ESCH Josef 1784-1.6.1854: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 3. 2020, 10:46

Josef ESCH
Narození	1784
Místo narození	Bonn (Německo)
Úmrtí	1.6.1854
Místo úmrtí	Brno
Povolání	74- Architekt 29- Stavař
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 22
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135081

ESCH, Joseph, * 1784 Bonn (Německo), † 1. 6. 1854 Brno, architekt, urbanista

V rodišti vystudoval matematiku, fyziku a architekturu, odborně se školil v Mergentheimu, Řezně a ve Vídni. V Řezně se podílel na stavbě vyslanectví a divadla, ve Vídni praktikoval u dvorního architekta Charlese de Moreau, původem Francouze, a byl pověřen zařízením císařovniných apartmá. 1807–09 působil v Čechách na sedmi panstvích knížete Františka Dietrichštejna. 1811 byl přijat jako kreslič k Zemskému stavebnímu ředitelství v Praze a 1813 se stal krajským inženýrem v Klatovech, později byl na vlastní žádost přeložen do Jičína. Do Prahy se vrátil 1825 jako inženýr tehdejšího kouřimského a berounského kraje, od 1828 pracoval jako inženýr u pražského Zemského stavebního ředitelství a obdržel pochvalné uznání gubernia za zdařilý soubor staveb v západočeských lázních. 1835 byl jmenován stavebním ředitelem a 1836 vrchním zemským stavebním ředitelem v Brně (o místo žádal už 1829), od 1850 vrchním stavebním inspektorem na Moravě. V Brně působil až do smrti především jako urbanista, poučený klasickými a klasicizujícími urbanistickými zásadami. Prosazoval spojení účelnosti pevnostního území s historizující reprezentativností.

Dcera Mathilde (* 18. 1. 1815 Klatovy, † 2. 5. 1904 Mnichov, Německo) studovala malířství u J. Führicha na AV U v Praze, u F. Waldmüllera ve Vídni a u M. Müllera v Mnichově. Věnovala se krajinářské a žánrové tvorbě. Po otcově smrti se odstěhovala z Brna do Vídně.

D: výběr: Karlovy Vary: úprava lázní, 1823–1831; Vřídelní kolonáda s lázeňským domem, 1825–1826; urbanistický plán rozvoje lázní, 1829–1831; Františkovy Lázně: návrh na kolonádu Solného a Lučního pramene, 1826; pavilon nad Františkovým pramenem, 1831; Mariánské Lázně: lázeňský dům, 1827; Praha: architektonické řešení nové Koňské brány na Václavském nám., 1828; přestavba části Staroměstské radnice na Staroměstském nám., 1829 (s J. Schöblem); alternativní řešení projektu Staroměstské radnice, 1834; Brno: úpravy předpolí bran, hradeb i pevnostních příkopů a hradebních valů a koliště na promenádní aleji mezi Ferdinandovou a Novou branou, 1836–1838; návrh na urbanistické řešení mezi Ferdinandovou bránou a Františkovem, 1837; přestavba Špilberku pro věznici, 1842; regulační plán urbanizace pevnostního území na úpatí Špilberku mezi Františkovem a kostelem sv. Tomáše, 1845; návrh na Veselou bránu, 1845; návrh na Brněnskou a Švábskou bránu, 1845; plán na rozšíření vnitřního města, 1845; spolupráce na regulačním plánu nádraží, 1846–1849.

L: Ch. d’Elvert, Geschichte der Verkehrs-Anstalten in Mähren und Oest.-Schlesien, 1855, s. 105; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 20–21; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 222; Architekti, s. 159–160; NEČVUD, s. 193.

P: MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha 16 960, řkt. f. ú. sv. Petra a Pavla Brno – Petrov, matrika zemřelých sv. III, kniha 333. Mathilde E.: SOA , Plzeň, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Klatovy, kniha 16, 1796–1845, s. 409 (datum křtu 19. 1.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková