EYSERT Eberhard 30.11.1860-31.3.1920: Porovnání verzí

Aktuální verze z 11. 11. 2019, 18:58

Eberhard EYSERT
Narození	30.11.1860
Místo narození	Lovosice
Úmrtí	31.3.1920
Místo úmrtí	Litoměřice
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 31-32
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82130

EYSERT, Eberhard, * 30. 11. 1860 Lovosice, † 31. 3. 1920 Litoměřice, malíř, restaurátor

Po studiích na litoměřickém nižším gymnáziu (1871–74) a maturitě na Učitelském ústavu (1878) nastoupil na místo podučitele na obecné škole v nedalekých Liběšicích. 1882 získal vysvědčení o učitelské způsobilosti na obecných školách. 1883–87 studoval malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, 1887–89 pokračoval na speciálce pro historické malířství (restaurátorské umění) u Ch. Griepenkerla. Soukromě se též učil v ateliéru malíře kostelních obrazů J. Planka. Poté se na matčino naléhání vrátil přes Hamburk, Cuxhaven (kde čerpal náměty z přístavů) a Drážďany do Litoměřic. 1890 tam nastoupil jako učitel kreslení na reálce, 1891 získal restaurátorskou licenci, 1892 se podílel na založení prvního litoměřického Jachtklubu (namaloval jeho erb, navrhl vlajku, stal se prvním předsedou) a získal stipendium německé Učené společnosti (Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen). 1911 uzavřel sňatek s Agnes Hungerovou, majitelkou litoměřického hostince Domov jachtařů. Žil v domě na Rybářských schodech, který zdědil po rodičích.

Živil se především jako restaurátor (katedrála sv. Štěpána a kostel Všech svatých v Litoměřicích, farní kostely ve Stvolínkách, Levíně ad.). Kopíroval obrazy (hlavně barokních mistrů, např. podobiznu prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa Šlejnice od K. Škréty) a vydělával si též malbou oltářních obrazů. Jeho vlastní tvorbu ovlivnilo rodné město, kde však neměl generační druhy. Inspirovalo ho Labe, postavy rybářů a lodníků. V raném období se projevoval jako krajinář-realista. Významnější práce vznikly až po 1900. V závěru života namaloval několik obrazů s fantazijními náměty ze světa pohádek. Nejvýznamnějšími žáky jeho litoměřické soukromé školy se stali Hermann Peter Münsberg, jeho nástupce v restaurátorském díle na Litoměřicku, Rudolf Veit a Otty Schneiderová.

D: výběr: Portrét Anny Christl z Liběšic, 1890; Portrét ředitele gymnázia Rudolfa Klutschaka, 1900; Rybář Jirche z Prosmyk, kolem 1902; Rybář chytající na udici u řeky, 1902; Čtenáři novin, 1902; Přívoz, 1906; Labské rameno, 1906; Loďka na řece, kolem 1906; Portrét Heinricha Ankerta, asi 1905–07; Plachetnice na moři, 1909; Moře, kolem 1909; Rybářská idyla, 1910; Plachetnice v přístavu, 1909; Hlava rybáře s doutníkem, 1911; Přístav Cuxhafen, 1912; Krajina s potokem a mostem, 1912; Nejnovější zprávy z bojiště, 1912; Sv. Pavel, okolo 1914; Sv. Dominik, 1914; Sv. Petr, kolem 1918; Trpaslík, 1918; Dva trpaslíci čtoucí knihu, mezi 1918–20; Sedící trpaslík čtoucí knihu, mezi 1918–20; Skřítkové hrající karty, kolem 1919; Portrét dívky, asi 1918.

L: W. Neumann, E. E., in: Leitmeritzer Zeitung 27, 1920, s. 2–3; R. Dörre, Maler E. E. aus Leitmeritz, in: Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung und Wanderpflege 45, 1922, s. 109–113; J. Stibitz, Leitmeritzer Erinnerungen, in: Leitmeritzer Zeitung 33, 1926, s. 3–4; P. Martin, E. E., in: tamtéž, 1927 (příl., s. 3); týž, E. E., in: Deutsche Heimat 3, 1927, s. 318–320; J. Stibitz, Erinnerungen an E. E., in: Leitmeritzer Bote 43, 1931, s. 57; Toman 1, s. 205–206; W. Brosche (ed.), Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 499; O. Votoček, Litoměřice – tisíc let výtvarné kultury 2, in: Litoměřicko 17–20, 1981–1984, s. 155; O. Doskočil, E. E. (1860–1920). Malíři Litoměřicka 1, 1996; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 396; O. Doskočil, Hermann Peter Münsberg (1889–1951), Ernst Behounek (1873–1959). Malíři Litoměřicka 2, 1997, s. 6; týž, Litoměřice v proměnách malířských slohů 19. a 20. století (do roku 1945). Malíři Litoměřicka 3, 1998, s. 29–30.

P: Oblastní muzeum v Litoměřicích; Galerie výtvarného umění, Litoměřice; Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Nina Milotová