FÖRSTER Christian Friedrich Ludwig 8.10.1797-16.6.1863: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Christian Friedrich Ludwig FÖRSTER | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jm…“)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 8.10.1797
 
| datum narození = 8.10.1797
| místo narození = Bayreuth (Německo)
+
| místo narození = Bayreuth (Německo)
 
| datum úmrtí = 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko)
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí , Praha , str.  
+
| citace =  
 +
}}
 +
'''FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig''', ''* 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog''
 +
 
 +
Byl synem vrchního lesního inženýra a inspektora. Po studiích
 +
na gymnáziu v Ansbachu (1809–16) vstoupil na akademii
 +
v Mnichově, již opustil po dvou letech. 1818 přijal
 +
místo korektora u Petra von Nobileho na akademii ve Vídni,
 +
kde pracoval do 1826. Tehdy ve Vídni-Leopoldstadtu založil
 +
a vedl Umělecko-litografický ústav (Artistisch-lithographische
 +
Anstalt), zabývající se vydáváním zinkografických reprodukcí
 +
kreseb starých mistrů z tamní Albertiny. Na akademii se vrátil
 +
jako profesor vyššího stavitelství (1843–47). Po příchodu
 +
do Vídně 1818 spoluorganizoval kulturní a architektonické
 +
dění ve střední Evropě. Stál v čele hnutí generace mladších architektů,
 +
kteří do soudobé neoklasicistní tvorby vnesli podněty
 +
nejen z antiky, ale především z románského slohu a renesance.
 +
F. zásluhou se tyto historizující stylové mutace od čtyřicátých
 +
let rozšířily do všech oblastí architektonické tvorby a zanechaly
 +
stopy také na Moravě, zejména v Brně, a to v podobě činžovních
 +
domů a reprezentačních městských paláců. Projektoval
 +
rovněž veřejné stavby nebo tovární objekty, vytvořil regulační
 +
plány Vídně i Brna, které přispěly k vybudování vídeňské
 +
Ringstrasse i ke vzniku reprezentační zástavby na místě zbořených
 +
brněnských hradeb. F. projekt rozšíření Brna se stal
 +
zásadním krokem k proměně provinčního města v moderní
 +
velkoměsto. 1836 založil ''Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen''
 +
''für Architekten und Ingenieure'', významný architektonický
 +
časopis v monarchii, který vycházel až do 1918. Od 1855
 +
předsedal Spolku rakouských inženýrů a byl zvolen čestným
 +
členem a dopisovatelem mj. akademií v Benátkách, Londýně,
 +
Petrohradě a Bruselu. 1826 se oženil s Marií Schmidtovou
 +
z Blanska. Synové Heinrich (1832–1889) a Emil (1838–1909)
 +
se věnovali rovněž architektuře, dcera Sofie se provdala za architekta
 +
Theophila Hansena, se kterým F. 1846–52 spolupracoval.
 +
Projektovali např. brněnský Kleinův palác (1846–47)
 +
a stavební obnovu vídeňského Arsenalu (1850–56).
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Brno: renovace divadla Reduta, Zelný trh, 1831 (výzdoba
 +
a výmalba stropu J. Kübler); palác E. J. Herringa, nám. Svobody, 1843–44;
 +
vila K. Skeneho, Hybešova ul., 1846–47; palác F. J. N. Gastla, Masarykova
 +
ul., 1847; továrna J. a M. Gomperzových, Václavská ul., 1853–54; kasino
 +
v Lužánkách, Lidická ul., 1853–55; státní reálka, Jánská ul., 1858–59; návrh
 +
na městské divadlo na okružní třídě, 1860; regulační plán okružní třídy,
 +
1861; soutěžní návrh na evangelický kostel, Komenského nám., 1861–62;
 +
nájemní dům F. L. Bittnera, Křenová ul., 1862. Vídeň: Zinnerův cukrovar,
 +
Leopoldstadt 1839; plán na rozšíření města, 1839–42; palác barona Pereiry,
 +
Weihburggasse, 1842; plavecká hala prvních Dianiných lázní, 1841–43
 +
(s K. Etzelem); evangelicko-luteránský kostel (Gustav-Adolf-Kirche),
 +
Lutherplatz, 1846–49 (s T. Hansenem); Rothschildův palác, Renngasse,
 +
1847; činžovní dům barona Pereiry-Arnsteina, Ringstrasse, 1847; Alžbětin
 +
most, 1847–54 (odstraněn 1897); návrh na dělnické sídliště se školkou,
 +
knihovnou a čítárnou, Leopoldstadt, 1848; dům sv. pána von Riegera,
 +
1848–49; projekt rozšíření města, 1858; synagoga, Leopoldstadt, 1858;
 +
Gomperzův palác, Kärtnerring, 1861; palác E. Todesca, Kärtnerstrasse/
 +
/Walfischgasse/Mahlerstrasse, 1861; nájemní domy E. Wienera a A. Kleina, Kärtnerstrasse/Ringstrasse, 1862; nájemní dům A. Kleina, Jägerzeile, 1862;
 +
bazar, Haarmarkt (dnes Rotenturmstrasse), 1863. Další realizace: evangelický
 +
kostel, Racibórz, 1842–61; vila hraběnky B. Abensperg-Traun, Baden
 +
(u Vídně), Weilburgstrasse, 1847 (s T. Hansenem); venkovská vila barona
 +
Pereiry, Königstetten, 1849 (s týmž); palác A. Rahna, Rosice (u Brna), před
 +
1850; vila hraběte Bredy, Mauer bei Amstetten, 1851–53; Velká synagoga,
 +
Budapešť, 1854–59; vyšší reálka, Opava, 1857–59; evangelický kostel,
 +
Suchdol nad Odrou, 1858.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 4, s. 270–274; ADB 7, s. 183–184; Thieme-Becker 12,
 +
s. 137; ÖBL 1, s. 333–334; Czeike 2, s. 348–349; P. Zatloukal, Z moravské
 +
tvorby L. F., in: VVM 42, 1990, s. 199–206; J. Sedlářová, L. von
 +
F. (1797–1863) a Morava, in: 51. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995,
 +
s. 40–43; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 29–34;
 +
týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 224;
 +
http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Förster,_Ludwig_Christian_Friedrich (stav k 11. 11. 2014);
 +
http://www.architektenlexikon.at/de/1061.htm (stav k 13. 1. 2015).
 +
 
 +
Lenka Kudělková
 +
 
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
  
}}
 
 
[[Kategorie:1797]]
 
[[Kategorie:1797]]
 
[[Kategorie:Bayreuth]]
 
[[Kategorie:Bayreuth]]
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:Bad Gleichenberg]]
 
[[Kategorie:Bad Gleichenberg]]

Verze z 8. 12. 2017, 13:05

Christian Friedrich Ludwig FÖRSTER
Narození 8.10.1797
Místo narození Bayreuth (Německo)
Úmrtí 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko)
Povolání 74- Architekt

FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig, * 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog

Byl synem vrchního lesního inženýra a inspektora. Po studiích na gymnáziu v Ansbachu (1809–16) vstoupil na akademii v Mnichově, již opustil po dvou letech. 1818 přijal místo korektora u Petra von Nobileho na akademii ve Vídni, kde pracoval do 1826. Tehdy ve Vídni-Leopoldstadtu založil a vedl Umělecko-litografický ústav (Artistisch-lithographische Anstalt), zabývající se vydáváním zinkografických reprodukcí kreseb starých mistrů z tamní Albertiny. Na akademii se vrátil jako profesor vyššího stavitelství (1843–47). Po příchodu do Vídně 1818 spoluorganizoval kulturní a architektonické dění ve střední Evropě. Stál v čele hnutí generace mladších architektů, kteří do soudobé neoklasicistní tvorby vnesli podněty nejen z antiky, ale především z románského slohu a renesance. F. zásluhou se tyto historizující stylové mutace od čtyřicátých let rozšířily do všech oblastí architektonické tvorby a zanechaly stopy také na Moravě, zejména v Brně, a to v podobě činžovních domů a reprezentačních městských paláců. Projektoval rovněž veřejné stavby nebo tovární objekty, vytvořil regulační plány Vídně i Brna, které přispěly k vybudování vídeňské Ringstrasse i ke vzniku reprezentační zástavby na místě zbořených brněnských hradeb. F. projekt rozšíření Brna se stal zásadním krokem k proměně provinčního města v moderní velkoměsto. 1836 založil Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen für Architekten und Ingenieure, významný architektonický časopis v monarchii, který vycházel až do 1918. Od 1855 předsedal Spolku rakouských inženýrů a byl zvolen čestným členem a dopisovatelem mj. akademií v Benátkách, Londýně, Petrohradě a Bruselu. 1826 se oženil s Marií Schmidtovou z Blanska. Synové Heinrich (1832–1889) a Emil (1838–1909) se věnovali rovněž architektuře, dcera Sofie se provdala za architekta Theophila Hansena, se kterým F. 1846–52 spolupracoval. Projektovali např. brněnský Kleinův palác (1846–47) a stavební obnovu vídeňského Arsenalu (1850–56).

D: výběr: Brno: renovace divadla Reduta, Zelný trh, 1831 (výzdoba a výmalba stropu J. Kübler); palác E. J. Herringa, nám. Svobody, 1843–44; vila K. Skeneho, Hybešova ul., 1846–47; palác F. J. N. Gastla, Masarykova ul., 1847; továrna J. a M. Gomperzových, Václavská ul., 1853–54; kasino v Lužánkách, Lidická ul., 1853–55; státní reálka, Jánská ul., 1858–59; návrh na městské divadlo na okružní třídě, 1860; regulační plán okružní třídy, 1861; soutěžní návrh na evangelický kostel, Komenského nám., 1861–62; nájemní dům F. L. Bittnera, Křenová ul., 1862. Vídeň: Zinnerův cukrovar, Leopoldstadt 1839; plán na rozšíření města, 1839–42; palác barona Pereiry, Weihburggasse, 1842; plavecká hala prvních Dianiných lázní, 1841–43 (s K. Etzelem); evangelicko-luteránský kostel (Gustav-Adolf-Kirche), Lutherplatz, 1846–49 (s T. Hansenem); Rothschildův palác, Renngasse, 1847; činžovní dům barona Pereiry-Arnsteina, Ringstrasse, 1847; Alžbětin most, 1847–54 (odstraněn 1897); návrh na dělnické sídliště se školkou, knihovnou a čítárnou, Leopoldstadt, 1848; dům sv. pána von Riegera, 1848–49; projekt rozšíření města, 1858; synagoga, Leopoldstadt, 1858; Gomperzův palác, Kärtnerring, 1861; palác E. Todesca, Kärtnerstrasse/ /Walfischgasse/Mahlerstrasse, 1861; nájemní domy E. Wienera a A. Kleina, Kärtnerstrasse/Ringstrasse, 1862; nájemní dům A. Kleina, Jägerzeile, 1862; bazar, Haarmarkt (dnes Rotenturmstrasse), 1863. Další realizace: evangelický kostel, Racibórz, 1842–61; vila hraběnky B. Abensperg-Traun, Baden (u Vídně), Weilburgstrasse, 1847 (s T. Hansenem); venkovská vila barona Pereiry, Königstetten, 1849 (s týmž); palác A. Rahna, Rosice (u Brna), před 1850; vila hraběte Bredy, Mauer bei Amstetten, 1851–53; Velká synagoga, Budapešť, 1854–59; vyšší reálka, Opava, 1857–59; evangelický kostel, Suchdol nad Odrou, 1858.

L: Wurzbach 4, s. 270–274; ADB 7, s. 183–184; Thieme-Becker 12, s. 137; ÖBL 1, s. 333–334; Czeike 2, s. 348–349; P. Zatloukal, Z moravské tvorby L. F., in: VVM 42, 1990, s. 199–206; J. Sedlářová, L. von F. (1797–1863) a Morava, in: 51. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995, s. 40–43; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 29–34; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 224; http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Förster,_Ludwig_Christian_Friedrich (stav k 11. 11. 2014); http://www.architektenlexikon.at/de/1061.htm (stav k 13. 1. 2015).

Lenka Kudělková