ETGENS Jan Jiří 6.4.1691-21.1.1757: Porovnání verzí

Verze z 8. 10. 2017, 16:45

Jan Jiří ETGENS
Narození	6.4.1691 (datum křtu)
Místo narození	Brno
Úmrtí	21.1.1757
Místo úmrtí	Brno
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46327

ETGENS, Jan Jiří (též EDTGENS, Johannes Georg), * 6. 4. (datum křtu) 1691 Brno, † 21. 1. 1757 Brno, malíř, freskař

Byl synem jircháře Friedricha E. a Marie. O jeho mládí a životě se dochovalo málo písemných zpráv. První malířské vzdělání získal v rodišti pravděpodobně u freskaře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, jednoho z představitelů pozzovského iluzionismu v českých zemích. 1719–24 podnikl studijní cestu do Itálie: v Římě se učil u Sebastiana Concy a studoval dílo dalších mistrů, např. A. Pozza, jehož vyznavačem se později stal, C. Marattiho, F. Solimeny a G. B. Gaulliho. Italští klasicizující freskaři přispěli k vytvoření E. vlastní manýry. Vrátil se do Brna, zřejmě zhotovil mistrovský kus a byl přijat do bratrstva sv. Lukáše malířů a sochařů, 1733 získal měšťanské právo. Prosadil se jako vyhledávaný umělec. 1725–56 se věnoval četným zakázkám, velkým nástěnným malbám a závěsným oltářním obrazům od církevních objednavatelů (mj. cisterciáci, benediktini, premonstráti, minorité, augustiniáni, jezuité, pauláni, piaristé).

Patřil k významným představitelům barokního malířství na Moravě, avšak předním českým a rakouským umělcům své doby se nevyrovnal. Byl konzervativní ve výtvarném vyjádření, nechyboval v malířském projevu a pracoval za nepřemrštěnou cenu. V působivých freskových výmalbách zvládal přísnou a jasně členěnou kompozici velkých formátů, jež zaplňoval značným množstvím figur a neopouštěl sytý kompaktní kolorit. Architektonickou složku redukoval a po 1735 nahrazoval malovaným dekorativním rámcem, vyhýbal se krajinným scenériím a typizaci jednotlivých postav. Některé nedostatky obrazů mohly způsobit pozdější zásahy a přemalby. 1738–40 byl spolu s Ecksteinem představeným bratrstva sv. Lukáše. 1739 podal návrh na zřízení umělecké akademie, který úředníci magistrátu zamítli. Mezi jeho žáky patřil mj. sochař Ondřej Schweigl. 1729 koupil otcovský dům se zahradou v Koželužské ulici (dnes Skořepka) v Praze, 1738 vinice v Černých Polích (Brno) a 1744 dům v Minoritské ulici (tamtéž). Byl ženatý s Annou. 1745 poslal prvorozeného syna Frantze na vídeňskou akademii. Většinu majetku odkázal synovi a dcerám Marii Anně a Johanně. Byl pohřben v kapli sv. Mořice v kostele sv. Jakuba v Brně.

D: výběr: fresky v klášterních a poutních kostelech: Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje, boční kaple, 1725–33; Rajhrad u Brna, opatský chrám sv. Petra a Pavla, čtyři kupole, freska v presbytáři (nahrazena jinou od J. Winterhaldera), knihovně (opravena týmž), 1726–29, 1735; Olomouc/Hradisko, letní sál a dva přijímací pokoje i přilehlý kostel sv. Štěpána, 1732; Brno, minoritský chrám sv. Janů, hlavní loď, 1733; Brno, Zvěstování P. Marie a sv. Tomáše, kaple mrtvých a opatská, 1736; Vranov u Brna, Narození P. Marie, hlavní loď, kostelní průčelí (zničeno při přestavbě), stropy refektáře, přijímacího pokoje a knihovny (zničeno), 1737–38, 1745; Křtiny u Brna, chrám Jména P. Marie, hlavní loď, 1745–47; Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí P. Marie, kaple P. Marie Čenstochovské, 1755–56; fresky v dalších kostelech a palácích: Brno, strop a sakristie radniční kaple sv. Martina, 1729 (zničena); Konice, letní premonstrátská rezidence, jídelna, před 1733; Luleč, kostel sv. Isidora, 1741; Kroměříž, piaristický kostel sv. Jana Křtitele (dokončil J. Stern), biskupský kostel sv. Mořice, Schrattenbachova Bolestná kaple včetně kaple emeritního domu, 1750; kostelní oltářní obrazy: Velehrad, dva kusy pro tzv. královskou kapli, 1725–33; Rajhrad, šest kusů, 1726–29; Brno, sv. Janů, pět blíže neurčených kusů, 1733? (nezvěstné); Vranov u Brna, jeden kus, 1737–38; Luleč, tři kusy, 1741; Jihlava, minoritský kostel Nanebevzetí P. Marie, hlavní oltářní obraz, 1745; Křtiny, jeden kus, před 1750; jiné práce: autoportrét, 1739? (uložen v MZM Brno).

L: J. Smejkalová, J. J. E. a freska „Stolování sv. Rodiny“ v hlavním sále bývalé premonstrátské rezidence v Konici, 2005 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); M. Trlíková, Malířská a sochařská výzdoba kaple Panny Marie Čenstochovské v Brně-Zábrdovicích, 2008 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); M. Cigánková, J. J. E. Malířská výzdoba kaple sv. Jana Nepomuckého v emeritním domě v Kroměříži, 2010 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); K. Filipiová, „Regina sanctorum omnium“. Malířská výzdoba poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách, 2007 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); F. Komárek, Vznik a vývoj malířského bratrstva sv. Lukáše v Brně v 1. polovině 18. století, 2007 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); A. Tkadlecová, Nástěnná malířská výzdoba klášterního kostela na Velehradě, 2008 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); J. Antošová, J. J. E. – kostel sv. Janů v Brně, Vranov u Brna, Čenstochovská kaple v Brně-Zábrdovicích. Brněnská díla v umělcově tvorbě, 2009 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno, se soupisy díla, pramenů a literatury); výběr: Toman 1, s. 252; BL 1, s. 320; NEČVU, s. 167; J. Muk – E. Šimánková, ABC kulturních památek Československa, 1985, passim; DČVU 2/2, s. 618–621 a passim; Z. Fišer – J. Kroupa, Kroměříž. Průvodce městem, 1991, s. 57–61; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 175–183, 244; 2, 1999, s. 95, 161, 232 a passim; I. Krsek a kol., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 126, 309–311, 477, 482 a passim.

P: MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha č. 16 860, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika nar. X (1689–1704), kniha 141.

Miroslava Kyselá, Gustav Novotný