Biografický slovník
ESCH Josef 1784-1.6.1854: Porovnání verzí
(ESCH_Josef_0.0.1784-1.6.1832) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef ESCH | | jméno = Josef ESCH | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 1784 |
| − | | místo narození = Bonn | + | | místo narození = Bonn (Německo) |
| − | | datum úmrtí = 1.6. | + | | datum úmrtí = 1.6.1854 |
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| − | | povolání = 74- Architekt | + | | povolání = 74- Architekt<br />29- Stavař |
| − | 29- Stavař | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 22 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ESCH, Joseph,''' ''* 1784 Bonn (Německo), † 1. 6. 1854 Brno, architekt, urbanista'' | ||
| + | |||
| + | V rodišti vystudoval matematiku, fyziku a architekturu, odborně | ||
| + | se školil v Mergentheimu, Řezně a ve Vídni. V Řezně | ||
| + | se podílel na stavbě vyslanectví a divadla, ve Vídni praktikoval | ||
| + | u dvorního architekta Charlese de Moreau, původem | ||
| + | Francouze, a byl pověřen zařízením císařovniných apartmá. | ||
| + | 1807–09 působil v Čechách na sedmi panstvích knížete Františka | ||
| + | Dietrichštejna. 1811 byl přijat jako kreslič k Zemskému | ||
| + | stavebnímu ředitelství v Praze a 1813 se stal krajským inženýrem | ||
| + | v Klatovech, později byl na vlastní žádost přeložen do | ||
| + | Jičína. Do Prahy se vrátil 1825 jako inženýr tehdejšího kouřimského | ||
| + | a berounského kraje, od 1828 pracoval jako inženýr | ||
| + | u pražského Zemského stavebního ředitelství a obdržel pochvalné | ||
| + | uznání gubernia za zdařilý soubor staveb v západočeských | ||
| + | lázních. 1835 byl jmenován stavebním ředitelem a 1836 | ||
| + | vrchním zemským stavebním ředitelem v Brně (o místo žádal | ||
| + | už 1829), od 1850 vrchním stavebním inspektorem na Moravě. | ||
| + | V Brně působil až do smrti především jako urbanista, poučený | ||
| + | klasickými a klasicizujícími urbanistickými zásadami. | ||
| + | Prosazoval spojení účelnosti pevnostního území s historizující | ||
| + | reprezentativností. | ||
| + | |||
| + | Dcera '''Mathilde''' (* 18. 1. 1815 Klatovy, † 2. 5. 1904 Mnichov, | ||
| + | Německo) studovala malířství u J. Führicha na AV U | ||
| + | v Praze, u F. Waldmüllera ve Vídni a u M. Müllera v Mnichově. | ||
| + | Věnovala se krajinářské a žánrové tvorbě. Po otcově smrti | ||
| + | se odstěhovala z Brna do Vídně. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Karlovy Vary: úprava lázní, 1823–1831; Vřídelní kolonáda s lázeňským | ||
| + | domem, 1825–1826; urbanistický plán rozvoje lázní, 1829–1831; | ||
| + | Františkovy Lázně: návrh na kolonádu Solného a Lučního pramene, 1826; | ||
| + | pavilon nad Františkovým pramenem, 1831; Mariánské Lázně: lázeňský | ||
| + | dům, 1827; Praha: architektonické řešení nové Koňské brány na Václavském | ||
| + | nám., 1828; přestavba části Staroměstské radnice na Staroměstském nám., | ||
| + | 1829 (s J. Schöblem); alternativní řešení projektu Staroměstské radnice, | ||
| + | 1834; Brno: úpravy předpolí bran, hradeb i pevnostních příkopů a hradebních | ||
| + | valů a koliště na promenádní aleji mezi Ferdinandovou a Novou branou, | ||
| + | 1836–1838; návrh na urbanistické řešení mezi Ferdinandovou bránou | ||
| + | a Františkovem, 1837; přestavba Špilberku pro věznici, 1842; regulační plán | ||
| + | urbanizace pevnostního území na úpatí Špilberku mezi Františkovem a kostelem | ||
| + | sv. Tomáše, 1845; návrh na Veselou bránu, 1845; návrh na Brněnskou | ||
| + | a Švábskou bránu, 1845; plán na rozšíření vnitřního města, 1845; spolupráce | ||
| + | na regulačním plánu nádraží, 1846–1849. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Ch. d’Elvert, Geschichte der Verkehrs-Anstalten in Mähren und Oest.-Schlesien, 1855, s. 105; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, | ||
| + | zvl. s. 20–21; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, | ||
| + | passim, zvl. s. 222; Architekti, s. 159–160; NEČVUD, s. 193. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha 16 960, řkt. f. ú. sv. Petra | ||
| + | a Pavla Brno – Petrov, matrika zemřelých sv. III, kniha 333. Mathilde E.: | ||
| + | SOA , Plzeň, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Klatovy, kniha 16, | ||
| + | 1796–1845, s. 409 (datum křtu 19. 1.). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/39871 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Lenka Kudělková | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1784]] | [[Kategorie:1784]] | ||
[[Kategorie:Bonn]] | [[Kategorie:Bonn]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1854]] |
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 11. 3. 2020, 10:46
| Josef ESCH | |
 | |
| Narození | 1784 |
|---|---|
| Místo narození | Bonn (Německo) |
| Úmrtí | 1.6.1854 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
74- Architekt 29- Stavař |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 22 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135081 |
ESCH, Joseph, * 1784 Bonn (Německo), † 1. 6. 1854 Brno, architekt, urbanista
V rodišti vystudoval matematiku, fyziku a architekturu, odborně se školil v Mergentheimu, Řezně a ve Vídni. V Řezně se podílel na stavbě vyslanectví a divadla, ve Vídni praktikoval u dvorního architekta Charlese de Moreau, původem Francouze, a byl pověřen zařízením císařovniných apartmá. 1807–09 působil v Čechách na sedmi panstvích knížete Františka Dietrichštejna. 1811 byl přijat jako kreslič k Zemskému stavebnímu ředitelství v Praze a 1813 se stal krajským inženýrem v Klatovech, později byl na vlastní žádost přeložen do Jičína. Do Prahy se vrátil 1825 jako inženýr tehdejšího kouřimského a berounského kraje, od 1828 pracoval jako inženýr u pražského Zemského stavebního ředitelství a obdržel pochvalné uznání gubernia za zdařilý soubor staveb v západočeských lázních. 1835 byl jmenován stavebním ředitelem a 1836 vrchním zemským stavebním ředitelem v Brně (o místo žádal už 1829), od 1850 vrchním stavebním inspektorem na Moravě. V Brně působil až do smrti především jako urbanista, poučený klasickými a klasicizujícími urbanistickými zásadami. Prosazoval spojení účelnosti pevnostního území s historizující reprezentativností.
Dcera Mathilde (* 18. 1. 1815 Klatovy, † 2. 5. 1904 Mnichov, Německo) studovala malířství u J. Führicha na AV U v Praze, u F. Waldmüllera ve Vídni a u M. Müllera v Mnichově. Věnovala se krajinářské a žánrové tvorbě. Po otcově smrti se odstěhovala z Brna do Vídně.
D: výběr: Karlovy Vary: úprava lázní, 1823–1831; Vřídelní kolonáda s lázeňským domem, 1825–1826; urbanistický plán rozvoje lázní, 1829–1831; Františkovy Lázně: návrh na kolonádu Solného a Lučního pramene, 1826; pavilon nad Františkovým pramenem, 1831; Mariánské Lázně: lázeňský dům, 1827; Praha: architektonické řešení nové Koňské brány na Václavském nám., 1828; přestavba části Staroměstské radnice na Staroměstském nám., 1829 (s J. Schöblem); alternativní řešení projektu Staroměstské radnice, 1834; Brno: úpravy předpolí bran, hradeb i pevnostních příkopů a hradebních valů a koliště na promenádní aleji mezi Ferdinandovou a Novou branou, 1836–1838; návrh na urbanistické řešení mezi Ferdinandovou bránou a Františkovem, 1837; přestavba Špilberku pro věznici, 1842; regulační plán urbanizace pevnostního území na úpatí Špilberku mezi Františkovem a kostelem sv. Tomáše, 1845; návrh na Veselou bránu, 1845; návrh na Brněnskou a Švábskou bránu, 1845; plán na rozšíření vnitřního města, 1845; spolupráce na regulačním plánu nádraží, 1846–1849.
L: Ch. d’Elvert, Geschichte der Verkehrs-Anstalten in Mähren und Oest.-Schlesien, 1855, s. 105; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 20–21; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 222; Architekti, s. 159–160; NEČVUD, s. 193.
P: MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha 16 960, řkt. f. ú. sv. Petra a Pavla Brno – Petrov, matrika zemřelých sv. III, kniha 333. Mathilde E.: SOA , Plzeň, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Klatovy, kniha 16, 1796–1845, s. 409 (datum křtu 19. 1.).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková
