StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie EMLER František 26.7.1912-24.5.1992

František EMLER
Narození	26.7.1912
Místo narození	Přelouč
Úmrtí	24.5.1992
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 587
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46252

EMLER, František, * 26. 7. 1912 Přelouč, † 24. 5. 1992 Praha, malíř, grafik

Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích, kde byl jeho profesorem kreslení V. Sedláček, studoval 1932–38 na pražské AVU v krajinářské škole O. Nejedlého. 1938/39 byl posluchačem Accademia di belle arti v Římě jako vítěz v soutěži o stipendium italské vlády – Římskou cenu. Za války žil střídavě v Praze a Přelouči. 1946/47 absolvoval čestný rok na grafické speciálce AVU u V. Pukla. 1947 dostal roční stipendium francouzské vlády, zapsal se na pařížskou École nationale supérieur des Beaux-arts a maloval rovněž v ateliéru André Lhota. V Praze vyvíjel intenzivní estetickovýchovnou činnost mezi mládeží i dospělými, vydal dvě příručky o grafických technikách a o metodice kreslení. Vytvořil grafickou techniku tisku z koláže, která vyhovovala jeho snaze o experimentování a poskytovala mu nejlepší možnost uměleckého sebevyjádření. Jako malíř používal temperu, později i olejové barvy a akvarel. Absolvoval četné studijní cesty po evropských zemích. K nejoblíbenějším motivům jeho malby a grafiky patřily Praha, Bretaň nebo cirkusy. Trvale si oblíbil Českomoravskou vysočinu, zejména okolí vesnice Kuklíku, kam se každoročně vracel, a vesnické chalupy, lidské postavy a zvířata se staly neodmyslitelnou součástí jeho obrazů. E. vyšel z reálných podnětů, bohatá fantazie ho však dovedla nejen k hledání nových forem, ale i k hlubokému, citlivému ztvárnění lidí, přírody a života. Stejně jako si oblíbil městská tržiště a pouliční ruch, s oblibou ztvárňoval i vesnické poutě, veselice a lidové zvyky. Uplatnil se také jako knižní ilustrátor. Spolupracoval s pražským Národním divadlem na scénické výpravě Pirandellova Lazara (1943/44) a navrhoval i pro Horácké divadlo v Jihlavě. Po druhé světové válce uspořádal na čtyřicet samostatných výstav v Praze, Pardubicích, Brně, Žďáru nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě, Jindřichově Hradci, Skutči, Adamově, Holicích, Hodoníně, Paříži, Halle an der Saale, Lyngby a Sofii a účastnil se mnoha výstav kolektivních. Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hl. m. Prahy, četných regionálních galeriích a ve veřejných i soukromých sbírkách mno ha zemí. Z jeho podnětu vznikla 1985 Galerie Zemědělského družstva ve Sněžném, jíž daroval větší počet svých obrazů a grafických listů, později umístěných v samostatné Síni F. E. Malování se věnují rovněž syn MUDr. Ivan E. (* 1945) a vnuk, herec a režisér Filip Menzel (* 1970).

D: obrazy, výběr: Periferie, 1946; Pařížské metro, 1948; Zátiší s kočkou, 1950; Masopust na Vysočině, 1968; Pohřeb na Vysočině, 1969; Chalupy na Kuklíku, 1974; Zima na Kuklíku, 1976; Večer v Bretani, 1980; ilustrace: G. Preissová, Kytice ze Slovácka, 1951; M. Bureš, Špalíček z jasanu, 1965; A. Mrštík, Moravské obrázky, 1977; S. Lenz, Tak hezky bylo v Šulákově, 1982; samostatné výstavy (výběr): Přelouč 1940; Plzeň 1941; Praha, Topičův salon 1942, 1943.

L: Toman 1, s. 200; SČSVU, s. 189–190 (chybné datum úmrtí); www.archiv. narodni-divadlo.cz.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek