Biografický slovník
EMMA ?950-?1005: Porovnání verzí
(EMMA_980-1006) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = EMMA | | jméno = EMMA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = před 950 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = 1006 | + | | datum úmrtí = 1005 nebo 1006 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''EMMA''' ''(též HEMMA), * před 950 ?, † 1005 nebo 1006, česká kněžna'' | ||
| + | |||
| + | Manželka Boleslava II., pravděpodobně matka Boleslava (III.), | ||
| + | Jaromíra a Oldřicha (Thietmar, ale bez jména; Kosmas jmenuje | ||
| + | jako syny Boleslava II. a E. Boleslava a Václava, který | ||
| + | však brzy zemřel). Podle některých hypotéz byla E. až druhou | ||
| + | manželkou Boleslava II. a matkou pouze Oldřicha, eventuelně | ||
| + | též Jaromíra. Jiná jí přisoudila jen dalšího blíže neznámého | ||
| + | Boleslavova syna. Původ kněžny, „rodem nad jiné ušlechtilejší“ | ||
| + | (Kosmas), není znám. G. Dobner a podle něho F. Palacký | ||
| + | i někteří další ji považovali za burgundskou princeznu, dceru | ||
| + | krále Konráda I. (937–993) a sestru Gisely, manželky bavorského | ||
| + | vévody Jindřicha II. Tato hypotéza byla později odmítnuta | ||
| + | (M. Büdinger), ale ne zcela přesvědčivými důvody (že | ||
| + | o ní nejsou zmínky v německých pramenech). Předpoklad | ||
| + | o jejím anglosaském původu, podle něhož by měla být mladší | ||
| + | sestrou manželky Oty I. Edgith (P. Radoměrský), je z časových | ||
| + | důvodů málo pravděpodobný. Vzhledem k tomu, že E. | ||
| + | s dětmi v politických zmatcích na počátku 11. století prchla | ||
| + | do Bavorska (1001), a také k tomu, že nejmladší syn dostal | ||
| + | jméno tehdy nového bavorského světce Oldřicha († 973) a navíc | ||
| + | byl v mládí poslán na dvůr bavorského vévody Jindřicha II., se lze domnívat, že měla rodinné kontakty v bavorském | ||
| + | prostředí; není vyloučen ani její již zmíněný burgundský | ||
| + | původ (W. Hahn). Do Čech pravděpodobně přišla po 973. | ||
| + | Opis „Emma regina“ na denárech ražených v Mělníku, který | ||
| + | byl zřejmě jejím vdovským sídlem, vedl k vyslovení hypotézy, | ||
| + | že byla dcerou italského krále Lothara II. a pozdější císařovny | ||
| + | Adelaidy (sestry Konráda Burgundského, ve druhém manželství | ||
| + | druhé manželky císaře Oty I.) a manželka francouzského | ||
| + | krále Lotara II., která by přišla do Čech jako vdova a provdala | ||
| + | se za Boleslava II. (Francouzská královna Emma zemřela 2. 11. | ||
| + | neznámého roku.) Sňatek měl zprostředkovat bavorský vévoda | ||
| + | Jindřich II. (J. Hásková, P. Hilsch). V tom případě by však E. | ||
| + | přišla do Čech až po 988 a nemohla by být matkou jmenovaných | ||
| + | Přemyslovců. O tom, že přišla do Čech z kulturně pokročilého | ||
| + | prostředí, svědčily její intelektuální zájmy, neboť na | ||
| + | její příkaz byl zhotoven iluminovaný rukopis s opisem Gumpoldova | ||
| + | ''Života svatého Václava'' (nyní v knihovně ve Wolfenbüttelu). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 660, pozn. 1 a 661; | ||
| + | P. Radoměrský, E. Regina, in: ČNM 122, 1953, s. 157–203; J. Hásková, | ||
| + | E. Regina in the Numismatic and Historical Sources, in: Actes du 9ème Congrès | ||
| + | International de Numismatique, T. Hackens – R. Weiller (ed.), Louvain-la-Neuve – Luxembourg 1982, s. 793-797; P. Hilsch, Zur Rolle der | ||
| + | Herrscherinnen: E. Regina in Frankreich und in Böhmen, in: Westmittel - | ||
| + | europa – Ostmitteleuropa, München 1992, s. 81–89; Z. Petráň, První | ||
| + | české mince, 1998, s. 108–125; Z. Fiala, Dva kritické příspěvky ke starším | ||
| + | dějinám českým, in: Sborník historický 9, 1963, s. 40–56; D. Třeštík, | ||
| + | Počátky Přemyslovců, 1997, s. 463–467; J. A. Sobiesiak, Boleslav II. Przemyślida | ||
| + | († 999). Dynasta i jego państwo, Kraków 2006, passim; D. Třeštík, | ||
| + | Ještě ke královně E. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a druhý | ||
| + | život královny Matyldy, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 2007, s. 23–37; E. Regina – Civitas Melnic. | ||
| + | Sborník příspěvků z konference u příležitosti 1000. výročí úmrtí kněžny | ||
| + | E. Reginy († 2. 11. 1006) a 80. jubilea narození Pavla Radoměrského | ||
| + | (* 23. 11. 1926) konané 9. listopadu 2006 v Regionálním muzeu Mělník, | ||
| + | J. Kilián – L. Polanský (ed.), 2008; P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička | ||
| + | (ed.), Přemyslovci. Budování českého státu, 2009, s. 553. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz – W. Weinberger | ||
| + | (ed.), in: Monumenta Germaniae Historica, NS 2, Berlin 1923, 2. vyd. | ||
| + | 1955, II, 22, 23, 29; Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VII, | ||
| + | 65, in: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores Rerum Germanicarum | ||
| + | NS 9, R. Holtzmann (ed.), München 1935, V, 23, 29; denáry s opisem | ||
| + | „Emma regina“, in: V. Cach, Nejstarší české mince 1, 1970, č. 2, 27, | ||
| + | 44, 56, 65, 106, 121, 141, Dodatky, 1982, č. 567, 607; Kodex Wolfenbüttel, | ||
| + | Herzog August Bibl., Cod. Guelf. 11.2.Aug.4. | ||
| + | |||
| + | Marie Bláhová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
| − | + | [[Kategorie:950]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1005]] |
| − | [[Kategorie: | + | |
Verze z 10. 6. 2017, 15:23
| EMMA | |
 | |
| Narození | před 950 |
|---|---|
| Úmrtí | 1005 nebo 1006 |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46255 |
EMMA (též HEMMA), * před 950 ?, † 1005 nebo 1006, česká kněžna
Manželka Boleslava II., pravděpodobně matka Boleslava (III.), Jaromíra a Oldřicha (Thietmar, ale bez jména; Kosmas jmenuje jako syny Boleslava II. a E. Boleslava a Václava, který však brzy zemřel). Podle některých hypotéz byla E. až druhou manželkou Boleslava II. a matkou pouze Oldřicha, eventuelně též Jaromíra. Jiná jí přisoudila jen dalšího blíže neznámého Boleslavova syna. Původ kněžny, „rodem nad jiné ušlechtilejší“ (Kosmas), není znám. G. Dobner a podle něho F. Palacký i někteří další ji považovali za burgundskou princeznu, dceru krále Konráda I. (937–993) a sestru Gisely, manželky bavorského vévody Jindřicha II. Tato hypotéza byla později odmítnuta (M. Büdinger), ale ne zcela přesvědčivými důvody (že o ní nejsou zmínky v německých pramenech). Předpoklad o jejím anglosaském původu, podle něhož by měla být mladší sestrou manželky Oty I. Edgith (P. Radoměrský), je z časových důvodů málo pravděpodobný. Vzhledem k tomu, že E. s dětmi v politických zmatcích na počátku 11. století prchla do Bavorska (1001), a také k tomu, že nejmladší syn dostal jméno tehdy nového bavorského světce Oldřicha († 973) a navíc byl v mládí poslán na dvůr bavorského vévody Jindřicha II., se lze domnívat, že měla rodinné kontakty v bavorském prostředí; není vyloučen ani její již zmíněný burgundský původ (W. Hahn). Do Čech pravděpodobně přišla po 973. Opis „Emma regina“ na denárech ražených v Mělníku, který byl zřejmě jejím vdovským sídlem, vedl k vyslovení hypotézy, že byla dcerou italského krále Lothara II. a pozdější císařovny Adelaidy (sestry Konráda Burgundského, ve druhém manželství druhé manželky císaře Oty I.) a manželka francouzského krále Lotara II., která by přišla do Čech jako vdova a provdala se za Boleslava II. (Francouzská královna Emma zemřela 2. 11. neznámého roku.) Sňatek měl zprostředkovat bavorský vévoda Jindřich II. (J. Hásková, P. Hilsch). V tom případě by však E. přišla do Čech až po 988 a nemohla by být matkou jmenovaných Přemyslovců. O tom, že přišla do Čech z kulturně pokročilého prostředí, svědčily její intelektuální zájmy, neboť na její příkaz byl zhotoven iluminovaný rukopis s opisem Gumpoldova Života svatého Václava (nyní v knihovně ve Wolfenbüttelu).
L: V. Novotný, České dějiny 1/1, 1912, s. 660, pozn. 1 a 661; P. Radoměrský, E. Regina, in: ČNM 122, 1953, s. 157–203; J. Hásková, E. Regina in the Numismatic and Historical Sources, in: Actes du 9ème Congrès International de Numismatique, T. Hackens – R. Weiller (ed.), Louvain-la-Neuve – Luxembourg 1982, s. 793-797; P. Hilsch, Zur Rolle der Herrscherinnen: E. Regina in Frankreich und in Böhmen, in: Westmittel - europa – Ostmitteleuropa, München 1992, s. 81–89; Z. Petráň, První české mince, 1998, s. 108–125; Z. Fiala, Dva kritické příspěvky ke starším dějinám českým, in: Sborník historický 9, 1963, s. 40–56; D. Třeštík, Počátky Přemyslovců, 1997, s. 463–467; J. A. Sobiesiak, Boleslav II. Przemyślida († 999). Dynasta i jego państwo, Kraków 2006, passim; D. Třeštík, Ještě ke královně E. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy a druhý život královny Matyldy, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 2007, s. 23–37; E. Regina – Civitas Melnic. Sborník příspěvků z konference u příležitosti 1000. výročí úmrtí kněžny E. Reginy († 2. 11. 1006) a 80. jubilea narození Pavla Radoměrského (* 23. 11. 1926) konané 9. listopadu 2006 v Regionálním muzeu Mělník, J. Kilián – L. Polanský (ed.), 2008; P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička (ed.), Přemyslovci. Budování českého státu, 2009, s. 553.
P: Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, B. Bretholz – W. Weinberger (ed.), in: Monumenta Germaniae Historica, NS 2, Berlin 1923, 2. vyd. 1955, II, 22, 23, 29; Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VII, 65, in: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores Rerum Germanicarum NS 9, R. Holtzmann (ed.), München 1935, V, 23, 29; denáry s opisem „Emma regina“, in: V. Cach, Nejstarší české mince 1, 1970, č. 2, 27, 44, 56, 65, 106, 121, 141, Dodatky, 1982, č. 567, 607; Kodex Wolfenbüttel, Herzog August Bibl., Cod. Guelf. 11.2.Aug.4.
Marie Bláhová
