Biografický slovník
FÁČEK František 29.1.1826-20.1.1889: Porovnání verzí
(FÁČEK_František_29.1.1826-20.1.1889) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František FÁČEK | | jméno = František FÁČEK | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Facek Frantisek portret.png |
| datum narození = 29.1.1826 | | datum narození = 29.1.1826 | ||
| − | | místo narození = Počátky | + | | místo narození = Počátky (u Pelhřimova) |
| datum úmrtí = 20.1.1889 | | datum úmrtí = 20.1.1889 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | + | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43-44 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''FÁČEK, František,''' ''* 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval | ||
| + | ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově) | ||
| + | Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec | ||
| + | pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867 | ||
| + | působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor | ||
| + | s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem | ||
| + | v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem | ||
| + | státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu | ||
| + | říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci | ||
| + | prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po | ||
| + | vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878 | ||
| + | se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako | ||
| + | zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly | ||
| + | otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně | ||
| + | navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči | ||
| + | patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky, | ||
| + | podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880 | ||
| + | dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou | ||
| + | čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští | ||
| + | úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval | ||
| + | tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených | ||
| + | soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním | ||
| + | většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově | ||
| + | Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu | ||
| + | (1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku | ||
| + | i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886 | ||
| + | prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své | ||
| + | době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval | ||
| + | revue ''Právník''. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870– | ||
| + | 1936). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do | ||
| + | nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93; | ||
| + | Lišková, s. 62. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6, | ||
| + | 1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy | ||
| + | posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1826]] | [[Kategorie:1826]] | ||
[[Kategorie:Počátky]] | [[Kategorie:Počátky]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 16. 3. 2020, 16:34
| František FÁČEK | |
 | |
| Narození | 29.1.1826 |
|---|---|
| Místo narození | Počátky (u Pelhřimova) |
| Úmrtí | 20.1.1889 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43-44 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54572 |
FÁČEK, František, * 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik
Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867 působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878 se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky, podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880 dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu (1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886 prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval revue Právník. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870– 1936).
L: OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93; Lišková, s. 62.
P: SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6, 1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48.
Martin Kučera
