM Praha (osobní fond, nezpracováno).

Jiří Martínek