ERBANOVÁ Pavlína 24.5.1861-14.2.1930: Porovnání verzí

Z Personal
(ERBANOVÁ_Pavlína_24.5.1861-14.2.1930)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Pavlína ERBANOVÁ
 
| jméno = Pavlína ERBANOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Erbanova Pavlina portret.jpg
 
| datum narození = 24.5.1861
 
| datum narození = 24.5.1861
| místo narození =  
+
| místo narození = Hořice
 
| datum úmrtí = 14.2.1930
 
| datum úmrtí = 14.2.1930
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Hořice
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Pavlína ERBANOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 7-8
 +
}}
 +
 
 +
'''ERBANOVÁ, Pavlína,''' ''* 24. 5. 1861 Hořice, † 14. 2. 1930 Hořice, zpěvačka''
 +
 
 +
Narodila se ve známé hořické rodině vlastence a poté starosty
 +
města Petra E. a jeho první manželky Anny, roz. Šťastné. Záhy
 +
ztratila matku. V Praze absolvovala Vyšší dívčí školu, hudební
 +
vlohy 1879–82 rozvíjela v Pivodově pěveckém ústavu. Další
 +
školení získala během dvouletého berlínského pobytu u zpěvačky
 +
Lilly Lehmannové. V Praze se představila v Novém
 +
českém divadle 1884 jako Lidunka/Agáta (C. M. Weber: ''Čarostřelec'')
 +
a téhož roku vystoupila i na scéně Národního divadla
 +
v roli Lucie (G. Donizetti: ''Lucie z Lammermooru''). 1885/86 jí
 +
nabídl angažmá do Národního divadla ředitel F. A. Šubert pro
 +
obor koloraturního a mladodramatického sopránu. Nastudovala
 +
téměř dvě desítky rolí světového operního repertoáru,
 +
avšak její slibně se rozvíjející kariéru náhle ukončila choroba
 +
hlasivek. 1888 odešla do Kyjeva a věnovala se výuce zpěvu,
 +
klavírní hry a cizích jazyků. Vrátila se po šesti letech do Hořic
 +
a ujala se výchovy mladší sestry. Dále vyučovala a spolupracovala
 +
s místními hudebními a pěveckými tělesy. Po otcově smrti zdědila značné jmění. Velkou část rodinného majetku
 +
věnovala už před první světovou válkou České akademii věd
 +
a umění na podporu nemajetných umělců, v závěti odkázala
 +
další finanční prostředky na dobročinné účely. Byla pohřbena
 +
do rodinné hrobky na hořickém Novém hřbitově.
 +
 
 +
'''L:''' HS 1, s. 297–298; ND a jeho předchůdci, s. 91; O. Tomíčková a kol.,
 +
Hořice odedávna do dneška, 2009, rejstřík a zvl. s. 272–274; archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí); www.ceskyhudebnislovnik.cz.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1861]]
 
[[Kategorie:1861]]
 +
[[Kategorie:Hořice]]
 
[[Kategorie:1930]]
 
[[Kategorie:1930]]
 +
[[Kategorie:Hořice]]

Aktuální verze z 10. 3. 2020, 15:47

Pavlína ERBANOVÁ
Narození 24.5.1861
Místo narození Hořice
Úmrtí 14.2.1930
Místo úmrtí Hořice
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 7-8
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74849

ERBANOVÁ, Pavlína, * 24. 5. 1861 Hořice, † 14. 2. 1930 Hořice, zpěvačka

Narodila se ve známé hořické rodině vlastence a poté starosty města Petra E. a jeho první manželky Anny, roz. Šťastné. Záhy ztratila matku. V Praze absolvovala Vyšší dívčí školu, hudební vlohy 1879–82 rozvíjela v Pivodově pěveckém ústavu. Další školení získala během dvouletého berlínského pobytu u zpěvačky Lilly Lehmannové. V Praze se představila v Novém českém divadle 1884 jako Lidunka/Agáta (C. M. Weber: Čarostřelec) a téhož roku vystoupila i na scéně Národního divadla v roli Lucie (G. Donizetti: Lucie z Lammermooru). 1885/86 jí nabídl angažmá do Národního divadla ředitel F. A. Šubert pro obor koloraturního a mladodramatického sopránu. Nastudovala téměř dvě desítky rolí světového operního repertoáru, avšak její slibně se rozvíjející kariéru náhle ukončila choroba hlasivek. 1888 odešla do Kyjeva a věnovala se výuce zpěvu, klavírní hry a cizích jazyků. Vrátila se po šesti letech do Hořic a ujala se výchovy mladší sestry. Dále vyučovala a spolupracovala s místními hudebními a pěveckými tělesy. Po otcově smrti zdědila značné jmění. Velkou část rodinného majetku věnovala už před první světovou válkou České akademii věd a umění na podporu nemajetných umělců, v závěti odkázala další finanční prostředky na dobročinné účely. Byla pohřbena do rodinné hrobky na hořickém Novém hřbitově.

L: HS 1, s. 297–298; ND a jeho předchůdci, s. 91; O. Tomíčková a kol., Hořice odedávna do dneška, 2009, rejstřík a zvl. s. 272–274; archiv.narodni-divadlo.cz (soupis rolí); www.ceskyhudebnislovnik.cz.

Marie Makariusová