FÁČEK Vladimír 6.5.1870-1.2.1936: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 1.2.1936
 
| datum úmrtí = 1.2.1936
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />48- Politický publicista<br />
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 44
 
}}
 
}}
  

Verze z 13. 11. 2019, 16:19

Vladimír FÁČEK
Narození 6.5.1870
Místo narození Praha
Úmrtí 1.2.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 44
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54574

FÁČEK, Vladimír, * 6. 5. 1870 Praha, † 1. 2. 1936 Praha, právník, politik

Byl synem právníka a politika Františka F. (1826–1889). Studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a 1888–92 na české právnické fakultě v Praze, 1893 JUDr. Jako člen českého zemského správního výboru, posléze jako odborový přednosta se zabýval především otázkami veřejného chudinství, odborným školstvím a problematikou podpory živností. Zemský ústřední živnostenský fond, jehož byl ředitelem, přebudoval na ústředí živnostenského družstevnictví. Přednášel na Českoslovanské obchodní akademii v Praze o národním hospodářství, z téhož oboru publikoval články v časopisech Obzor národohospodářský, Naše doba, Osvěta, později i v denním tisku (Národní politika). 1899 byl zvolen do správního výboru tiskového a vydavatelského podniku Politika. Působil ve staročeské straně. Po jejím splynutí se státoprávní demokracií byl v listopadu 1918 delegován do Revolučního národního shromáždění, 1920 a 1925 zvolen senátorem NS za stranu národně demokratickou. V Senátu se zabýval finančními a hospodářskými otázkami. Jako člen ředitelství České spořitelny prosadil v jejím úřadování užívání češtiny vedle dosavadní němčiny.

S manželkou Annou, roz. Kostkovou (* 1883), měl syna Vladimíra (* 1906).

L: OSN 28, s. 398; OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 676; ISN 7, s. 150–151; M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 108–109; Album representantů, s. 934; nekrolog, in: Národní politika 31. 1. 1937. P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 111, obraz 445–446; Archiv UK, Praha, sbírka matrik, inv. č. 1, matrika doktorů české K. – F. U. 1882–1900, s. 279.

Josef Harna