Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FÁČEK František 29.1.1826-20.1.1889

{{Infobox - osoba
| jméno = František FÁČEK
| obrázek = Facek Frantisek portret.png
| datum narození = 29.1.1826
| místo narození = Počátky (u Pelhřimova)
| datum úmrtí = 20.1.1889
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43-44
}}

'''FÁČEK, František,''' ''* 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik''

Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval
ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově)
Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec
pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867
působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor
s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem
v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem
státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu
říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci
prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po
vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878
se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako
zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly
otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně
navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči
patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky,
podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880
dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou
čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští
úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval
tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených
soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním
většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově
Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu
(1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku
i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886
prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své
době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval
revue ''Právník''. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870–
1936).

'''L:''' OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do
nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93;
Lišková, s. 62.

'''P:''' SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6,
1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy
posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1826]]
[[Kategorie:Počátky]]
[[Kategorie:1889]]
[[Kategorie:Praha]]