ERNEST Adolf 29.9.1879-25.10.1960: Porovnání verzí

Z Personal
(ERNEST_Adolf_29.9.1879-25.10.1960)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.9.1879
 
| datum narození = 29.9.1879
| místo narození =  
+
| místo narození = Žimutice (u Týna nad Vltavou)
 
| datum úmrtí = 25.10.1960
 
| datum úmrtí = 25.10.1960
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
 
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf ERNEST
+
}}
 +
 
 +
'''ERNEST, Adolf,''' ''* 29. 9. 1879 Žimutice (u Týna nad Vltavou), † 25. 10. 1960 Praha, biochemik, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny řídícího učitele. Vyšší reálnou školu absolvoval
 +
v Českých Budějovicích, poté se zapsal na českou techniku
 +
do Prahy, 1903 a 1906 složil první a druhou státní zkoušku
 +
z technické chemie. Od dětství se zajímal o zemědělství a lesnictví,
 +
a tak současně navštěvoval přednášky i z těchto oborů.
 +
Organickou chemii studoval u E. Votočka. Od 1904/05
 +
pracoval na české technice jako asistent Hospodářsko-fyziologické
 +
výzkumné stanice, 1906 se stal asistentem katedry rostlinné
 +
produkce. Téhož roku navázal dlouholetou praktickou
 +
spolupráci se schwarzenberským velkostatkem ve Bzí nedaleko
 +
rodiště a na základě uděleného stipendia praktikoval ve výzkumných
 +
zemědělských ústavech v zahraničí (Mnichov, Curych,
 +
Milán). 1908 se spolupodílel na vybudování ústavu pro
 +
agrikulturní chemii na zemědělském odboru ČVŠT v Praze,
 +
1909 absolvoval další studijní cestu po zemědělských a lesnických
 +
ústavech a vysokých školách západní Evropy. Po návratu
 +
se kromě pedagogické činnosti agilně věnoval práci organizační.
 +
1912 obhájil rigorózní práci ''Příspěvek k stanovení hmoty škrobové'', byl promován doktorem technických věd a odjel do
 +
Mnichova do lesnické výzkumné stanice při tamní univerzitě.
 +
Během první světové války se věnoval především laboratorním
 +
pracím v potravinářství a přednášel v zemědělských,
 +
zahradnických a lesnických kurzech. 1919 se v Praze oženil
 +
s Annou, roz. Janečkovou, s níž měl dceru Milenu (* 1921).
 +
Po válce na technice vedl agrochemická cvičení, od 1922 byl
 +
pověřen suplováním kvalitativní analytické chemie a lesního
 +
inženýrství na odboru lesního inženýrství. Habilitoval se pro
 +
obor biochemie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství.
 +
1923 byl jmenován přísežným znalcem Státního pozemkového
 +
úřadu. V následujícím období postupně převzal
 +
suplování základů analytické chemie a biochemie. Soustředil
 +
se na studium úrodnosti půdy. Jako jeden z průkopníků rozhlasu
 +
vedl od konce dvacátých let radiokurzy pro posluchače
 +
zemědělského a lesního inženýrství, vypracoval dva patenty
 +
týkající se zpracování fekálních odpadů na zemědělské hnojivo,
 +
organizoval kurzy o využití elektřiny v zemědělství. 1927
 +
byl jmenován mimořádným, 1931 řádným profesorem agrikulturní
 +
chemie a biochemie na Vysoké škole zemědělského
 +
a lesního inženýrství ČVUT. Jeho vědeckou, odbornou, literární
 +
a organizační činnost přerušila válka, po níž se na školu
 +
vrátil. V únoru 1948 byl politickým rozhodnutím akčního
 +
výboru školy poslán na nucenou dovolenou a bezprostředně
 +
poté penzionován.
 +
 
 +
E. publikační činnost zahrnuje kromě monografií okolo osmdesáti
 +
studií, článků a popularizačních statí uveřejňovaných na
 +
stránkách odborných zemědělských periodik doma i v zahraničí
 +
(''Cukrovarnické listy'', ''Věstník československé jednoty řepařské'',
 +
''Chemické listy'', ''Pivovarské listy'', ''Národní hospodář'', ''Venkov'',
 +
''Zemědělské a družstevní listy'' ad.). Hodnotu si uchovala i rozsáhlá
 +
dokumentační sbírka, tzv. E. sbírka, předaná Ústřednímu
 +
archivu zemědělsko-lesnickému (dnes součást Národního
 +
archivu v Praze).
 +
 
 +
'''D:''' monografie: Příspěvek ku vztahu mezi přírůstkem ploch kruhových
 +
u smrku a vegetačním činitelem – půdou [1914]; Komposty v polním, lesním
 +
i lučním hospodářství, 1917; Výživa rostlin v otázkách, 1917; Moderní
 +
otázky agrikulturní chemie. Pokusnictví, kontrolnictví a výzkumnictví zemědělské
 +
1–4, 1915–1921; Agronomické praktikum, 1919 (2. vyd.); Praktikum
 +
agrikulturní chemie. Suchá cesta, 1939.
 +
 
 +
'''L:''' J. Kunc, Kdy zemřeli? 1937–1960, 1962, s. 51; nekrolog: J. Mašek, in:
 +
Chemické listy 55, 1961, s. 567.
 +
 
 +
'''P:''' SOA , Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Žimutice 1865–1885, kniha 6, s. 167;
 +
Archiv ČVUT, Praha, osobní spis (ČVUT 1909–1950; VŠZ 1920–1936).
 +
 
 +
Marie Makariusová, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
  
 
[[Kategorie:1879]]
 
[[Kategorie:1879]]
 +
[[Kategorie:Žimutice]]
 
[[Kategorie:1960]]
 
[[Kategorie:1960]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 10. 2017, 17:09

Adolf ERNEST
Narození 29.9.1879
Místo narození Žimutice (u Týna nad Vltavou)
Úmrtí 25.10.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46312

ERNEST, Adolf, * 29. 9. 1879 Žimutice (u Týna nad Vltavou), † 25. 10. 1960 Praha, biochemik, pedagog

Pocházel z rodiny řídícího učitele. Vyšší reálnou školu absolvoval v Českých Budějovicích, poté se zapsal na českou techniku do Prahy, 1903 a 1906 složil první a druhou státní zkoušku z technické chemie. Od dětství se zajímal o zemědělství a lesnictví, a tak současně navštěvoval přednášky i z těchto oborů. Organickou chemii studoval u E. Votočka. Od 1904/05 pracoval na české technice jako asistent Hospodářsko-fyziologické výzkumné stanice, 1906 se stal asistentem katedry rostlinné produkce. Téhož roku navázal dlouholetou praktickou spolupráci se schwarzenberským velkostatkem ve Bzí nedaleko rodiště a na základě uděleného stipendia praktikoval ve výzkumných zemědělských ústavech v zahraničí (Mnichov, Curych, Milán). 1908 se spolupodílel na vybudování ústavu pro agrikulturní chemii na zemědělském odboru ČVŠT v Praze, 1909 absolvoval další studijní cestu po zemědělských a lesnických ústavech a vysokých školách západní Evropy. Po návratu se kromě pedagogické činnosti agilně věnoval práci organizační. 1912 obhájil rigorózní práci Příspěvek k stanovení hmoty škrobové, byl promován doktorem technických věd a odjel do Mnichova do lesnické výzkumné stanice při tamní univerzitě. Během první světové války se věnoval především laboratorním pracím v potravinářství a přednášel v zemědělských, zahradnických a lesnických kurzech. 1919 se v Praze oženil s Annou, roz. Janečkovou, s níž měl dceru Milenu (* 1921). Po válce na technice vedl agrochemická cvičení, od 1922 byl pověřen suplováním kvalitativní analytické chemie a lesního inženýrství na odboru lesního inženýrství. Habilitoval se pro obor biochemie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství. 1923 byl jmenován přísežným znalcem Státního pozemkového úřadu. V následujícím období postupně převzal suplování základů analytické chemie a biochemie. Soustředil se na studium úrodnosti půdy. Jako jeden z průkopníků rozhlasu vedl od konce dvacátých let radiokurzy pro posluchače zemědělského a lesního inženýrství, vypracoval dva patenty týkající se zpracování fekálních odpadů na zemědělské hnojivo, organizoval kurzy o využití elektřiny v zemědělství. 1927 byl jmenován mimořádným, 1931 řádným profesorem agrikulturní chemie a biochemie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT. Jeho vědeckou, odbornou, literární a organizační činnost přerušila válka, po níž se na školu vrátil. V únoru 1948 byl politickým rozhodnutím akčního výboru školy poslán na nucenou dovolenou a bezprostředně poté penzionován.

E. publikační činnost zahrnuje kromě monografií okolo osmdesáti studií, článků a popularizačních statí uveřejňovaných na stránkách odborných zemědělských periodik doma i v zahraničí (Cukrovarnické listy, Věstník československé jednoty řepařské, Chemické listy, Pivovarské listy, Národní hospodář, Venkov, Zemědělské a družstevní listy ad.). Hodnotu si uchovala i rozsáhlá dokumentační sbírka, tzv. E. sbírka, předaná Ústřednímu archivu zemědělsko-lesnickému (dnes součást Národního archivu v Praze).

D: monografie: Příspěvek ku vztahu mezi přírůstkem ploch kruhových u smrku a vegetačním činitelem – půdou [1914]; Komposty v polním, lesním i lučním hospodářství, 1917; Výživa rostlin v otázkách, 1917; Moderní otázky agrikulturní chemie. Pokusnictví, kontrolnictví a výzkumnictví zemědělské 1–4, 1915–1921; Agronomické praktikum, 1919 (2. vyd.); Praktikum agrikulturní chemie. Suchá cesta, 1939.

L: J. Kunc, Kdy zemřeli? 1937–1960, 1962, s. 51; nekrolog: J. Mašek, in: Chemické listy 55, 1961, s. 567.

P: SOA , Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Žimutice 1865–1885, kniha 6, s. 167; Archiv ČVUT, Praha, osobní spis (ČVUT 1909–1950; VŠZ 1920–1936).

Marie Makariusová, Gustav Novotný