Verze z 14. 11. 2019, 16:45, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FÁROVÁ Anna 1.6.1928-27.2.2010

Z Personal
Anna FÁROVÁ
Narození 1.6.1928
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 27.2.2010
Místo úmrtí Slavonice
Povolání 87- Fotograf
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 75-76

FÁROVÁ, Anna (roz. Šafránková, Annette), * 1. 6. 1928 Paříž (Francie), † 27. 2. 2010 Slavonice, historička umění, překladatelka

Pocházela z rodiny diplomata a znalce umění Miloše Šafránka (1894–1982) a francouzské středoškolské profesorky Anne Moussuové. Po časném rozchodu rodičů žila střídavě v Plzni a Paříži, od 1939 v Praze na Spořilově, kde se jako gymnazistka setkala se skupinou mladých surrealistů, mj. s básníkem a teoretikem Z. Havlíčkem a s budoucím manželem, malířem Liborem Fárou (1925–1988). V dětství poznala B. Martinů, J. Zrzavého, J. Šímu, F. Tichého. 1947 maturovala na francouzském gymnáziu v Praze, dějiny umění studovala na Filozofické fakultě UK u A. Matějčka, její diplomová práce o A. Chittussim nebyla 1951 přijata kvůli zdůraznění vazeb malíře na Francii. Doktorát získala až 1974 na základě práce Vztahy fotografie a malířství: F. Drtikol. Od 1949 žila s L. Fárou, kterého si 1952 vzala. Dočasně byla spolu s ním členkou Surrealistické skupiny, poznala K. Teigeho, V. Effenbergera, básníka K. Hynka, uzavřela přátelství s malíři M. Medkem a J. Istlerem, fotografkou E. Tláskalovou-Medkovou. Manžel jí pomohl objevit fotografii jako výtvarnou disciplínu, které se ozhodla odborně věnovat. 1956 navštívila Francii, setkala se s M. Ernstem a fotografem H. Cartier-Bressonem. Byla tehdy lektorkou francouzské literatury v nakladatelství O deon, 1958 tam publikovala monografii o H. Cartier-Bressonovi, jíž založila edici Umělecká fotografie, první svého druhu v Evropě. Začala se zabývat dějinami a teorií výtvarné fotografie. Publikovala monografie o A. Kertészovi, W. Bischofovi, R. Capovi, E. Erwittovi. Prosadila J. Koudelku, M. Jodase, J. Severa a E. Davidovou, psala o J. Jeníčkovi, E. Wiškovském, J. Lauschmanovi, M. Hákovi, D. Hochové, Z. Feyfarovi, Z. Tmejovi, V. Chocholovi, E. Medkové aj. 1967 zorganizovala průkopnickou výstavu 7+7, kde poprvé konfrontovala dokumentární a výtvarnou fotografii. Mapovala současnou fotografii v Československu, zahraniční skupinu Magnum Photos (B. Davidson, B. Glinn, D. Stock, D. Seymour), 1974 uspořádala výstavu Osobnosti československé fotografie I. 1969–76 byla kurátorkou fotografické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea, kterou uspořádala, a externě učila na FAMU, objevila depozitní fotografie F. Drtikola a vystavila je doma (1972) i v zahraničí, od Toyen kupovala fotografie J. Štyrského, získala pozůstalost J. Sudka. Po podpisu Charty 77 byla ve svobodném povolání, publikovala a přednášela v USA, Velké Británii, Francii a SRN, monograficky zpracovala fotografické dílo J. Štyrského (1982), J. Sudka (1983, 1995, 2002), J. Funkeho (1984), F. Drtikola (1986, 1998). V opuštěném klášteře v Plasích nedaleko Plzně 1981 zorganizovala expozici osmnácti domácích i zahraničních fotografů, v níž ukázala život v Československu bez příkras. Po 1989 se zabývala dílem R. Doisneaua, L. Fáry, B. Holomíčka, I. Stehliové. Překládala z francouzštiny (divadelní texty s J. Gillarem), zaměřila se na francouzské prózy V. Linhartové. 2006 byla uspořádána výstava o jejím přínosu fotografii, 2009 vyšel výbor z jejího díla Dvě tváře. Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích v duchu estetiky svého manžela, nazvaného Fárův dům, kde uložila jeho i svoji pozůstalost, dostala Grand Prix Obce architektů. Její dcera Isabela F. (* 1961) je sochařkou, Gabriela F. – Gabina (* 1963) fotografkou. F. se výrazně zasloužila o propracování teorie vizuality, o prosazení fotografie jako samostatného uměleckého oboru, o recepci světové výtvarné fotografie v českých zemích a o prezentaci vrcholných hodnot české fotografie v zahraničí. Získala řadu vyznamenání, např. 2002 Medaili za zásluhy, ve Francii byla pasována na rytíře umění.

L: SČSVU 2, s. 214; A. F., Dvě tváře, 2009, s. 867–1046 (bibliografie s. 1070–1139, uspoř. P. Bregantová); http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_ F%C3%A1rov%C3%A1 .

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera