FÁROVÁ Anna 1.6.1928-27.2.2010: Porovnání verzí
(FÁROVÁ_Anna_1.6.1928-27.2.2010) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.6.1928 | | datum narození = 1.6.1928 | ||
− | | místo narození = Paříž | + | | místo narození = Paříž (Francie) |
| datum úmrtí = 27.2.2010 | | datum úmrtí = 27.2.2010 | ||
− | | místo úmrtí = Slavonice | + | | místo úmrtí = Slavonice |
| povolání = 87- Fotograf | | povolání = 87- Fotograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 75-76 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''FÁROVÁ, Anna''' ''(roz. Šafránková, Annette), * 1. 6. 1928 Paříž (Francie), † 27. 2. 2010 Slavonice, historička umění, překladatelka'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z rodiny diplomata a znalce umění Miloše Šafránka | ||
+ | (1894–1982) a francouzské středoškolské profesorky Anne | ||
+ | Moussuové. Po časném rozchodu rodičů žila střídavě v Plzni | ||
+ | a Paříži, od 1939 v Praze na Spořilově, kde se jako gymnazistka | ||
+ | setkala se skupinou mladých surrealistů, mj. s básníkem a teoretikem Z. Havlíčkem a s budoucím manželem, malířem | ||
+ | Liborem Fárou (1925–1988). V dětství poznala B. Martinů, | ||
+ | J. Zrzavého, J. Šímu, F. Tichého. 1947 maturovala na francouzském | ||
+ | gymnáziu v Praze, dějiny umění studovala na Filozofické | ||
+ | fakultě UK u A. Matějčka, její diplomová práce o A. | ||
+ | Chittussim nebyla 1951 přijata kvůli zdůraznění vazeb malíře | ||
+ | na Francii. Doktorát získala až 1974 na základě práce ''Vztahy fotografie a malířství:'' ''F. Drtikol''. Od 1949 žila s L. Fárou, kterého | ||
+ | si 1952 vzala. Dočasně byla spolu s ním členkou Surrealistické | ||
+ | skupiny, poznala K. Teigeho, V. Effenbergera, básníka | ||
+ | K. Hynka, uzavřela přátelství s malíři M. Medkem a J. Istlerem, | ||
+ | fotografkou E. Tláskalovou-Medkovou. Manžel jí pomohl | ||
+ | objevit fotografii jako výtvarnou disciplínu, které se ozhodla | ||
+ | odborně věnovat. 1956 navštívila Francii, setkala se s M. Ernstem | ||
+ | a fotografem H. Cartier-Bressonem. Byla tehdy lektorkou | ||
+ | francouzské literatury v nakladatelství O | ||
+ | deon, 1958 tam | ||
+ | publikovala monografii o H. Cartier-Bressonovi, jíž založila | ||
+ | edici Umělecká fotografie, první svého druhu v Evropě. Začala | ||
+ | se zabývat dějinami a teorií výtvarné fotografie. Publikovala | ||
+ | monografie o A. Kertészovi, W. Bischofovi, R. Capovi, E. Erwittovi. | ||
+ | Prosadila J. Koudelku, M. Jodase, J. Severa a E. Davidovou, | ||
+ | psala o J. Jeníčkovi, E. Wiškovském, J. Lauschmanovi, | ||
+ | M. Hákovi, D. Hochové, Z. Feyfarovi, Z. Tmejovi, V. Chocholovi, | ||
+ | E. Medkové aj. 1967 zorganizovala průkopnickou | ||
+ | výstavu 7+7, kde poprvé konfrontovala dokumentární a výtvarnou | ||
+ | fotografii. Mapovala současnou fotografii v Československu, | ||
+ | zahraniční skupinu Magnum Photos (B. Davidson, | ||
+ | B. Glinn, D. Stock, D. Seymour), 1974 uspořádala výstavu | ||
+ | Osobnosti československé fotografie I. 1969–76 byla kurátorkou | ||
+ | fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea, kterou | ||
+ | uspořádala, a externě učila na FAMU, objevila depozitní | ||
+ | fotografie F. Drtikola a vystavila je doma (1972) i v zahraničí, | ||
+ | od Toyen kupovala fotografie J. Štyrského, získala pozůstalost | ||
+ | J. Sudka. Po podpisu Charty 77 byla ve svobodném povolání, | ||
+ | publikovala a přednášela v USA, Velké Británii, Francii | ||
+ | a SRN, monograficky zpracovala fotografické dílo J. Štyrského | ||
+ | (1982), J. Sudka (1983, 1995, 2002), J. Funkeho (1984), | ||
+ | F. Drtikola (1986, 1998). V opuštěném klášteře v Plasích nedaleko | ||
+ | Plzně 1981 zorganizovala expozici osmnácti domácích | ||
+ | i zahraničních fotografů, v níž ukázala život v Československu | ||
+ | bez příkras. Po 1989 se zabývala dílem R. Doisneaua, L. Fáry, | ||
+ | B. Holomíčka, I. Stehliové. Překládala z francouzštiny (divadelní | ||
+ | texty s J. Gillarem), zaměřila se na francouzské prózy | ||
+ | V. Linhartové. 2006 byla uspořádána výstava o jejím přínosu | ||
+ | fotografii, 2009 vyšel výbor z jejího díla ''Dvě tváře''. Za rekonstrukci | ||
+ | domu na Horním náměstí ve Slavonicích v duchu | ||
+ | estetiky svého manžela, nazvaného Fárův dům, kde uložila | ||
+ | jeho i svoji pozůstalost, dostala Grand Prix Obce architektů. | ||
+ | Její dcera Isabela F. (* 1961) je sochařkou, Gabriela F. – Gabina | ||
+ | (* 1963) fotografkou. F. se výrazně zasloužila o propracování | ||
+ | teorie vizuality, o prosazení fotografie jako samostatného | ||
+ | uměleckého oboru, o recepci světové výtvarné fotografie v českých | ||
+ | zemích a o prezentaci vrcholných hodnot české fotografie | ||
+ | v zahraničí. Získala řadu vyznamenání, např. 2002 Medaili za | ||
+ | zásluhy, ve Francii byla pasována na rytíře umění. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' SČSVU 2, s. 214; A. F., Dvě tváře, 2009, s. 867–1046 (bibliografie | ||
+ | s. 1070–1139, uspoř. P. Bregantová); http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_ | ||
+ | F%C3%A1rov%C3%A1 . | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/74546 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:87- Fotograf]] | [[Kategorie:87- Fotograf]] |
Verze z 14. 11. 2019, 16:45
Anna FÁROVÁ | |
Narození | 1.6.1928 |
---|---|
Místo narození | Paříž (Francie) |
Úmrtí | 27.2.2010 |
Místo úmrtí | Slavonice |
Povolání | 87- Fotograf |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 75-76 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68331 |
FÁROVÁ, Anna (roz. Šafránková, Annette), * 1. 6. 1928 Paříž (Francie), † 27. 2. 2010 Slavonice, historička umění, překladatelka
Pocházela z rodiny diplomata a znalce umění Miloše Šafránka (1894–1982) a francouzské středoškolské profesorky Anne Moussuové. Po časném rozchodu rodičů žila střídavě v Plzni a Paříži, od 1939 v Praze na Spořilově, kde se jako gymnazistka setkala se skupinou mladých surrealistů, mj. s básníkem a teoretikem Z. Havlíčkem a s budoucím manželem, malířem Liborem Fárou (1925–1988). V dětství poznala B. Martinů, J. Zrzavého, J. Šímu, F. Tichého. 1947 maturovala na francouzském gymnáziu v Praze, dějiny umění studovala na Filozofické fakultě UK u A. Matějčka, její diplomová práce o A. Chittussim nebyla 1951 přijata kvůli zdůraznění vazeb malíře na Francii. Doktorát získala až 1974 na základě práce Vztahy fotografie a malířství: F. Drtikol. Od 1949 žila s L. Fárou, kterého si 1952 vzala. Dočasně byla spolu s ním členkou Surrealistické skupiny, poznala K. Teigeho, V. Effenbergera, básníka K. Hynka, uzavřela přátelství s malíři M. Medkem a J. Istlerem, fotografkou E. Tláskalovou-Medkovou. Manžel jí pomohl objevit fotografii jako výtvarnou disciplínu, které se ozhodla odborně věnovat. 1956 navštívila Francii, setkala se s M. Ernstem a fotografem H. Cartier-Bressonem. Byla tehdy lektorkou francouzské literatury v nakladatelství O deon, 1958 tam publikovala monografii o H. Cartier-Bressonovi, jíž založila edici Umělecká fotografie, první svého druhu v Evropě. Začala se zabývat dějinami a teorií výtvarné fotografie. Publikovala monografie o A. Kertészovi, W. Bischofovi, R. Capovi, E. Erwittovi. Prosadila J. Koudelku, M. Jodase, J. Severa a E. Davidovou, psala o J. Jeníčkovi, E. Wiškovském, J. Lauschmanovi, M. Hákovi, D. Hochové, Z. Feyfarovi, Z. Tmejovi, V. Chocholovi, E. Medkové aj. 1967 zorganizovala průkopnickou výstavu 7+7, kde poprvé konfrontovala dokumentární a výtvarnou fotografii. Mapovala současnou fotografii v Československu, zahraniční skupinu Magnum Photos (B. Davidson, B. Glinn, D. Stock, D. Seymour), 1974 uspořádala výstavu Osobnosti československé fotografie I. 1969–76 byla kurátorkou fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea, kterou uspořádala, a externě učila na FAMU, objevila depozitní fotografie F. Drtikola a vystavila je doma (1972) i v zahraničí, od Toyen kupovala fotografie J. Štyrského, získala pozůstalost J. Sudka. Po podpisu Charty 77 byla ve svobodném povolání, publikovala a přednášela v USA, Velké Británii, Francii a SRN, monograficky zpracovala fotografické dílo J. Štyrského (1982), J. Sudka (1983, 1995, 2002), J. Funkeho (1984), F. Drtikola (1986, 1998). V opuštěném klášteře v Plasích nedaleko Plzně 1981 zorganizovala expozici osmnácti domácích i zahraničních fotografů, v níž ukázala život v Československu bez příkras. Po 1989 se zabývala dílem R. Doisneaua, L. Fáry, B. Holomíčka, I. Stehliové. Překládala z francouzštiny (divadelní texty s J. Gillarem), zaměřila se na francouzské prózy V. Linhartové. 2006 byla uspořádána výstava o jejím přínosu fotografii, 2009 vyšel výbor z jejího díla Dvě tváře. Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích v duchu estetiky svého manžela, nazvaného Fárův dům, kde uložila jeho i svoji pozůstalost, dostala Grand Prix Obce architektů. Její dcera Isabela F. (* 1961) je sochařkou, Gabriela F. – Gabina (* 1963) fotografkou. F. se výrazně zasloužila o propracování teorie vizuality, o prosazení fotografie jako samostatného uměleckého oboru, o recepci světové výtvarné fotografie v českých zemích a o prezentaci vrcholných hodnot české fotografie v zahraničí. Získala řadu vyznamenání, např. 2002 Medaili za zásluhy, ve Francii byla pasována na rytíře umění.
L: SČSVU 2, s. 214; A. F., Dvě tváře, 2009, s. 867–1046 (bibliografie s. 1070–1139, uspoř. P. Bregantová); http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_ F%C3%A1rov%C3%A1 .
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera