FÖRSTER Christian Friedrich Ludwig 8.10.1797-16.6.1863: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace =  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 318-319
 
}}
 
}}
 
'''FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig''', ''* 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog''
 
'''FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig''', ''* 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 09:43

Christian Friedrich Ludwig FÖRSTER
Narození 8.10.1797
Místo narození Bayreuth (Německo)
Úmrtí 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko)
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 318-319

FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig, * 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog

Byl synem vrchního lesního inženýra a inspektora. Po studiích na gymnáziu v Ansbachu (1809–16) vstoupil na akademii v Mnichově, již opustil po dvou letech. 1818 přijal místo korektora u Petra von Nobileho na akademii ve Vídni, kde pracoval do 1826. Tehdy ve Vídni-Leopoldstadtu založil a vedl Umělecko-litografický ústav (Artistisch-lithographische Anstalt), zabývající se vydáváním zinkografických reprodukcí kreseb starých mistrů z tamní Albertiny. Na akademii se vrátil jako profesor vyššího stavitelství (1843–47). Po příchodu do Vídně 1818 spoluorganizoval kulturní a architektonické dění ve střední Evropě. Stál v čele hnutí generace mladších architektů, kteří do soudobé neoklasicistní tvorby vnesli podněty nejen z antiky, ale především z románského slohu a renesance. F. zásluhou se tyto historizující stylové mutace od čtyřicátých let rozšířily do všech oblastí architektonické tvorby a zanechaly stopy také na Moravě, zejména v Brně, a to v podobě činžovních domů a reprezentačních městských paláců. Projektoval rovněž veřejné stavby nebo tovární objekty, vytvořil regulační plány Vídně i Brna, které přispěly k vybudování vídeňské Ringstrasse i ke vzniku reprezentační zástavby na místě zbořených brněnských hradeb. F. projekt rozšíření Brna se stal zásadním krokem k proměně provinčního města v moderní velkoměsto. 1836 založil Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen für Architekten und Ingenieure, významný architektonický časopis v monarchii, který vycházel až do 1918. Od 1855 předsedal Spolku rakouských inženýrů a byl zvolen čestným členem a dopisovatelem mj. akademií v Benátkách, Londýně, Petrohradě a Bruselu. 1826 se oženil s Marií Schmidtovou z Blanska. Synové Heinrich (1832–1889) a Emil (1838–1909) se věnovali rovněž architektuře, dcera Sofie se provdala za architekta Theophila Hansena, se kterým F. 1846–52 spolupracoval. Projektovali např. brněnský Kleinův palác (1846–47) a stavební obnovu vídeňského Arsenalu (1850–56).

D: výběr: Brno: renovace divadla Reduta, Zelný trh, 1831 (výzdoba a výmalba stropu J. Kübler); palác E. J. Herringa, nám. Svobody, 1843–44; vila K. Skeneho, Hybešova ul., 1846–47; palác F. J. N. Gastla, Masarykova ul., 1847; továrna J. a M. Gomperzových, Václavská ul., 1853–54; kasino v Lužánkách, Lidická ul., 1853–55; státní reálka, Jánská ul., 1858–59; návrh na městské divadlo na okružní třídě, 1860; regulační plán okružní třídy, 1861; soutěžní návrh na evangelický kostel, Komenského nám., 1861–62; nájemní dům F. L. Bittnera, Křenová ul., 1862. Vídeň: Zinnerův cukrovar, Leopoldstadt 1839; plán na rozšíření města, 1839–42; palác barona Pereiry, Weihburggasse, 1842; plavecká hala prvních Dianiných lázní, 1841–43 (s K. Etzelem); evangelicko-luteránský kostel (Gustav-Adolf-Kirche), Lutherplatz, 1846–49 (s T. Hansenem); Rothschildův palác, Renngasse, 1847; činžovní dům barona Pereiry-Arnsteina, Ringstrasse, 1847; Alžbětin most, 1847–54 (odstraněn 1897); návrh na dělnické sídliště se školkou, knihovnou a čítárnou, Leopoldstadt, 1848; dům sv. pána von Riegera, 1848–49; projekt rozšíření města, 1858; synagoga, Leopoldstadt, 1858; Gomperzův palác, Kärtnerring, 1861; palác E. Todesca, Kärtnerstrasse/ /Walfischgasse/Mahlerstrasse, 1861; nájemní domy E. Wienera a A. Kleina, Kärtnerstrasse/Ringstrasse, 1862; nájemní dům A. Kleina, Jägerzeile, 1862; bazar, Haarmarkt (dnes Rotenturmstrasse), 1863. Další realizace: evangelický kostel, Racibórz, 1842–61; vila hraběnky B. Abensperg-Traun, Baden (u Vídně), Weilburgstrasse, 1847 (s T. Hansenem); venkovská vila barona Pereiry, Königstetten, 1849 (s týmž); palác A. Rahna, Rosice (u Brna), před 1850; vila hraběte Bredy, Mauer bei Amstetten, 1851–53; Velká synagoga, Budapešť, 1854–59; vyšší reálka, Opava, 1857–59; evangelický kostel, Suchdol nad Odrou, 1858.

L: Wurzbach 4, s. 270–274; ADB 7, s. 183–184; Thieme-Becker 12, s. 137; ÖBL 1, s. 333–334; Czeike 2, s. 348–349; P. Zatloukal, Z moravské tvorby L. F., in: VVM 42, 1990, s. 199–206; J. Sedlářová, L. von F. (1797–1863) a Morava, in: 51. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995, s. 40–43; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 29–34; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 224; http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Förster,_Ludwig_Christian_Friedrich (stav k 11. 11. 2014); http://www.architektenlexikon.at/de/1061.htm (stav k 13. 1. 2015).

Lenka Kudělková