Biografický slovník
EPSTEIN Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi †1706
| Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi EPSTEIN | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Místo narození | Lvov (Ukrajina) |
| Úmrtí | 1706 |
| Místo úmrtí | Frankfurt nad Mohanem (Německo) |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 3-4 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68209 |
EPSTEIN, Jechiel Michael ben Avraham ha-Levi, * ? Lvov (Ukrajina), † 1706 Frankfurt nad Mohanem (Německo), talmudista, spisovatel
Zastával funkci rabína v Prostějově, kolem 1665 žil ve Fuldě, později přesídlil do Frankfurtu nad Mohanem. Proslul zejména přepracováním kompendia Šnej luchot ha-brit od Ješaji ben Avrahama Horowitze, které nazval Kicur Šnej luchot ha-brit [Výtah ze Dvou desek smlouvy] a doplnil je dalšími ustanoveními a zvyky převzatými z knih vydaných po zmíněném Horowitzově díle. E. se mj. zabýval i otázkami tradiční židovské výchovy, odmítal tehdy populární scholastické metody a, podobně jako pražský rabbi Löw (Jehuda Liva ben Becalel, též Maharal), doporučoval, aby byla nejprve studována Bible a Mišna a teprve poté Talmud a rabínské právní kodexy. Kicur se stal velmi populární, byl přeložen do jidiš Wolfem Geršelsem z Prahy a vydán pod titulem Ec chajim [Strom života] ve Frankfurtu. E. sestavil i sidur (modlitební knihu) nazvanou Derech ješara [Přímá cesta], kterou opatřil překlady do jidiš a ustanoveními i zvyky vážícími se k liturgii a synagoze. V předmluvě vyzvedl význam lidového jazyka pro náboženskou literaturu a radil těm, kdo neznali hebrejštinu, aby se modlili ve svém jazyce a nerecitovali pro ně nesrozumitelné texty. Kvůli formulacím některých pasáží v tomto siduru upadl E. u svých současníků do podezření ze sympatií k sabatiánskému hnutí, které však mu nebyly nikdy přesvědčivě prokázány. E. se stal též autorem v jidiš psaného morálně etického pojednání Derech ha-jašar le-olam ha-ba [Přímá cesta do budoucího světa]. Jeho spisy, které byly určeny především pro vesnické Židy, izolované od větších obcí a postrádající vedení rabínů, představují důležitý pramen pro poznání života malých židovských komunit střední Evropy.
L: Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 696–697; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 832–833; Wininger 2, s. 187; H. Gold (ed.), Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929 (5) 689, s. 492, 501, 502, pozn. 8 (Geschichte der Juden in Prossnitz. Bearbeitet von Dr. L. Goldschmied).
Bedřich Nosek
