ELSNIC Jan 4.6.1875-14.6.1955: Porovnání verzí
(ELSNIC_Jan_4.6.1875-14.6.1955) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.6.1875 | | datum narození = 4.6.1875 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Písek |
| datum úmrtí = 14.6.1955 | | datum úmrtí = 14.6.1955 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ELSNIC, Jan''' ''(též Johann), * 4. 6. 1875 Písek, † 14. 6. 1955 Praha, kapelník'' | ||
+ | |||
+ | Hudbě se učil v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa, dále | ||
+ | se zdokonaloval při spoluúčinkování s Josefem Gregorou a Bohuslavem | ||
+ | Jeremiášem. 1892–1906 působil v hudbě 11. pěšího | ||
+ | pluku. Kompozici vystudoval 1901–03 jako mimořádný posluchač | ||
+ | na pražské konzervatoři u Karla Knittla. 1906 nastoupil | ||
+ | jako violoncellista do České filharmonie, 1908–12 po odchodu | ||
+ | Milana Zuny působil vedle Viléma Zemánka jako její | ||
+ | druhý dirigent. Řídil populární koncerty s redukovaným orchestrem, | ||
+ | zvláště na Vinohradech, 1911 zahájil lázeňskou sezonu | ||
+ | v Luhačovicích, později tam účinkoval jako host. Jeho | ||
+ | dirigentské výkony oceňovala kritika i publikum, znamenalo | ||
+ | to i významný finančního přínos pro Českou filharmonii, která | ||
+ | měla v té době existenční potíže. E. sám kvůli osobní finanční | ||
+ | tísni přijal místo kapelníka u vojenské hudby 11. pěšího | ||
+ | pluku v Praze (1912–18). Jiná vojenská tělesa v Praze, | ||
+ | Litoměřicích a v Bratislavě řídil až do 1922. Vlastními úpravami | ||
+ | popularizoval skladby českých klasiků. Vedl lázeňský orchestr | ||
+ | v Piešťanech (1922–26) a v Luhačovicích (1926–36). | ||
+ | V tělesech, která řídil, začínali budoucí dirigenti dechových | ||
+ | orchestrů, např. Boris Masopust, Rudolf Urbanec a Jan Fadrhons, | ||
+ | či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. E. často | ||
+ | upravoval symfonické skladby pro malý orchestr (úpravu Smetanovy | ||
+ | ''České písně'' vydal 1933 E. Starý). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Pazdírek 1, s. 234; HS 1, s. 296; www.ceskyhudebnislovnik.cz. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA Praha (personální listy); Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv, | ||
+ | Grundbuch 4, s. 69, Wien. | ||
+ | |||
+ | Mojmír Sobotka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
+ | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 9. 6. 2017, 16:22
Jan ELSNIC | |
Narození | 4.6.1875 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 14.6.1955 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74843 |
ELSNIC, Jan (též Johann), * 4. 6. 1875 Písek, † 14. 6. 1955 Praha, kapelník
Hudbě se učil v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa, dále se zdokonaloval při spoluúčinkování s Josefem Gregorou a Bohuslavem Jeremiášem. 1892–1906 působil v hudbě 11. pěšího pluku. Kompozici vystudoval 1901–03 jako mimořádný posluchač na pražské konzervatoři u Karla Knittla. 1906 nastoupil jako violoncellista do České filharmonie, 1908–12 po odchodu Milana Zuny působil vedle Viléma Zemánka jako její druhý dirigent. Řídil populární koncerty s redukovaným orchestrem, zvláště na Vinohradech, 1911 zahájil lázeňskou sezonu v Luhačovicích, později tam účinkoval jako host. Jeho dirigentské výkony oceňovala kritika i publikum, znamenalo to i významný finančního přínos pro Českou filharmonii, která měla v té době existenční potíže. E. sám kvůli osobní finanční tísni přijal místo kapelníka u vojenské hudby 11. pěšího pluku v Praze (1912–18). Jiná vojenská tělesa v Praze, Litoměřicích a v Bratislavě řídil až do 1922. Vlastními úpravami popularizoval skladby českých klasiků. Vedl lázeňský orchestr v Piešťanech (1922–26) a v Luhačovicích (1926–36). V tělesech, která řídil, začínali budoucí dirigenti dechových orchestrů, např. Boris Masopust, Rudolf Urbanec a Jan Fadrhons, či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. E. často upravoval symfonické skladby pro malý orchestr (úpravu Smetanovy České písně vydal 1933 E. Starý).
L: Pazdírek 1, s. 234; HS 1, s. 296; www.ceskyhudebnislovnik.cz.
P: VHA Praha (personální listy); Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv, Grundbuch 4, s. 69, Wien.
Mojmír Sobotka