Biografický slovník
FÖRSTER Christian Friedrich Ludwig 8.10.1797-16.6.1863: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Christian Friedrich Ludwig FÖRSTER | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jm…“) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 8.10.1797 | | datum narození = 8.10.1797 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bayreuth (Německo) |
| datum úmrtí = 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko) | | datum úmrtí = 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko) | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = | + | | citace = |
| + | }} | ||
| + | '''FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig''', ''* 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem vrchního lesního inženýra a inspektora. Po studiích | ||
| + | na gymnáziu v Ansbachu (1809–16) vstoupil na akademii | ||
| + | v Mnichově, již opustil po dvou letech. 1818 přijal | ||
| + | místo korektora u Petra von Nobileho na akademii ve Vídni, | ||
| + | kde pracoval do 1826. Tehdy ve Vídni-Leopoldstadtu založil | ||
| + | a vedl Umělecko-litografický ústav (Artistisch-lithographische | ||
| + | Anstalt), zabývající se vydáváním zinkografických reprodukcí | ||
| + | kreseb starých mistrů z tamní Albertiny. Na akademii se vrátil | ||
| + | jako profesor vyššího stavitelství (1843–47). Po příchodu | ||
| + | do Vídně 1818 spoluorganizoval kulturní a architektonické | ||
| + | dění ve střední Evropě. Stál v čele hnutí generace mladších architektů, | ||
| + | kteří do soudobé neoklasicistní tvorby vnesli podněty | ||
| + | nejen z antiky, ale především z románského slohu a renesance. | ||
| + | F. zásluhou se tyto historizující stylové mutace od čtyřicátých | ||
| + | let rozšířily do všech oblastí architektonické tvorby a zanechaly | ||
| + | stopy také na Moravě, zejména v Brně, a to v podobě činžovních | ||
| + | domů a reprezentačních městských paláců. Projektoval | ||
| + | rovněž veřejné stavby nebo tovární objekty, vytvořil regulační | ||
| + | plány Vídně i Brna, které přispěly k vybudování vídeňské | ||
| + | Ringstrasse i ke vzniku reprezentační zástavby na místě zbořených | ||
| + | brněnských hradeb. F. projekt rozšíření Brna se stal | ||
| + | zásadním krokem k proměně provinčního města v moderní | ||
| + | velkoměsto. 1836 založil ''Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen'' | ||
| + | ''für Architekten und Ingenieure'', významný architektonický | ||
| + | časopis v monarchii, který vycházel až do 1918. Od 1855 | ||
| + | předsedal Spolku rakouských inženýrů a byl zvolen čestným | ||
| + | členem a dopisovatelem mj. akademií v Benátkách, Londýně, | ||
| + | Petrohradě a Bruselu. 1826 se oženil s Marií Schmidtovou | ||
| + | z Blanska. Synové Heinrich (1832–1889) a Emil (1838–1909) | ||
| + | se věnovali rovněž architektuře, dcera Sofie se provdala za architekta | ||
| + | Theophila Hansena, se kterým F. 1846–52 spolupracoval. | ||
| + | Projektovali např. brněnský Kleinův palác (1846–47) | ||
| + | a stavební obnovu vídeňského Arsenalu (1850–56). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Brno: renovace divadla Reduta, Zelný trh, 1831 (výzdoba | ||
| + | a výmalba stropu J. Kübler); palác E. J. Herringa, nám. Svobody, 1843–44; | ||
| + | vila K. Skeneho, Hybešova ul., 1846–47; palác F. J. N. Gastla, Masarykova | ||
| + | ul., 1847; továrna J. a M. Gomperzových, Václavská ul., 1853–54; kasino | ||
| + | v Lužánkách, Lidická ul., 1853–55; státní reálka, Jánská ul., 1858–59; návrh | ||
| + | na městské divadlo na okružní třídě, 1860; regulační plán okružní třídy, | ||
| + | 1861; soutěžní návrh na evangelický kostel, Komenského nám., 1861–62; | ||
| + | nájemní dům F. L. Bittnera, Křenová ul., 1862. Vídeň: Zinnerův cukrovar, | ||
| + | Leopoldstadt 1839; plán na rozšíření města, 1839–42; palác barona Pereiry, | ||
| + | Weihburggasse, 1842; plavecká hala prvních Dianiných lázní, 1841–43 | ||
| + | (s K. Etzelem); evangelicko-luteránský kostel (Gustav-Adolf-Kirche), | ||
| + | Lutherplatz, 1846–49 (s T. Hansenem); Rothschildův palác, Renngasse, | ||
| + | 1847; činžovní dům barona Pereiry-Arnsteina, Ringstrasse, 1847; Alžbětin | ||
| + | most, 1847–54 (odstraněn 1897); návrh na dělnické sídliště se školkou, | ||
| + | knihovnou a čítárnou, Leopoldstadt, 1848; dům sv. pána von Riegera, | ||
| + | 1848–49; projekt rozšíření města, 1858; synagoga, Leopoldstadt, 1858; | ||
| + | Gomperzův palác, Kärtnerring, 1861; palác E. Todesca, Kärtnerstrasse/ | ||
| + | /Walfischgasse/Mahlerstrasse, 1861; nájemní domy E. Wienera a A. Kleina, Kärtnerstrasse/Ringstrasse, 1862; nájemní dům A. Kleina, Jägerzeile, 1862; | ||
| + | bazar, Haarmarkt (dnes Rotenturmstrasse), 1863. Další realizace: evangelický | ||
| + | kostel, Racibórz, 1842–61; vila hraběnky B. Abensperg-Traun, Baden | ||
| + | (u Vídně), Weilburgstrasse, 1847 (s T. Hansenem); venkovská vila barona | ||
| + | Pereiry, Königstetten, 1849 (s týmž); palác A. Rahna, Rosice (u Brna), před | ||
| + | 1850; vila hraběte Bredy, Mauer bei Amstetten, 1851–53; Velká synagoga, | ||
| + | Budapešť, 1854–59; vyšší reálka, Opava, 1857–59; evangelický kostel, | ||
| + | Suchdol nad Odrou, 1858. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 4, s. 270–274; ADB 7, s. 183–184; Thieme-Becker 12, | ||
| + | s. 137; ÖBL 1, s. 333–334; Czeike 2, s. 348–349; P. Zatloukal, Z moravské | ||
| + | tvorby L. F., in: VVM 42, 1990, s. 199–206; J. Sedlářová, L. von | ||
| + | F. (1797–1863) a Morava, in: 51. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995, | ||
| + | s. 40–43; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 29–34; | ||
| + | týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 224; | ||
| + | http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Förster,_Ludwig_Christian_Friedrich (stav k 11. 11. 2014); | ||
| + | http://www.architektenlexikon.at/de/1061.htm (stav k 13. 1. 2015). | ||
| + | |||
| + | Lenka Kudělková | ||
| + | |||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1797]] | [[Kategorie:1797]] | ||
[[Kategorie:Bayreuth]] | [[Kategorie:Bayreuth]] | ||
[[Kategorie:1863]] | [[Kategorie:1863]] | ||
[[Kategorie:Bad Gleichenberg]] | [[Kategorie:Bad Gleichenberg]] | ||
Verze z 8. 12. 2017, 14:05
| Christian Friedrich Ludwig FÖRSTER | |
 | |
| Narození | 8.10.1797 |
|---|---|
| Místo narození | Bayreuth (Německo) |
| Úmrtí | 16.6.1863 Bad Gleichenberg (Rakousko) |
| Povolání |
74- Architekt |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138469 |
FÖRSTER, Christian Friedrich Ludwig, * 8. 10. 1797 Bayreuth (Německo), † 16. 6. 1863 Bad Gleichenberg (Rakousko), architekt, urbanista, pedagog
Byl synem vrchního lesního inženýra a inspektora. Po studiích na gymnáziu v Ansbachu (1809–16) vstoupil na akademii v Mnichově, již opustil po dvou letech. 1818 přijal místo korektora u Petra von Nobileho na akademii ve Vídni, kde pracoval do 1826. Tehdy ve Vídni-Leopoldstadtu založil a vedl Umělecko-litografický ústav (Artistisch-lithographische Anstalt), zabývající se vydáváním zinkografických reprodukcí kreseb starých mistrů z tamní Albertiny. Na akademii se vrátil jako profesor vyššího stavitelství (1843–47). Po příchodu do Vídně 1818 spoluorganizoval kulturní a architektonické dění ve střední Evropě. Stál v čele hnutí generace mladších architektů, kteří do soudobé neoklasicistní tvorby vnesli podněty nejen z antiky, ale především z románského slohu a renesance. F. zásluhou se tyto historizující stylové mutace od čtyřicátých let rozšířily do všech oblastí architektonické tvorby a zanechaly stopy také na Moravě, zejména v Brně, a to v podobě činžovních domů a reprezentačních městských paláců. Projektoval rovněž veřejné stavby nebo tovární objekty, vytvořil regulační plány Vídně i Brna, které přispěly k vybudování vídeňské Ringstrasse i ke vzniku reprezentační zástavby na místě zbořených brněnských hradeb. F. projekt rozšíření Brna se stal zásadním krokem k proměně provinčního města v moderní velkoměsto. 1836 založil Allgemeine Bauzeitung mit Abbildungen für Architekten und Ingenieure, významný architektonický časopis v monarchii, který vycházel až do 1918. Od 1855 předsedal Spolku rakouských inženýrů a byl zvolen čestným členem a dopisovatelem mj. akademií v Benátkách, Londýně, Petrohradě a Bruselu. 1826 se oženil s Marií Schmidtovou z Blanska. Synové Heinrich (1832–1889) a Emil (1838–1909) se věnovali rovněž architektuře, dcera Sofie se provdala za architekta Theophila Hansena, se kterým F. 1846–52 spolupracoval. Projektovali např. brněnský Kleinův palác (1846–47) a stavební obnovu vídeňského Arsenalu (1850–56).
D: výběr: Brno: renovace divadla Reduta, Zelný trh, 1831 (výzdoba a výmalba stropu J. Kübler); palác E. J. Herringa, nám. Svobody, 1843–44; vila K. Skeneho, Hybešova ul., 1846–47; palác F. J. N. Gastla, Masarykova ul., 1847; továrna J. a M. Gomperzových, Václavská ul., 1853–54; kasino v Lužánkách, Lidická ul., 1853–55; státní reálka, Jánská ul., 1858–59; návrh na městské divadlo na okružní třídě, 1860; regulační plán okružní třídy, 1861; soutěžní návrh na evangelický kostel, Komenského nám., 1861–62; nájemní dům F. L. Bittnera, Křenová ul., 1862. Vídeň: Zinnerův cukrovar, Leopoldstadt 1839; plán na rozšíření města, 1839–42; palác barona Pereiry, Weihburggasse, 1842; plavecká hala prvních Dianiných lázní, 1841–43 (s K. Etzelem); evangelicko-luteránský kostel (Gustav-Adolf-Kirche), Lutherplatz, 1846–49 (s T. Hansenem); Rothschildův palác, Renngasse, 1847; činžovní dům barona Pereiry-Arnsteina, Ringstrasse, 1847; Alžbětin most, 1847–54 (odstraněn 1897); návrh na dělnické sídliště se školkou, knihovnou a čítárnou, Leopoldstadt, 1848; dům sv. pána von Riegera, 1848–49; projekt rozšíření města, 1858; synagoga, Leopoldstadt, 1858; Gomperzův palác, Kärtnerring, 1861; palác E. Todesca, Kärtnerstrasse/ /Walfischgasse/Mahlerstrasse, 1861; nájemní domy E. Wienera a A. Kleina, Kärtnerstrasse/Ringstrasse, 1862; nájemní dům A. Kleina, Jägerzeile, 1862; bazar, Haarmarkt (dnes Rotenturmstrasse), 1863. Další realizace: evangelický kostel, Racibórz, 1842–61; vila hraběnky B. Abensperg-Traun, Baden (u Vídně), Weilburgstrasse, 1847 (s T. Hansenem); venkovská vila barona Pereiry, Königstetten, 1849 (s týmž); palác A. Rahna, Rosice (u Brna), před 1850; vila hraběte Bredy, Mauer bei Amstetten, 1851–53; Velká synagoga, Budapešť, 1854–59; vyšší reálka, Opava, 1857–59; evangelický kostel, Suchdol nad Odrou, 1858.
L: Wurzbach 4, s. 270–274; ADB 7, s. 183–184; Thieme-Becker 12, s. 137; ÖBL 1, s. 333–334; Czeike 2, s. 348–349; P. Zatloukal, Z moravské tvorby L. F., in: VVM 42, 1990, s. 199–206; J. Sedlářová, L. von F. (1797–1863) a Morava, in: 51. Bulletin Moravské galerie v Brně, 1995, s. 40–43; P. Zatloukal, Brněnská okružní třída, 1997, passim, zvl. s. 29–34; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim, zvl. s. 224; http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.austria-lexikon.at/af/AEIOU/Förster,_Ludwig_Christian_Friedrich (stav k 11. 11. 2014); http://www.architektenlexikon.at/de/1061.htm (stav k 13. 1. 2015).
Lenka Kudělková
