Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky EPSTEIN Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi †1706

{{Infobox - osoba
| jméno = Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi EPSTEIN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = ?
| místo narození = Lvov (Ukrajina)
| datum úmrtí = 1706
| místo úmrtí = Frankfurt nad Mohanem (Německo)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 3-4
}}

'''EPSTEIN, Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi,''' ''* ? Lvov (Ukrajina), † 1706 Frankfurt nad Mohanem (Německo), talmudista, spisovatel''

Zastával funkci rabína v Prostějově, kolem 1665 žil ve Fuldě,
později přesídlil do Frankfurtu nad Mohanem. Proslul
zejména přepracováním kompendia ''Šnej luchot ha-brit'' od Ješaji
ben Avrahama Horowitze, které nazval ''Kicur Šnej luchot'' ''ha-brit'' [Výtah ze Dvou desek smlouvy] a doplnil je dalšími
ustanoveními a zvyky převzatými z knih vydaných po zmíněném
Horowitzově díle. E. se mj. zabýval i otázkami tradiční
židovské výchovy, odmítal tehdy populární scholastické metody
a, podobně jako pražský rabbi Löw (Jehuda Liva ben
Becalel, též Maharal), doporučoval, aby byla nejprve studována
Bible a Mišna a teprve poté Talmud a rabínské právní
kodexy. ''Kicur'' se stal velmi populární, byl přeložen do jidiš
Wolfem Geršelsem z Prahy a vydán pod titulem ''Ec chajim'' [Strom života] ve Frankfurtu. E. sestavil i sidur (modlitební
knihu) nazvanou ''Derech ješara'' [Přímá cesta], kterou opatřil
překlady do jidiš a ustanoveními i zvyky vážícími se k liturgii
a synagoze. V předmluvě vyzvedl význam lidového jazyka pro
náboženskou literaturu a radil těm, kdo neznali hebrejštinu,
aby se modlili ve svém jazyce a nerecitovali pro ně nesrozumitelné
texty. Kvůli formulacím některých pasáží v tomto
siduru upadl E. u svých současníků do podezření ze sympatií
k sabatiánskému hnutí, které však mu nebyly nikdy přesvědčivě
prokázány. E. se stal též autorem v jidiš psaného morálně
etického pojednání ''Derech ha-jašar le-olam ha-ba'' [Přímá cesta
do budoucího světa]. Jeho spisy, které byly určeny především
pro vesnické Židy, izolované od větších obcí a postrádající vedení
rabínů, představují důležitý pramen pro poznání života
malých židovských komunit střední Evropy.

'''L:''' Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 696–697; Encyclopaedia Judaica
6, Jerusalem 1996, s. 832–833; Wininger 2, s. 187; H. Gold (ed.), Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929 (5) 689,
s. 492, 501, 502, pozn. 8 (Geschichte der Juden in Prossnitz. Bearbeitet von
Dr. L. Goldschmied).

Bedřich Nosek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:Lvov]]
[[Kategorie:1706]]
[[Kategorie:Frankfurt nad Mohanem]]