ENDERLEIN Matthes 1493-21.10.1556: Porovnání verzí

Z Personal
(ENDERLEIN_vom_Burg_Matthes_1493-21.10.1556)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Matthes ENDERLEIN vom Burg
+
| jméno = Matthes ENDERLEIN
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1493
 
| datum narození = 1493
| místo narození =  
+
| místo narození = Zwönitz u Saské Kamenice (Německo)
 
| datum úmrtí = 21.10.1556
 
| datum úmrtí = 21.10.1556
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Jáchymov
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik
+
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />43- Významný představitel obecní správy
43- Významný představitel obecní správy
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matthes ENDERLEIN vom Burg
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 591
 +
}}
 +
 
 +
'''ENDERLEIN Matthes''' ''(též ENDERLE, ENDERLIN, ENNDERLE), * 1493 Zwönitz u Saské Kamenice (Německo), † 21. 10. 1556 Jáchymov, báňský odborník''
 +
 
 +
Syn mlynáře ze sasko-wittenberského vévodství pod Krušnými
 +
horami. V nedalekém okolí E. rodiště tehdy došlo k objevům
 +
bohatých ložisek rud stříbra a k bouřlivému rozvoji báňských
 +
měst Schneeberg (objeveno 1471), Annaberg (1496) a Jáchymov
 +
(1512). Od 1500 navštěvoval v rodišti latinskou školu,
 +
od 1518 studoval na univerzitě v Lipsku, pravděpodobně teologii.
 +
Po absolvování univerzity pracoval jako učitel, 1528–33
 +
rektor latinské školy ve Schneebergu. Zároveň byl šichtmistrem v dolech ve Schneebergu, které byly obnovovány po zatopení
 +
1511; poté se rudní prospekce rozvinula i na české straně
 +
Krušných hor, což mj. vedlo k objevu ložiska v místě
 +
pozdějšího Jáchymova. Od 1530 se podílel na dolování v Jáchymově,
 +
nejspíše vlastnil podíly (kuksy) na některém dolu.
 +
Od 1533 E. působil v Jáchymově v báňské správě, nejprve jako
 +
šichtmistr, vzhledem k nedostatku kvalifikovaných odborníků
 +
již 1536 povýšil na perkmistra, druhou nejvyšší funkci
 +
po báňském hejtmanovi. Kvůli velké spotřebě dřeva při důlní
 +
činnosti se snažil prosazovat zásady pro lesní hospodářství, které
 +
měly zabránit drancování lesů v okolí. 1550 byl jmenován
 +
správcem horního úřadu v Jáchymově, ve funkci působil do
 +
konce života. V květnu 1552 se oženil s Margaretou, roz.
 +
Weinmannovou, rok poté vážně onemocněl a dostal se do finančních
 +
problémů.
 +
 
 +
Panství a horní regál v Jáchymově patřily nejprve Šlikům, kteří
 +
ho ale po dlouholetých sporech 1545 museli postoupit králi
 +
Ferdinandovi I. Zároveň se projevovaly počátky úpadku jáchymovského
 +
dolování. E. psal spisy o báňském právu a o dějinách
 +
hornictví v Čechách a v Krušných horách, 1538–39 se
 +
podílel na zpracování sbírky horního práva, sestavené do příručky
 +
pro pracovníky v hornictví, zvané Bergformelbuch. Citoval
 +
v něm z jáchymovských horních knih zápisy z 1518–38.
 +
Od 1536 shromažďoval údaje o zvykovém báňském právu užívaném
 +
v Jáchymově pro spis, který vyšel tiskem 1616 v Lipsku
 +
pod názvem ''Ursprung und Ordnung der Bergwerke im Königreich Böhmen''. Zřejmě se podílel na přepracování jáchymovského
 +
horního řádu pro hraběte Šlika, ke kterému došlo 1542,
 +
opětovně pak 1548, již v době, kdy doly i panství patřily králi
 +
(v duchu annaberského horního řádu). E. byl 1552 nobilitován
 +
s predikátem von Burgstadt (též Burgstädl, Purkstädt).
 +
1547–56 přeložil z latiny do němčiny horní řád Václava II.
 +
''Ius regale montanorum''. Jeho synové Lazarus a Andreas žádali
 +
1571 o císařské tiskové privilegium pro tento překlad, ale bylo
 +
vydáno až 1616. V české báňské a mincovní správě působili
 +
i další příslušníci rodu, např. David E. byl zástupcem mincmistra
 +
(vardejn) v pražské mincovně v 90. letech 16. století,
 +
v době, kdy mincovnu vedla Zuzana, vdova po Lazaru Erckerovi.
 +
E. jméno nese ulice a gymnázium v rodišti.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 8, s. 601–602, 698; NDB 4, 1959, s. 494; J. Kořan, Sláva a pád
 +
starého českého rudného hornictví, 1988, s. 103–109; DBE 3, 1996,
 +
s. 110; J. Suldovský – V. Horák, Kronika horního města Jáchymova a jeho
 +
hornictví v kontextu dějin zemí Koruny české, 2009, passim, zejména s. 66
 +
(kde další literatura).
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]
 
 
[[Kategorie:1493]]
 
[[Kategorie:1493]]
 +
[[Kategorie:Zwönitz]]
 
[[Kategorie:1556]]
 
[[Kategorie:1556]]
 +
[[Kategorie:Jáchymov]]

Aktuální verze z 31. 10. 2019, 14:01

Matthes ENDERLEIN
Narození 1493
Místo narození Zwönitz u Saské Kamenice (Německo)
Úmrtí 21.10.1556
Místo úmrtí Jáchymov
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
43- Významný představitel obecní správy
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 591

ENDERLEIN Matthes (též ENDERLE, ENDERLIN, ENNDERLE), * 1493 Zwönitz u Saské Kamenice (Německo), † 21. 10. 1556 Jáchymov, báňský odborník

Syn mlynáře ze sasko-wittenberského vévodství pod Krušnými horami. V nedalekém okolí E. rodiště tehdy došlo k objevům bohatých ložisek rud stříbra a k bouřlivému rozvoji báňských měst Schneeberg (objeveno 1471), Annaberg (1496) a Jáchymov (1512). Od 1500 navštěvoval v rodišti latinskou školu, od 1518 studoval na univerzitě v Lipsku, pravděpodobně teologii. Po absolvování univerzity pracoval jako učitel, 1528–33 rektor latinské školy ve Schneebergu. Zároveň byl šichtmistrem v dolech ve Schneebergu, které byly obnovovány po zatopení 1511; poté se rudní prospekce rozvinula i na české straně Krušných hor, což mj. vedlo k objevu ložiska v místě pozdějšího Jáchymova. Od 1530 se podílel na dolování v Jáchymově, nejspíše vlastnil podíly (kuksy) na některém dolu. Od 1533 E. působil v Jáchymově v báňské správě, nejprve jako šichtmistr, vzhledem k nedostatku kvalifikovaných odborníků již 1536 povýšil na perkmistra, druhou nejvyšší funkci po báňském hejtmanovi. Kvůli velké spotřebě dřeva při důlní činnosti se snažil prosazovat zásady pro lesní hospodářství, které měly zabránit drancování lesů v okolí. 1550 byl jmenován správcem horního úřadu v Jáchymově, ve funkci působil do konce života. V květnu 1552 se oženil s Margaretou, roz. Weinmannovou, rok poté vážně onemocněl a dostal se do finančních problémů.

Panství a horní regál v Jáchymově patřily nejprve Šlikům, kteří ho ale po dlouholetých sporech 1545 museli postoupit králi Ferdinandovi I. Zároveň se projevovaly počátky úpadku jáchymovského dolování. E. psal spisy o báňském právu a o dějinách hornictví v Čechách a v Krušných horách, 1538–39 se podílel na zpracování sbírky horního práva, sestavené do příručky pro pracovníky v hornictví, zvané Bergformelbuch. Citoval v něm z jáchymovských horních knih zápisy z 1518–38. Od 1536 shromažďoval údaje o zvykovém báňském právu užívaném v Jáchymově pro spis, který vyšel tiskem 1616 v Lipsku pod názvem Ursprung und Ordnung der Bergwerke im Königreich Böhmen. Zřejmě se podílel na přepracování jáchymovského horního řádu pro hraběte Šlika, ke kterému došlo 1542, opětovně pak 1548, již v době, kdy doly i panství patřily králi (v duchu annaberského horního řádu). E. byl 1552 nobilitován s predikátem von Burgstadt (též Burgstädl, Purkstädt). 1547–56 přeložil z latiny do němčiny horní řád Václava II. Ius regale montanorum. Jeho synové Lazarus a Andreas žádali 1571 o císařské tiskové privilegium pro tento překlad, ale bylo vydáno až 1616. V české báňské a mincovní správě působili i další příslušníci rodu, např. David E. byl zástupcem mincmistra (vardejn) v pražské mincovně v 90. letech 16. století, v době, kdy mincovnu vedla Zuzana, vdova po Lazaru Erckerovi. E. jméno nese ulice a gymnázium v rodišti.

L: OSN 8, s. 601–602, 698; NDB 4, 1959, s. 494; J. Kořan, Sláva a pád starého českého rudného hornictví, 1988, s. 103–109; DBE 3, 1996, s. 110; J. Suldovský – V. Horák, Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví v kontextu dějin zemí Koruny české, 2009, passim, zejména s. 66 (kde další literatura).

Pavel Vlašímský