ENGEL František 8.3.1909-16.7.1972: Porovnání verzí

Z Personal
(ENGEL_František_8.3.1909-16.7.1972)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 8.3.1909
 
| datum narození = 8.3.1909
−
| místo narození = Kežmarok. o. Poprad
+
| místo narození = Kežmarok (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 16.7.1972
 
| datum úmrtí = 16.7.1972
 
| místo úmrtí = Rabyně u Neveklova
 
| místo úmrtí = Rabyně u Neveklova
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František ENGEL
+
}}
 +
 
 +
'''ENGEL, František,''' ''* 8. 3. 1909 Kežmarok (Slovensko), † 16. 7. 1972 Rabyně u Neveklova, lékař, účastník 2. odboje''
 +
 
 +
Pocházel ze slovenské židovské rodiny. Maturoval na reálném
 +
gymnáziu v rodišti, lékařskou fakultu vystudoval v Praze. Během
 +
studií se účastnil práce v Levé frontě a Komunistické studentské
 +
frakci. 1934–36 konal v Plzni vojenskou prezenční
 +
službu jako četař zdravotní služby. 1936–38 byl sekundárním
 +
lékařem chirurgického oddělení Zemské nemocnice v Berehovu
 +
na Podkarpatské Rusi, za mobilizace lékařem oddílu
 +
2. dělostřeleckého pluku (ppor.). Na přelomu let 1938–39
 +
působil jako vedoucí lékař nemocnice v Rachově na Podkarpatské
 +
Rusi. V březnu 1939 emigroval do Polska, kde se na podzim účastnil války jako lékař československého legionu.
 +
Po odchodu do Sovětského svazu pracoval jako vedoucí lékař
 +
okresní nemocnice v Mizoči na Volyni. V březnu 1940 se stal
 +
primářem chirurgického oddělení nemocnice Kletskaja v donské oblasti, od války s Německem byl primářem chirurgie
 +
v Achťubě u Stalingradu. U československé vojenské jednotky
 +
v Buzuluku nastoupil v únoru 1942. V létě se stal v hodnosti
 +
poručíka velitelem zdravotnické čety 1. československého samostatného
 +
praporu, od ledna 1943 jeho šéflékařem. Zúčastnil se všech bojů od bitvy u Sokolova po slovenské tažení.
 +
V červenci 1943 byl jmenován velitelem zdravotnické roty
 +
1. československé samostatné brigády, v únoru 1944 jejím šéf -
 +
lékařem (npor.). Od dubna 1944 velel zdravotnickému praporu
 +
1. československého armádního sboru, v září byl povýšen
 +
na kapitána, v lednu 1945 na šéflékaře sboru a brzy nato
 +
1. československé armády (mjr.). Od května 1945 působil jako
 +
přednosta zdravotní služby 1. vojenské oblasti (pplk.). Od
 +
května 1946 řídil zdravotní oddělení VI. odboru ministerstva
 +
národní obrany (plk.). 1949–50 v hodnosti brigádního generála
 +
studoval Vojenskou lékařskou akademii v Leningradě,
 +
1950 krátce řídil zdravotní službu 1. vojenského okruhu, ale
 +
v květnu byl vyslán jako lékař na stavbu Slapské přehrady.
 +
V létě 1956 byl vojensky rehabilitován, 1956–59 zástupce náčelníka
 +
zdravotní správy armády, 1959–70 náčelník Ústřední
 +
vojenské nemocnice v Praze (1966 genpor.). V jejím čele se
 +
zasloužil o vybudování špičkových zdravotnických zařízení
 +
a o to, že se stala v celostátním měřítku prvotřídní nemocnicí.
 +
Pro nesouhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy byl 1970
 +
poslán do důchodu. Několik let ještě působil jako lékař vojenské
 +
zotavovny v Měříně na Benešovsku, jako obvodní a závodní
 +
lékař. Oženil se s bývalou šéflékařkou týlu 1. československého
 +
armádního sboru v SSSR plk. MUDr. '''Gertrudou'''
 +
(Trudou), roz. Frankensteinovou (* 16. 10. 1910 Český
 +
Krumlov, † 10. 10. 2003 Praha). Byla první ženou, která získala
 +
důstojnickou hodnost v řadách československých jednotek
 +
v SSSR. Měli syna Vojtěcha (* 1942), jaderného fyzika.
 +
 
 +
'''L:''' B. Placák, Paměti lékaře, 1997, s. 500–501; Vojenské osobnosti
 +
československého odboje 1939–45, 2005, s. 66; Vojenské zdravotnické listy
 +
38, 1969, č. 1, s. 46; ČLČ 108, 1969, č. 10, s. 312; tamtéž 111, 1972,
 +
s. 916–917; www.holocaust.cz (G. Singer, Zachraňoval lidem život;
 +
B. Kopold, Za plukovnicí Trudou Engelovou).
 +
 
 +
'''P:''' VHA Praha, kvalifikační listiny vojenských osob.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
−
 
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
−
[[Kategorie:Kežmarok._o._Poprad]]
+
[[Kategorie:Kežmarok]]
 
[[Kategorie:1972]]
 
[[Kategorie:1972]]
−
[[Kategorie:Rabyně_u_Neveklova]]
+
[[Kategorie:Rabyně]]

Verze z 11. 6. 2017, 12:26

František ENGEL
Narození 8.3.1909
Místo narození Kežmarok (Slovensko)
Úmrtí 16.7.1972
Místo úmrtí Rabyně u Neveklova
Povolání

45- Voják nebo partyzán

15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136923

ENGEL, František, * 8. 3. 1909 Kežmarok (Slovensko), † 16. 7. 1972 Rabyně u Neveklova, lékař, účastník 2. odboje

Pocházel ze slovenské židovské rodiny. Maturoval na reálném gymnáziu v rodišti, lékařskou fakultu vystudoval v Praze. Během studií se účastnil práce v Levé frontě a Komunistické studentské frakci. 1934–36 konal v Plzni vojenskou prezenční službu jako četař zdravotní služby. 1936–38 byl sekundárním lékařem chirurgického oddělení Zemské nemocnice v Berehovu na Podkarpatské Rusi, za mobilizace lékařem oddílu 2. dělostřeleckého pluku (ppor.). Na přelomu let 1938–39 působil jako vedoucí lékař nemocnice v Rachově na Podkarpatské Rusi. V březnu 1939 emigroval do Polska, kde se na podzim účastnil války jako lékař československého legionu. Po odchodu do Sovětského svazu pracoval jako vedoucí lékař okresní nemocnice v Mizoči na Volyni. V březnu 1940 se stal primářem chirurgického oddělení nemocnice Kletskaja v donské oblasti, od války s Německem byl primářem chirurgie v Achťubě u Stalingradu. U československé vojenské jednotky v Buzuluku nastoupil v únoru 1942. V létě se stal v hodnosti poručíka velitelem zdravotnické čety 1. československého samostatného praporu, od ledna 1943 jeho šéflékařem. Zúčastnil se všech bojů od bitvy u Sokolova po slovenské tažení. V červenci 1943 byl jmenován velitelem zdravotnické roty 1. československé samostatné brigády, v únoru 1944 jejím šéf - lékařem (npor.). Od dubna 1944 velel zdravotnickému praporu 1. československého armádního sboru, v září byl povýšen na kapitána, v lednu 1945 na šéflékaře sboru a brzy nato 1. československé armády (mjr.). Od května 1945 působil jako přednosta zdravotní služby 1. vojenské oblasti (pplk.). Od května 1946 řídil zdravotní oddělení VI. odboru ministerstva národní obrany (plk.). 1949–50 v hodnosti brigádního generála studoval Vojenskou lékařskou akademii v Leningradě, 1950 krátce řídil zdravotní službu 1. vojenského okruhu, ale v květnu byl vyslán jako lékař na stavbu Slapské přehrady. V létě 1956 byl vojensky rehabilitován, 1956–59 zástupce náčelníka zdravotní správy armády, 1959–70 náčelník Ústřední vojenské nemocnice v Praze (1966 genpor.). V jejím čele se zasloužil o vybudování špičkových zdravotnických zařízení a o to, že se stala v celostátním měřítku prvotřídní nemocnicí. Pro nesouhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy byl 1970 poslán do důchodu. Několik let ještě působil jako lékař vojenské zotavovny v Měříně na Benešovsku, jako obvodní a závodní lékař. Oženil se s bývalou šéflékařkou týlu 1. československého armádního sboru v SSSR plk. MUDr. Gertrudou (Trudou), roz. Frankensteinovou (* 16. 10. 1910 Český Krumlov, † 10. 10. 2003 Praha). Byla první ženou, která získala důstojnickou hodnost v řadách československých jednotek v SSSR. Měli syna Vojtěcha (* 1942), jaderného fyzika.

L: B. Placák, Paměti lékaře, 1997, s. 500–501; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–45, 2005, s. 66; Vojenské zdravotnické listy 38, 1969, č. 1, s. 46; ČLČ 108, 1969, č. 10, s. 312; tamtéž 111, 1972, s. 916–917; www.holocaust.cz (G. Singer, Zachraňoval lidem život; B. Kopold, Za plukovnicí Trudou Engelovou).

P: VHA Praha, kvalifikační listiny vojenských osob.

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ENGEL_František_8.3.1909-16.7.1972&oldid=98979“