EPSTEIN Leo 9.6.1883-2.1.1933: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku EPSTEIN Leopold 9.6.1883-2.1.1933 na EPSTEIN Leo 9.6.1883-2.1.1933 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 4
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 11. 11. 2019, 16:59

Leo EPSTEIN
Narození 9.6.1883
Místo narození Praha
Úmrtí 2.1.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 4

EPSTEIN, Leo, * 9. 6. 1883 Praha, † 2. 1. 1933 Praha, právník, politik

Narodil se v rodině dětského lékaře a univerzitního profesora Aloise E. (1849–1918) a Heleny, roz. Brandeisové. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu práv na univerzitách v Praze a ve Vídni. Jako žák L. Spiegela, politika a právního historika německé Karlo-Ferdinandovy univerzity, vydal 1907 v časopise Österreichische Zeitschrift für öffentliches Recht svoji seminární práci Die Rechtswirkung der Entscheidungen des Reichsgerichtes über Beschwerden wegen Verletzung der durch die Verfassung gewährleisteten politischen Rechte. Doktorát práv obhájil 1907 a v Praze vstoupil do státních služeb. U pražské české finanční prokuratury působil jako koncipista (1916), na finančního sekretáře byl povýšen 1919, postupně se propracoval do pozice finančního rady. Současně se věnoval i právní praxi, specializoval se na volební, menšinové a jazykové právo. 1919 vydal k volebním otázkám Die Gemeindewahlordnung und die Novelle zu den Gemeindeordnungen mit einem Anhange: Beispiele von Eingaben in Gemeindewahlangelegenheiten. V prvních obecních volbách 1919 byl zvolen do pražského zastupitelstva, jako člen městské rady zasedal v jejích komisích. Stal se jednatelem nově ustanoveného Německého obecního klubu pro Velkou Prahu, působil jako člen pražského a předměstského obecního zastupitelství. Téhož roku ostře vystoupil proti primátoru K. Baxovi. 1919–22 byl obecním starším, 1923–25 členem městské rady, od 1926 sekretářem německé organizace Deutsche Völkerbundliga in der ČSR a členem politického uskupení Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft (DAWG). 1927 zasedal v městské radě za Německou stranu svobodomyslnou (Deutsch-demokratische Freiheitspartei), v jejímž vedení působil. Přednášel na pražské Německé univerzitě, byl členem zkušebních komisí pro státní zkoušky. Oženil se s Fritzi Lumbeovou, od 1927 členkou vedení Deutsch-demokratische Freiheitspartei, s níž byl také delegován na říšský sjezd strany v Jihlavě (1927). Zastával řadu funkcí v dalších německých spolcích a uskupeních (Deutscher Club, Rechtskommission des Landes Böhmen, Gesellschaft für Nationalitätenrecht aj.). Obsáhlý výběr judikatury k jazykovému právu uveřejnil ve své stěžejní práci Das Sprachenrecht der Tschechoslowakischen Republik. Unter Berücksichtigung der Gesetzesmaterialien und der Rechtssprechung, mit Hinweisen und der erläuternden Bemerkungen versehen (1927), kde uvedl svoji tezi, že v jazykovém zákonu byla slovenština zvýhodněna oproti němčině (i maďarštině), což bylo podle něj v rozporu se saintgermainskou smlouvou. V národnostních otázkách byl v českých kruzích pokládán za nesmiřitelného protivníka. Po E. smrti vyšla 1935 E. Sanderem doplněná práce Die politische Gesetzgebung der Tschechoslowakischen Republik in den Jahren 1932–1934. Ergänzungsband zu der Epsteinschen Studienausagabe der Verfassungsgesetze der Tschechoslowakischen Republik (I. Die Gesetzgebung des Deutschen Reiches gegen die gemeingefährlichen Bestrebungen der Sozialdemokratie in den Jahren 1878–1888. II. Die Gesetzgebung des Deutschen Reiches betreffend die politischen Parteien in den Jahren 1933 und 1934. III. Die Gesetzgebung Österreichs betreffend die politischen Parteien in den Jahren 1933 und 1934).

Byl vtažen do disciplinárního sporu, když 1930 anonymně publikoval kritický článek o českém zákonodárství a z finanční prokuratury propuštěn a penzionován. Po vzniku Velké Prahy působil jako jediný německý zastupitel pro vnitřní Prahu. 1931 se stal spolu s dalšími třemi Němci (A. Foehr, L. Haiden a E. Strass) městským zastupitelem. 1932 náležel k městským radním Velké Prahy. 1932 přednášel v semináři mezinárodního práva pražské Německé univerzity o svobodě užívání jazyků v soukromém a obchodním styku.

D: Die Parlamentswahlgesetze der Tschechoslowakischen Republik, 1920; Der nationale Minderheitenschutz als internationales Rechtproblem: nach einem am 22. Februar 1921 im deutschen Juristenvereine zu Prag gehaltenen Vortrage, Berlin 1922; Grundsätze eines Weltminderheitenrechtes, 1923, další vyd. 1928; Studienausgabe der Verfassungsgesetze der Tschechoslowakischen Republik. Unter Berücksichtigung der Gesetzesmaterialien, der Rechtssprechung und der alten österreichischen Verfassungsgesetzgebung, sowie mit Hinweisen und erläutenden Bemerkungen versehen, 1923, další vyd. 1932; Bemerkungen zur tschechoslowakischen Verfassung, Darmstadt 1924; Die Wahlordnung in die Landes- und Bezirksvertretungen, mit den dazu gehörigen Gesetzen, Auszügen aus den Materialien, Erläuterungen und Eingabenmustern, 1928; Das Deutschtum Prags: Betrachtung anlässlich der letzten Gemeindewahlen, 1928.

L: sine, Stadtbudget und Chauvinismus, in: Deutsche Zeitung Bohemia 105, 24. 11. 1932, s. 3; nekrology: sine, Ein Vorkämpfer für die Minderheitenrechte, in: Reichenberger Zeitung (Abend-Ausgabe) 74, 1933, 4. 1. 1933, příl. k č. 4, s. 1; F. B., Ein schwerer Verlust, in: Deutsche Zeitung Bohemia 106, 1933, č. 2, s. 1; sine, Dr. L. E. gestorben, in: Reichenberger Zeitung 74, 1933, 2. 1. 1933, č. 2, s. 3, večerní vyd.; MSN 2, s. 593; KSN 4, s. 125; BL 1, s. 315 (kde správné datum narození); BJB, s. 44.

P: holocaust.cz (k rodokmenu).

Marcella Husová