ETTEL Vít Jindřich †1667/1668: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ETTEL Vít Jindřich 1610-1668 na ETTEL Vít Jindřich †1667/1668 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 28
 
}}
 
}}
  
Řádka 45: Řádka 46:
 
Moravy a Slezska, 1999, s. 135; V. Pumprla, K vývoji olomouckého knihtisku
 
Moravy a Slezska, 1999, s. 135; V. Pumprla, K vývoji olomouckého knihtisku
 
do roku 1800, in: Knihovní obzor 1995, č. 1, s. 24–29; Voit, s. 251.
 
do roku 1800, in: Knihovní obzor 1995, č. 1, s. 24–29; Voit, s. 251.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/385741 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Jaroslava Kašparová
 
Jaroslava Kašparová

Aktuální verze z 11. 11. 2019, 17:54

Vít Jindřich ETTEL
Narození 1. pol. 17. století
Úmrtí 1667/68
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 28
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54368

ETTEL, Vít Jindřich (též ETTELIUS, ERTL, ERTEL), * 1. pol. 17. stol.?, † 1667/68 Olomouc, tiskař

Pocházel z Kostelce na Hané a byl vyučen u významného olomouckého tiskaře Mikuláše Hradeckého z Kružnova, jehož firma sahala svými kořeny až k tiskárně Jana Günthera († 1567) a v době třicetileté války jako jedna z mála na Moravě prosperovala (1627 získala císařským privilegiem na padesát let monopol pro tisk moravských artikulí a kalendářů pro sebe i následovníky). Po smrti Hradeckého 1652 byl E. povolán jeho ženou Dorotou, aby se jako faktor ujal správy ekonomicky prosperující dílny, 1654–67/68 pak byl samostatně činný – s devadesátiletou vdovou se oženil (1654) a po její smrti 1660 se ujal vedení tiskárny (dům čp. 498/35 v dnešní ulici 8. května). Téhož roku si vzal za manželku Annu Alžbětu, dceru lékárníka Enderleina. Tiskárna po E. smrti přešla na manželku, která zpočátku vedla tiskárnu s pomocí svého faktora Jana Josefa Kiliána. V impresu knih používala údaje Typis Annae Elisbethae Ettelin vidua (1667) nebo také Typis Henrici Ettelii (1668). Císař Leopold I. jí 1671 potvrdil výlučné privilegium na tisk kalendářů a výročních trhů na dalších dvacet let. 1673 se Anna Alžběta za Kiliána provdala a ještě téhož roku na něho živnost přepsala.

E. vytiskl dvaatřicet českých titulů, z nichž téměř polovinu tvořily sněmovní artikule, a dvaačtyřicet latinských tisků, mj. spis Valentina Stansela Propositiones selenographicae sive de Luna (1655), v němž byla poprvé v českých zemích uveřejněna mapa Měsíce, nebo dílo Bohuslava Balbína Diva Turzanensis (1658). Tiskl též hospodářské kalendáře, jazykové příručky a spisy náboženské.

L: Jireček 1, s. 185; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do r. 1860, 1966, s. 84; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 135; V. Pumprla, K vývoji olomouckého knihtisku do roku 1800, in: Knihovní obzor 1995, č. 1, s. 24–29; Voit, s. 251.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslava Kašparová