ELSNIC Jan 4.6.1875-14.6.1955: Porovnání verzí

Z Personal
(ELSNIC_Jan_4.6.1875-14.6.1955)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 4.6.1875
 
| datum narození = 4.6.1875
| místo narození =  
+
| místo narození = Písek
 
| datum úmrtí = 14.6.1955
 
| datum úmrtí = 14.6.1955
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ELSNIC
+
}}
 +
 
 +
'''ELSNIC, Jan''' ''(též Johann), * 4. 6. 1875 Písek, † 14. 6. 1955 Praha, kapelník''
 +
 
 +
Hudbě se učil v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa, dále
 +
se zdokonaloval při spoluúčinkování s Josefem Gregorou a Bohuslavem
 +
Jeremiášem. 1892–1906 působil v hudbě 11. pěšího
 +
pluku. Kompozici vystudoval 1901–03 jako mimořádný posluchač
 +
na pražské konzervatoři u Karla Knittla. 1906 nastoupil
 +
jako violoncellista do České filharmonie, 1908–12 po odchodu
 +
Milana Zuny působil vedle Viléma Zemánka jako její
 +
druhý dirigent. Řídil populární koncerty s redukovaným orchestrem,
 +
zvláště na Vinohradech, 1911 zahájil lázeňskou sezonu
 +
v Luhačovicích, později tam účinkoval jako host. Jeho
 +
dirigentské výkony oceňovala kritika i publikum, znamenalo
 +
to i významný finančního přínos pro Českou filharmonii, která
 +
měla v té době existenční potíže. E. sám kvůli osobní finanční
 +
tísni přijal místo kapelníka u vojenské hudby 11. pěšího
 +
pluku v Praze (1912–18). Jiná vojenská tělesa v Praze,
 +
Litoměřicích a v Bratislavě řídil až do 1922. Vlastními úpravami
 +
popularizoval skladby českých klasiků. Vedl lázeňský orchestr
 +
v Piešťanech (1922–26) a v Luhačovicích (1926–36).
 +
V tělesech, která řídil, začínali budoucí dirigenti dechových
 +
orchestrů, např. Boris Masopust, Rudolf Urbanec a Jan Fadrhons,
 +
či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. E. často
 +
upravoval symfonické skladby pro malý orchestr (úpravu Smetanovy
 +
''České písně'' vydal 1933 E. Starý).
 +
 
 +
'''L:''' Pazdírek 1, s. 234; HS 1, s. 296; www.ceskyhudebnislovnik.cz.
 +
 
 +
'''P:''' VHA Praha (personální listy); Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv,
 +
Grundbuch 4, s. 69, Wien.
 +
 
 +
Mojmír Sobotka
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1875]]
 
[[Kategorie:1875]]
 +
[[Kategorie:Písek]]
 
[[Kategorie:1955]]
 
[[Kategorie:1955]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 6. 2017, 15:22

Jan ELSNIC
Narození 4.6.1875
Místo narození Písek
Úmrtí 14.6.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74843

ELSNIC, Jan (též Johann), * 4. 6. 1875 Písek, † 14. 6. 1955 Praha, kapelník

Hudbě se učil v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa, dále se zdokonaloval při spoluúčinkování s Josefem Gregorou a Bohuslavem Jeremiášem. 1892–1906 působil v hudbě 11. pěšího pluku. Kompozici vystudoval 1901–03 jako mimořádný posluchač na pražské konzervatoři u Karla Knittla. 1906 nastoupil jako violoncellista do České filharmonie, 1908–12 po odchodu Milana Zuny působil vedle Viléma Zemánka jako její druhý dirigent. Řídil populární koncerty s redukovaným orchestrem, zvláště na Vinohradech, 1911 zahájil lázeňskou sezonu v Luhačovicích, později tam účinkoval jako host. Jeho dirigentské výkony oceňovala kritika i publikum, znamenalo to i významný finančního přínos pro Českou filharmonii, která měla v té době existenční potíže. E. sám kvůli osobní finanční tísni přijal místo kapelníka u vojenské hudby 11. pěšího pluku v Praze (1912–18). Jiná vojenská tělesa v Praze, Litoměřicích a v Bratislavě řídil až do 1922. Vlastními úpravami popularizoval skladby českých klasiků. Vedl lázeňský orchestr v Piešťanech (1922–26) a v Luhačovicích (1926–36). V tělesech, která řídil, začínali budoucí dirigenti dechových orchestrů, např. Boris Masopust, Rudolf Urbanec a Jan Fadrhons, či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. E. často upravoval symfonické skladby pro malý orchestr (úpravu Smetanovy České písně vydal 1933 E. Starý).

L: Pazdírek 1, s. 234; HS 1, s. 296; www.ceskyhudebnislovnik.cz.

P: VHA Praha (personální listy); Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv, Grundbuch 4, s. 69, Wien.

Mojmír Sobotka