Biografický slovník
ERHART Gustav 26.7.1886-12.8.1942: Porovnání verzí
(ERHART_Gustav_26.7.1886-12.8.1942) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.7.1886 | | datum narození = 26.7.1886 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Jindřichův Hradec |
| datum úmrtí = 12.8.1942 | | datum úmrtí = 12.8.1942 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Pelhřimov |
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />64- Překladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br /> |
| − | 64- Překladatel | + | |
| − | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 14 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ERHART, Gustav''' ''(též Gustáv), * 26. 7. 1886 Jindřichův Hradec, † 12. 8. 1942 Pelhřimov, překladatel, publicista, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z měšťanské rodiny Václava a Rozálie, roz. Neužilové. | ||
| + | Středoškolské vzdělání získal v Jindřichově Hradci, poté studoval | ||
| + | na filozofické a lékařské fakultě české univerzity v Praze. | ||
| + | Absolvoval státní závěrečné zkoušky z češtiny a klasických jazyků. | ||
| + | Vrátil se jako středoškolský profesor na gymnázium do | ||
| + | rodiště. 1923 se oženil s Marií, roz. Poláčkovou, a téhož roku | ||
| + | odešel na Slovensko do Ružomberka jako profesor a ředitel | ||
| + | gymnázia. 1933 byl přeložen do Pelhřimova, kde vyučoval až | ||
| + | do 1941, kdy odešel na odpočinek. | ||
| + | |||
| + | Věnoval se literární kritice a historii. Psal články se studentskou | ||
| + | tematikou, o učitelce hudby Boženě Škroupové a jejím | ||
| + | otci Františkovi, o životě a díle E. Krásnohorské, 1925 vydal | ||
| + | biografii Š. Moyzese. Těžištěm E. zájmu se stala antická literatura, | ||
| + | na niž se zaměřil zejména během slovenského působení: | ||
| + | věnoval se překladům děl Horatia, Cicerona a Vergilia, pro | ||
| + | slovenské studenty připravil několik příruček a slovníků latinského | ||
| + | jazyka, založil a redigoval Knižnici klasiků řeckých | ||
| + | a římských. Aktivně se věnoval i spolkové činnosti (Sokol, | ||
| + | Orel, studentské spolky). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Prof. G. E. padesátníkem, in: Lidové listy 8. 8. 1936, s. 4; Památník státního | ||
| + | reálného gymnázia plukovníka Jos. Jiřího Ševce v Pelhřimově k 75. výročí | ||
| + | obnovení ústavu, 1946, s. 138; 250 rokov ružomberského gymnázia, | ||
| + | Ružomberok 1979, s. 79–80; Osobnosti Pelhřimovska, 1997; BLS 2, s. 444. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Jindřichův Hradec, kniha 27, | ||
| + | s. 424. | ||
| + | |||
| + | Alena Táborecká | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| + | [[Kategorie:Jindřichův Hradec]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
| + | [[Kategorie:Pelhřimov]] | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2019, 18:36
| Gustav ERHART | |
 | |
| Narození | 26.7.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 12.8.1942 |
| Místo úmrtí | Pelhřimov |
| Povolání |
61- Pedagog 64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 14 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48660 |
ERHART, Gustav (též Gustáv), * 26. 7. 1886 Jindřichův Hradec, † 12. 8. 1942 Pelhřimov, překladatel, publicista, pedagog
Pocházel z měšťanské rodiny Václava a Rozálie, roz. Neužilové. Středoškolské vzdělání získal v Jindřichově Hradci, poté studoval na filozofické a lékařské fakultě české univerzity v Praze. Absolvoval státní závěrečné zkoušky z češtiny a klasických jazyků. Vrátil se jako středoškolský profesor na gymnázium do rodiště. 1923 se oženil s Marií, roz. Poláčkovou, a téhož roku odešel na Slovensko do Ružomberka jako profesor a ředitel gymnázia. 1933 byl přeložen do Pelhřimova, kde vyučoval až do 1941, kdy odešel na odpočinek.
Věnoval se literární kritice a historii. Psal články se studentskou tematikou, o učitelce hudby Boženě Škroupové a jejím otci Františkovi, o životě a díle E. Krásnohorské, 1925 vydal biografii Š. Moyzese. Těžištěm E. zájmu se stala antická literatura, na niž se zaměřil zejména během slovenského působení: věnoval se překladům děl Horatia, Cicerona a Vergilia, pro slovenské studenty připravil několik příruček a slovníků latinského jazyka, založil a redigoval Knižnici klasiků řeckých a římských. Aktivně se věnoval i spolkové činnosti (Sokol, Orel, studentské spolky).
L: Prof. G. E. padesátníkem, in: Lidové listy 8. 8. 1936, s. 4; Památník státního reálného gymnázia plukovníka Jos. Jiřího Ševce v Pelhřimově k 75. výročí obnovení ústavu, 1946, s. 138; 250 rokov ružomberského gymnázia, Ružomberok 1979, s. 79–80; Osobnosti Pelhřimovska, 1997; BLS 2, s. 444.
P: SOA , Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Jindřichův Hradec, kniha 27, s. 424.
Alena Táborecká
