FÖDISCH Julius Ernest 20.10.1840-13.2.1877: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Julius Ernest FÖDISCH
 
| jméno = Julius Ernest FÖDISCH
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fodish Julius Ernst portret.JPG
 
| datum narození = 20.10.1840
 
| datum narození = 20.10.1840
 
| místo narození = Petrohrad (u Podbořan)
 
| místo narození = Petrohrad (u Podbořan)

Aktuální verze z 20. 9. 2020, 18:19

Julius Ernest FÖDISCH
Narození 20.10.1840
Místo narození Petrohrad (u Podbořan)
Úmrtí 13.2.1877
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 61- Pedagog
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 280-281
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55439

FÖDISCH, Julius Ernst, * 20. 10. 1840 Petrohrad (u Podbořan), † 13. 2. 1877 Litoměřice, vlastivědný pracovník, učitel, redaktor

Pocházel z rodiny černínského vrchního zahradníka. 1851–59 navštěvoval gymnázium, 1859–65 studoval historii a filologii na vídeňské univerzitě (PhDr. 1865), v letech 1862–68 působil jako knihovník hraběte Evžena Karla Černína z Chudenic. Pořádal jeho bohaté umělecké a etnografické sbírky, shromažďoval materiály vztahující se k životu Němců v Čechách, podnikal studijní cesty po Čechách a sousedících oblastech Německa. Své poznatky publikoval v článcích o pověstech, zvycích a dialektech. 1868–70 učil jako suplující profesor na německé vyšší reálné škole v Praze, od 1870 až do smrti byl profesorem na učitelském vzdělávacím ústavu v Litoměřicích. 1872–73 zastával místo šéfredaktora novin Leitmeritzer Zeitung.

Intenzivně se zabýval vlastivědnou činností, projevoval též hluboký zájem o archeologii (česká pravěká hradiště, nové nálezy z regionu Litoměřicka). Účastnil se spolkové činnosti ve městě, často přednášel v tamějších německých spolcích. Přispěl k založení litoměřického muzea, o jehož vznik usiloval místní Průmyslový spolek. F. požadoval rozdělení sbírek do dvou oddělení, první mělo shromažďovat doklady k historii města, druhé umělecké předměty, archeologické nálezy či technické výrobky. 1874 byl schválen muzejní statut, 1877 došlo ke slavnostnímu otevření muzea. Sbírky byly však na rozdíl od F. představ rozděleny na předměty umělecko-průmyslové a technické. F. pro-to začal usilovat o umístění nevystavených exponátů – např. památek městského charakteru – do zamýšleného muzea městského, které bylo založeno až 1910.

D: Sagen aus Petersburg und Umgegend, in: MVGDB 4, 1866, s. 120–123; Die Steinwälle Böhmens, in: Mitteilungen der kaiserl. königl. Central- -Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale 13, 1868, s. 74–78; Gemälde von Prag und dessen Umgebungen: Topographisch geschildert und historisch erläutert…, 1869; Leitmeritz. Ein historisch- -topographisch-statistischer Führer durch die Stadt und deren Umgebung, 1871; Neue archäologische Funde in Böhmen, in: Mitteilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale 16, 1871, s. 193; Die alten Wallbauten Böhmens, in: MVGDB 10, 1872, s. 186–203; Aussig: Historisch-topographisches Gemälde der Stadt und ihrer Umgebung, 1873; Die deutschen Stämme in Böhmen, 1873; Beiträge zur archäologischen Fundchronik Böhmens, in: Mitteilungen der kaiserl. königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale 19, 1874, s. 151–152; Der Steinwall am Berge Hradiz bei Cernosek in Böhmen, in: tamtéž, s. 152; Archäologische Funde im Elbethale, in: MVGDB 12, 1874, s. 233–236; Heimatkunde für deutsche Volksschulen in Böhmen, Leipzig 1875; Geographie des Königreiches Böhmen, Leipzig 1875; Geschichte Böhmens in Biographien und Kulturbildern, Leipzig 1875.

L: Dr. J. E. F. (nekrolog), in: Leitmeritzer Zeitung 14, 1877, s. 125–126; W. Rott, Der politische Bezirk Podersam, 1902, s. 138–142; H. Ankert, Das Leitmeritzer Stadtmuseum, in: Unsere Heimat. Blätter für Heimatkunde des Leitmeritzer Gaues, Beilage zur Leitmeritzer Zeitung 6, 1926, s. 21–22; O. Votoček, Z historie jednoho musea (k 80. výročí litoměřického musejnictví 1874–1954), in: Ústecké kapitoly vlastivědné, 1955, s. 78; Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, W. Brosche (ed.), Fulda 1970, s. 180, 198; M. Zápotocký, Archeologická práce a muzea na Litoměřicku do roku 1945, in: Vlastivědný sborník 1971 – Litoměřicko, s. 8, 27, 44; BL 1, s. 366; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 397; Z. Patrovská – B. Roedl, Biografický slovník okresu Louny, 2000, s. 30.

P: SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, osobní fond (neinventarizováno).

Nina Milotová