Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ERXLEBEN Eduard Norbert 17.11.1796-27.5.1860

{{Infobox - osoba
| jméno = Eduard Norbert ERXLEBEN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.11.1796
| místo narození = Lanškroun
| datum úmrtí = 27.5.1860
| místo úmrtí = Lanškroun
| povolání = 6- Botanik
16- Farmakolog nebo farmaceut

| jiná jména = 
}}

'''ERXLEBEN, Eduard Norbert,''' ''* 17. 11. 1796 Lanškroun, † 27. 5. 1860 Lanškroun, podnikatel, komunální politik, kulturní činitel''

Syn Christiana Polykarpa Friedricha E. (1765–1831) a jeho
první ženy Anny, roz. Pernikarzové. V souladu s rodinnou
tradicí se stal magistrem farmacie a jako nejstarší syn, jediný,
který se vrátil do rodiště s manželkou původem z Vídně, se zapojil
do otcových podnikatelských aktivit. Jeho bratr Theodor
(1814–1860) se stal profesorem chemie na obchodní akademii
ve Vídni. V první polovině dvacátých let 19. století byla
založena společnost Gebrüder E. und Comp. zabývající se
zpracováním lnu a E. se stal vedle otce a strýců jedním z jejich
společníků. Podnik prosperoval, rozšířil sortiment o potiskované
bavlněné tkaniny, zvětšoval své provozy v Sázavě u Lanškrouna
i sklady v hlavním městě. Damašek, kanafas, cvilink
(lněná nebo konopná tkanina) a grádl (husté tkaniny různého
druhu) exportoval nejenom do Tyrolska a italských přístavů,
ale i do Turecka. Zaměstnával okolo pěti set lidí. 1837 získal
zlatou medaili od českého Spolku pro podporu průmyslu.
V témže roce byl zrušen Státní nákupní ústav lněného
plátna, z jehož existence firma po dlouhou dobu profitovala,
protože jí v té době scházely zakázky pro armádu. Novější
textilní podniky už také pracovaly na levnějším a efektivnějším
principu a kombinace manufakturní a domácké výroby
ztrácela konkurenceschopnost. Firma se potýkala s finančními
problémy navzdory tomu, že veškeré dědické podíly v ní
zůstaly soustředěny a jejich vyplácení ji neoslabovalo. 1845 ji
postihl konkurz a do 1858 byla rozprodána. Celková suma
za ni přesáhla 330 000 zlatých a její kupci se našli mezi lanškrounskými
obyvateli. Navzdory tomu E. zůstal až do smrti
váženým měšťanem, což se projevilo např. jeho volbou do čela
místního ostrostřeleckého sboru.

E. hlavní celoživotní aktivitou však bylo vedení lékárny. Byl
členem VHS, pokračoval v otcových meteorologických pozorováních.
Jeho pojednání o pěstování lnu a výnosech lněného
semínka zůstalo pouze v rukopise. Z otcova stínu vystoupil
1840, kdy se stal lanškrounským nezkoušeným purkmistrem
a zůstal jím až do zrušení tohoto částečně regulovaného magistrátu
1850. Jméno rodiny nese jedna z lanškrounských
ulic. Po E. byl nazván nový vodní zdroj pro město – Eduardův
pramen.

E. syn '''Julius''' (* 2. 5. 1824 Lanškroun, † 6. 3. 1888 Lanškroun),
nedostudovaný právník, řídil v rodišti rodinnou vinopalnu.
Byl opakovaně volen do městského zastupitelstva
a komponoval, především písně, snad i operetu. Mladší z Juliových
synů '''Eduard Norbert''' (1859–1924) převzal rodinnou
lékárnu, starší '''Viktor''' (* 29. 11. 1856 Lanškroun, † 12. 5.
1916 Praha) vystudoval techniku a stal se technickým ředitelem
Ringhofferových závodů v Praze.

'''L:''' BL 1, s. 318; V. Sekotová, Život a rodina Christiana Polykarpa E., manufakturního
podnikatele v Lanškrouně, in: Listy Genealogické a heraldické
společnosti v Praze 1976, seš. 12, s. 6–16; táž, Osobnosti města Lanškrouna,
1997, s. 8–26; M. Borkovcová a kol., Krajem koruny země, 2002,
s. 112–116.

'''P:''' SOkA, Ústí nad Orlicí, Mezifondová sbírka kronik, kniha č. 152.

Marie Macková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:16- Farmakolog nebo farmaceut]]

[[Kategorie:1796]]
[[Kategorie:Lanškroun]]
[[Kategorie:1860]]
[[Kategorie:Lanškroun]]