ETHEN Waldemar 23.1.1883-24.8.1949

Z Personal
Waldemar ETHEN
Narození 23.1.1883
Místo narození Prostějov
Úmrtí 24.8.1949
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
61- Pedagog
62- Osvětový nebo veřejný činitel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 25-26
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54370

ETHEN, Waldemar (též Valdemar, vl. jm. Kožušníček, Štěpán Pavel), * 23. 1. 1883 Prostějov, † 24. 8. 1949 Brno, pedagog, regionální spisovatel, historik

Pocházel ze starého selského rodu Kožušníčků, bohatého na hudební talenty. Otec provozoval hostinec v domě Pod Žudrem, který v době bojů o počeštění Prostějova proslul jako sídlo tzv. Hanáckého parlamentu a na sklonku 19. století se stal místem schůzek hanáckých spisovatelů K. Křena, J. Vyhlídala, O. Přikryla, O. Bystřiny a J. Spáčila Žeranovského. E. navázal úzké přátelství zejména se Žeranovským, pro něhož sbíral národopisný materiál. Po maturitě 1902 na gymnáziu v Uherském Hradišti nastoupil jednoroční vojenskou službu v Salcburku. 1903–09 studoval klasickou filologii, filozofii, psychologii a světovou literaturu na univerzitách v Praze, Vídni, 1904–05 v Berlíně (byl žákem klasického filologa H. Diel se), v Lipsku (žákem psychologa W. Wundta) a v Mnichově. Literatuře se věnoval od 1904, kdy pod pseudonymy Pellides, Štěpán Prostějovský, Kristina Ráthová, Waldemar, či pod šifrou -es psal recenze a fejetony a publikoval v katolické revui Meditace. Svým pseudonymem Ethen vyjádřil zájem o etické problémy. Od vysokoškolských studií byl i osvětově činný: 1905 založil s K. H. Hilarem v Praze akademický klub Ethos a Svazem českých umělců byl jmenován jeho čestným předsedou, po první světové válce se v Prostějově podílel na vzniku Klubu historického a státovědeckého a odbočky Jednoty filozofické, kde často přednášel. Univerzitní studia ukončil v Praze 1907 disertační prací Teorie psychické paměti a její druhy (1908 PhDr.). Téhož roku se s V. Hoppem, F. Drtinou a F. Čádou účastnil mezinárodního kongresu v Heidelberku. Od 1909 suploval řečtinu, latinu, češtinu, psychologii a logiku na gymnáziu v Prostějově. K jeho žákům patřili J. Wolker (dochovány jeho dopisy E. z 1921) či H. Svozilová-Johnová. 1913 se E. přestěhoval do Kyjova a počal připravovat habilitaci z filozofie. 1914 byl poslán na frontu první světové války, avšak již v srpnu utrpěl v Haliči zranění, později bojoval v Srbsku, Rumunsku a Itálii. Do Čech se vrátil 1918, ale na určená pedagogická místa ve Vyškově ani v Příboru nenastoupil (pobýval na zdravotní dovolené, 1921 na dočasném odpočinku). Nastoupil až na své původní místo na prostějovském gymnáziu, kde poté několik let vyučoval. 1921–26 působil jako stálý delegát při Československé společnosti pro Svaz národů v Praze, 1923 a 1924 se účastnil odzbrojovacích kongresů ve Vídni a v Lyonu. 1923 se stal členem župního výboru Osvětového svazu v Olomouci.

Od druhé poloviny dvacátých let se intenzivněji věnoval literatuře. 1926 vydal pod jménem Ethen sbírku intimní lyriky a sonetů Z hor a nížin, jejíž části vznikaly 1914–20 na frontách první světové války, a téhož roku v Prostějově první díl literárních biografií Portréty a silhuety (druhý svazek 1936). V rozsáhlém díle popsal osvětový a umělecký ruch Prostějovska posledního desetiletí 19. století formou drobných studií a osobních vzpomínek na moravské spisovatele, kulturní pracovníky a další osobnosti svázané s Prostějovem. 1930 opět odešel na dočasnou dovolenou, kterou zasvětil práci na posledních dvou dílech monografického souboru věnovaného hanáckému básníku O. Přikrylovi (Ondřej Přikryl, básník a politik, 1932, MUDr. Ondřej Přikryl, život a dílo, 1932). Napsal také několik psychologických a filozofických děl. Do penze odešel 1934. Počátkem druhé světové války se přestěhoval do Brna.

L: Rozhledy 2, 1933, s. 6; Č. B., Abrahamoviny, in: Hlasy z Hané 20. 1. 1933; A. N. (Novák), Z literárně dějepisných publikací, in: Lidové noviny 1. 4. 1933; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, 2, 1936, A. Dolenský (ed.), zde pod vlastním jménem Kožušníček; J. Staněk, Vývoj literatury české ve střední a severní Moravě, 1934, s. 43; B. Slavík, Regionalismus a literatura, 1937, passim; B. Vybíral, Beletristický přínos olomouckého kraje, 1940, s. 34; Sborník svazu českých umělců 1940, 1940, s. 31; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940, passim; J. Koudelák, Šedesátiny W. E., in: Lidové noviny 23. 1. 1943; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, passim; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 52; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 822 (heslo Kožušníček, Štěpán Pavel); KSN 4, s. 157; LČL 1, s. 674–675.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová