EPSTEIN Berthold 1.4.1890-9.6.1962: Porovnání verzí

Z Personal
(EPSTEIN_Berthold_1.4.1890-9.6.1962)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Berthold EPSTEIN
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''EPSTEIN, Berthold,''' ''* 1. 4. 1890 Plzeň, † 9. 6. 1962 Praha, lékař-pediatr, pedagog''
 +
 
 +
Po maturitě na plzeňském gymnáziu (1908) vystudoval medicínu
 +
na německé univerzitě v Praze (MUDr. 1914). Po návratu
 +
z vojenské služby, kdy sloužil jako lékař na ruské a italské
 +
frontě a v rezervním špitálu v Plzni, byl krátce asistentem na
 +
dětské klinice v Berlíně. Na dětské klinice německé lékařské
 +
fakulty v Praze působil od 1920, z toho 1922–26 jako první
 +
asistent. V Praze se 1924 habilitoval z dětského lékařství,
 +
mimořádným profesorem byl jmenován 1931. Následujícího
 +
roku se stal zastupujícím přednostou, 1934 přednostou
 +
II. dětské kliniky německé lékařské fakulty a placeným mimořádným
 +
profesorem. 1937 byl jmenován řádným profesorem.
 +
1926–39 provozoval v Praze soukromou pediatrickou
 +
ordinaci; zasedal též v radě pro léčebné a humanitní ústavy
 +
při Ministerstvu zdravotnictví. Z rasových důvodů byl nucen
 +
rezignovat na funkce v lednu 1939, na podzim mohl s povolením
 +
německých úřadů odcestovat do Norska, kde měl
 +
přislíbeno místo vedoucího dětského oddělení. I v Norsku ho
 +
záhy dostihla nacistická okupační moc, 1942 byl zatčen a deportován
 +
do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se stal
 +
vězeňským lékařem a okolnostmi byl přinucen spolupracovat
 +
s nechvalně známým lékařem J. Mengelem na výzkumu léčby
 +
nomy (gangrény ústní sliznice) u romských dětí. Po osvobození
 +
se vrátil do Prahy, kde působil nejprve jako soukromý
 +
dětský lékař na Smíchově, později jako primář dětského a kojeneckého
 +
oddělení v nemocnici na Bulovce (1949–62).
 +
 
 +
Ve své vědecké práci se zabýval tuberkulózou, dětskou výživou
 +
a tzv. proteinovou terapií (Proteinkörpertherapie).
 +
 
 +
'''D:''' bibliografie in: K. Pelzner, Personalbibliographien von Professoren und
 +
Dozenten der Inneren Medizin und der Kinderheilkunde der Deutschen
 +
Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1900–
 +
1945, Diss. Erlangen – Nürnberg 1972, s. 214–220.
 +
 
 +
'''L:''' BLDMF, s. 61; Jaksch, s. 59; Tomeš 1, s. 293; J. Švejcar, Betrachtungen
 +
über die Deutsche Pädiatrie in der Prager Findelanstalt, in: Der Kinderarzt
 +
15, 1984, s. 389–394; R. J. Lifton, Nacističtí lékaři. Medicínské zabíjení
 +
a psychologie genocidy, 2008, s. 346–347, 415, 423; Adresář československého
 +
zdravotnictví, 1948, s. 154.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Lékařská fakulta Německé univerzity 1883–1945,
 +
osobní spis; University of Oxford, Bodleian Library, Archive of the Society
 +
for the Protection of Science and Learning 1933–1987, 411/1; Archiv AV
 +
ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und
 +
Literatur in Böhmen, karton 8.
 +
 
 +
Petr Svobodný
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1890]]
 
[[Kategorie:1890]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:Plzeň]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:1962]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 1. 10. 2017, 16:57

Berthold EPSTEIN
Narození 1.4.1890
Místo narození Plzeň
Úmrtí 9.6.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68184

EPSTEIN, Berthold, * 1. 4. 1890 Plzeň, † 9. 6. 1962 Praha, lékař-pediatr, pedagog

Po maturitě na plzeňském gymnáziu (1908) vystudoval medicínu na německé univerzitě v Praze (MUDr. 1914). Po návratu z vojenské služby, kdy sloužil jako lékař na ruské a italské frontě a v rezervním špitálu v Plzni, byl krátce asistentem na dětské klinice v Berlíně. Na dětské klinice německé lékařské fakulty v Praze působil od 1920, z toho 1922–26 jako první asistent. V Praze se 1924 habilitoval z dětského lékařství, mimořádným profesorem byl jmenován 1931. Následujícího roku se stal zastupujícím přednostou, 1934 přednostou II. dětské kliniky německé lékařské fakulty a placeným mimořádným profesorem. 1937 byl jmenován řádným profesorem. 1926–39 provozoval v Praze soukromou pediatrickou ordinaci; zasedal též v radě pro léčebné a humanitní ústavy při Ministerstvu zdravotnictví. Z rasových důvodů byl nucen rezignovat na funkce v lednu 1939, na podzim mohl s povolením německých úřadů odcestovat do Norska, kde měl přislíbeno místo vedoucího dětského oddělení. I v Norsku ho záhy dostihla nacistická okupační moc, 1942 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se stal vězeňským lékařem a okolnostmi byl přinucen spolupracovat s nechvalně známým lékařem J. Mengelem na výzkumu léčby nomy (gangrény ústní sliznice) u romských dětí. Po osvobození se vrátil do Prahy, kde působil nejprve jako soukromý dětský lékař na Smíchově, později jako primář dětského a kojeneckého oddělení v nemocnici na Bulovce (1949–62).

Ve své vědecké práci se zabýval tuberkulózou, dětskou výživou a tzv. proteinovou terapií (Proteinkörpertherapie).

D: bibliografie in: K. Pelzner, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Inneren Medizin und der Kinderheilkunde der Deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag im ungefähren Zeitraum von 1900– 1945, Diss. Erlangen – Nürnberg 1972, s. 214–220.

L: BLDMF, s. 61; Jaksch, s. 59; Tomeš 1, s. 293; J. Švejcar, Betrachtungen über die Deutsche Pädiatrie in der Prager Findelanstalt, in: Der Kinderarzt 15, 1984, s. 389–394; R. J. Lifton, Nacističtí lékaři. Medicínské zabíjení a psychologie genocidy, 2008, s. 346–347, 415, 423; Adresář československého zdravotnictví, 1948, s. 154.

P: Archiv UK, Praha, fond Lékařská fakulta Německé univerzity 1883–1945, osobní spis; University of Oxford, Bodleian Library, Archive of the Society for the Protection of Science and Learning 1933–1987, 411/1; Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8.

Petr Svobodný