ENS Faustin 15.2.1782-5.3.1858

Z Personal
Faustin ENS
Narození 15.2.1782
Místo narození Oberrotweil u Breisachu (Německo)
Úmrtí 5.3.1858
Místo úmrtí Bregenz (Rakousko)
Povolání 53- Historik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 607-608
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46285

ENS, Faustin (též Johann Baptist Faustinus), * 15. 2. 1782 Oberrotweil u Breisachu (Německo), † 5. 3. 1858 Bregenz (Rakousko), historik, topograf, přírodovědec, pedagog

Byl synem učitele Stanislava a Eleanory, roz. Weißenhornové. Navštěvoval gymnázia ve městech Schuttern, Breisach a Freiburg, studia dokončil 1799 ve Schwarzwaldu. V tamním benediktinském klášteře sv. Petra přijal řádové jméno Wilhelm, avšak komunitu opustil před ukončením noviciátu. Odešel do Freiburgu, kde na univerzitě vystudoval právní nauky a filozofii. Předtím se 1799 zúčastnil po boku breisgauských dobrovolníků bojů s napoleonskými oddíly. Při jednom ze střetů s francouzskými jednotkami byl zajat a na několik týdnů internován.

Po připojení rodiště k Bádensku přijal jako rakouský patriot místo hofmistra v podnikatelské rodině Czeiků z Badenfeldu v Opavě. Od 1807 se podílel na výchově Eduarda Karla Heinricha Eusebia z Badenfeldu (pseud. Eduard Silesius), právníka, žurnalisty a básníka, 1813 získal jmenování suplentem matematiky a přírodopisu a 1814 řádným profesorem geografie a historie na místním gymnáziu. Během svého učitelského působení vydal učebnici Abriss der physischen Geographie, dochovaly se dva didaktické texty (Wegweiser in das Reich der Mi neralogie, Späne zur Geschichte und Mineralogie), určené studentům, mezi něž patřily později významné osobnosti, jako např. kněz a botanik Johann Gregor Mendel, lékař a politik Hans Kudlich či slezští buditelé Antonín Vašek a Cyprián Lelek.

E. podnikal mineralogické a botanické výzkumy v oblasti Jeseníků s přítelem Franzem Mückuschem von Buchberg. S ním a se starostou Schösslerem stál u zrodu muzea, jehož sbírky byly veřejnosti poprvé představeny 1814. V instituci schválené 1818 císařem Františkem I. jako Opavské gymnaziální muzeum (Troppauer Gymnasialmuseum) 1822–44 zastával místo kustoda. Postupně z ní vybudoval významné středisko dokumentující přírodní a společenské poměry Rakouského Slezska. Pro Říšský meteorologický ústav ve Vídni prováděl od 1827 v Opavě pravidelná meteorologická měření. 1818 vycházel na pokračování patrně E. článek v brněnském časopisu Hesperus s názvem Troppau und dessen Umgebung. K tomu 1827–28 uveřejnil v prestižním Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen historické stati věnující se vzniku a počátkům opavského vévodství. Za nejvýznamnější dílo je považována moderně koncipovaná topografická příručka Das Oppaland… o přírodních poměrech, historii a tehdejším stavu obcí v okolí řeky Opavy.

V Opavě pronikl do vyšších vrstev společnosti, vstoupil do společenství iluminátů, udržoval kontakty se slezskými rodáky působícími mimo hranice této historické země (mj. Josef Božek, Karl Wenzelides) i s vědeckými osobnostmi světového významu (Alexander von Humboldt). Nakonec se s představiteli města rozešel a v létě 1844 požádal o penzionování. Usadil se v Kostnici u Bodamského jezera, odkud se 1848 přestěhoval do rakouského Bregenzu. Zůstával ve styku s opavským prostředím. Angažoval se 1857 při vzniku Vorarlberského zemského muzea a získal jmenování zemským konzervátorem. Pouze v rukopise zůstalo jeho dílo o dějinách města Bregenz.

D: Abriss der physischen Geographie, 1818; Über das frühere Verhältniss des Fürstenthums Troppau zu Böhmen. Erläuterungen und Ergänzungen von Josef Dobrovsky, in: Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen 1, 1827, s. 49–56; Ursprung des Herzogthums Troppau. Nikolaus, erster Herzog. Ein Probestück aus der Geschichte dieses Herzogthums, in: tamtéž 2, 1828, s. 365–386; Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis nach seinen geschichtlichen, naturgeschichtlichen, bürgerlichen und örtlichen Eigenthümlichkeiten, 4 sv., Wien 1835–1837; Geschichte der Stadt Breisach, Freiburg im Breisgau 1851.

L: ÖBL 1, s. 255; BL 1, s. 314; Slezsko 5, s. 30–31; J. Bergmann, in: Mittheilungen der k. k. Centralcommission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale 3, 1858, č. 5, s. 133 (nekrolog); A. Kettner, F. E. Ein Gedenkblatt zum 50. Todestage, in: Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 3, 1907–1908, s. 166–169 a in: Altvater. Organ des mährisch-schlesischen Sudeten-Gebirgs-Vereines 25, 1908, č. 86 nová řada, s. 53–55; J. Orlík, Počátky gymnasiálního muzea v Opavě, in: 150 let Slezského muzea, 1964, s. 19–38; E. Galli, F. E. (1782–1858). Lehrersohn aus Rothweil am Kaiserstuhl, Ehrenbürger von Troppau in Österreichisch Schlesien und von Breisach, in: Schau ins Land 107, 1988, s. 109–128; E. Šefčík, Osobnosti opavských muzeí do druhé světové války, in: Časopis Slezského muzea B 38, 1989, s. 164–187 (zvl. s. 169–170); M. Myška, F. E. Životní příběh slezského intelektuála doby předbřeznové, 2003.

P: ZA Opava, fond Gymnazijní muzeum Opava; Voralberger Landesarchiv Bregenz, Miszellen.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Otakar Kirsch