Biografický slovník
FÖRSTER rodina výrobců klavírů: Porovnání verzí
(FÖRSTER_Franz_Caesar_7.2.1864-20.2.1915) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = FÖRSTER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 59- Společnost - ostatní | | povolání = 59- Společnost - ostatní | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FÖRSTER''', ''rodina výrobců klavírů'' | ||
| + | |||
| + | Zakladatelem významné firmy v oboru výroby klavírů se stal | ||
| + | '''August Friedrich F.''' (* 30. 7. 1829 Oberseifersdorf /u Žitavy/, | ||
| + | Německo, † 1897 Löbau, Německo), původem vyučený truhlář. | ||
| + | Opravě a tvorbě hudebních nástrojů se věnoval jako koníčku. | ||
| + | Počátkem padesátých let se v Löbau vyučil u Heike a Karla | ||
| + | Euleových a 1854 složil mistrovské zkoušky v oboru výroby | ||
| + | pian. Po tovaryšské praxi v několika německých závodech si | ||
| + | 1859 zřídil v Löbau malou dílnu a začal vyrábět stolové klavíry, | ||
| + | později i pianina. 1862 postavil na předměstí továrnu, která se | ||
| + | dodnes věnuje této činnosti. Od osmdesátých let 19. století se | ||
| + | jeho nástroje začaly uplatňovat po celém světě. | ||
| + | |||
| + | Syn '''Franz Caesar F.''' (* 7. 2. 1864 Löbau, Německo, † 20. 2. | ||
| + | 1915 Löbau, Německo) pracoval ve firmě od 1884, po smrti | ||
| + | otce výrobu převzal a rozšiřoval. Zlepšoval technické parametry, | ||
| + | získal několik patentů na výrobu malých klavírů, vylepšil | ||
| + | ocelový rám nástroje zavedený už otcem a vynalezl jeho vnitřní | ||
| + | elektrické osvětlení. F. otevřel několik prodejních filiálek v Německu. | ||
| + | 1900 založil pobočný závod v Jiříkově (u Rumburka), | ||
| + | protože vysoká cla znemožňovala prodej nástrojů z Löbau | ||
| + | do monarchie a pobočka ležela jen několik kilometrů od sídla | ||
| + | firmy. Výroba na českém území rychle rostla a brzo se téměř vyrovnala | ||
| + | mateřskému závodu. Po F. smrti převzala vedení firmy, | ||
| + | která zaměstnávala už více než sedm set pracovníků a vyráběla | ||
| + | přes tři tisíce nástrojů ročně, manželka Johana Margareta. | ||
| + | |||
| + | Třetí generaci reprezentovali jejich synové '''Gerhard F.''' | ||
| + | (* 30. 10. 1898, † 1966) a '''Manfred F.''' (* 1902, † 1952). Manfred | ||
| + | se od třicátých let staral zejména o provoz v Löbau a Jiříkově | ||
| + | a o odbyt zboží, Gerhard, vyučený v oboru a od 1919 | ||
| + | majitel firmy, se zabýval i stavbou nástrojů a byl autorem několika | ||
| + | technických vylepšení. 1924–31 postavil několik čtvrttónových | ||
| + | křídel a pianin (přizpůsobených atonální hudbě např. | ||
| + | Aloise Háby) a čtvrttónové i šestinotónové harmonium. | ||
| + | 1933 zkonstruoval experimentální elektrické piano, tzv. elektrochord, | ||
| + | podle návrhu patentovaného Oscarem Vierlingem. | ||
| + | Další elektrická piana, vyráběná na konci třicátých let, patřila | ||
| + | k prvním svého druhu určeným pro trh. K dalším vynálezům | ||
| + | patřila Försterova agrafová konstrukce, moderátor pro pianina | ||
| + | a nuancovací pedál ke klavírům. Výrobky firmy mají světovou | ||
| + | úroveň a jsou součástí velkých koncertních síní celého světa | ||
| + | (jeden exemplář klavíru se objevil ve filmu R. Polanského ''Pianista'' | ||
| + | /2002/); jeden ze čtvrttónových klavírů je i v pražském | ||
| + | Národním muzeu – Muzeu české hudby. | ||
| + | |||
| + | Za druhé světové války se výroba zastavila. V Löbau byla obnovena | ||
| + | 1947 a řídil ji nadále Gerhard (po vzniku NDR se | ||
| + | na ní podílel i stát). Po jeho smrti funkci přejal syn Manfreda | ||
| + | '''Wolfgang F.''', 1972 byla celá zestátněna. 1991 se v restituci část podniku v Löbau vrátila rodině, jež piana nyní vyrábí pod značkou August Förster GmbH Kunsthandwerklicher | ||
| + | Flügel- und Pianobau. Ve firmě v současnosti pracuje čtyřicet | ||
| + | zaměstnanců, kteří postaví ročně na dvě stě šedesát originálních | ||
| + | nástrojů. 2008 převzala po Wolfgangovi podnik dcera | ||
| + | '''Anne-Katrin'''. | ||
| + | |||
| + | Podnik v Jiříkově byl 1945 znárodněn a vyráběl klavíry pod | ||
| + | značkou August Förster, ale také Petrof a Weinbach, většina | ||
| + | produkce šla na vývoz. Vzhledem k malému odbytu musela | ||
| + | být po 1989 výroba omezena a nakonec roku 2000 zcela zastavena. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' http://www.august-foerster.de/cms/de/7/Geschichte (stav k 1. 12. 2014); | ||
| + | BL 1, s. 367; NDB 5, s. 276; Köpfe, s. 64; 100 Jahre F. Werden und Wirken | ||
| + | deutscher Klavierbauer, Löbau 1959; V. Reittererová, Hudební umění jako | ||
| + | realizovaná pravdivost. Podíl Aloise Háby na stavbě a propagaci čtvrttónového | ||
| + | klavíru, in: Hudební věda 45, 2008, č. 1–2, s. 125–179; B. Čížek, Čtvrttónové | ||
| + | a šestinotónové nástroje podle návrhů Aloise Háby, in: Musicalia. Časopis | ||
| + | Českého muzea hudby 5, 2013, č. 1–2, s. 35–56 (též anglicky, obr.) | ||
| + | |||
| + | Tomáš Burda | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | [[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 8. 12. 2017, 17:44
| FÖRSTER | |
 | |
| Povolání | 59- Společnost - ostatní |
|---|---|
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55535 |
FÖRSTER, rodina výrobců klavírů
Zakladatelem významné firmy v oboru výroby klavírů se stal August Friedrich F. (* 30. 7. 1829 Oberseifersdorf /u Žitavy/, Německo, † 1897 Löbau, Německo), původem vyučený truhlář. Opravě a tvorbě hudebních nástrojů se věnoval jako koníčku. Počátkem padesátých let se v Löbau vyučil u Heike a Karla Euleových a 1854 složil mistrovské zkoušky v oboru výroby pian. Po tovaryšské praxi v několika německých závodech si 1859 zřídil v Löbau malou dílnu a začal vyrábět stolové klavíry, později i pianina. 1862 postavil na předměstí továrnu, která se dodnes věnuje této činnosti. Od osmdesátých let 19. století se jeho nástroje začaly uplatňovat po celém světě.
Syn Franz Caesar F. (* 7. 2. 1864 Löbau, Německo, † 20. 2. 1915 Löbau, Německo) pracoval ve firmě od 1884, po smrti otce výrobu převzal a rozšiřoval. Zlepšoval technické parametry, získal několik patentů na výrobu malých klavírů, vylepšil ocelový rám nástroje zavedený už otcem a vynalezl jeho vnitřní elektrické osvětlení. F. otevřel několik prodejních filiálek v Německu. 1900 založil pobočný závod v Jiříkově (u Rumburka), protože vysoká cla znemožňovala prodej nástrojů z Löbau do monarchie a pobočka ležela jen několik kilometrů od sídla firmy. Výroba na českém území rychle rostla a brzo se téměř vyrovnala mateřskému závodu. Po F. smrti převzala vedení firmy, která zaměstnávala už více než sedm set pracovníků a vyráběla přes tři tisíce nástrojů ročně, manželka Johana Margareta.
Třetí generaci reprezentovali jejich synové Gerhard F. (* 30. 10. 1898, † 1966) a Manfred F. (* 1902, † 1952). Manfred se od třicátých let staral zejména o provoz v Löbau a Jiříkově a o odbyt zboží, Gerhard, vyučený v oboru a od 1919 majitel firmy, se zabýval i stavbou nástrojů a byl autorem několika technických vylepšení. 1924–31 postavil několik čtvrttónových křídel a pianin (přizpůsobených atonální hudbě např. Aloise Háby) a čtvrttónové i šestinotónové harmonium. 1933 zkonstruoval experimentální elektrické piano, tzv. elektrochord, podle návrhu patentovaného Oscarem Vierlingem. Další elektrická piana, vyráběná na konci třicátých let, patřila k prvním svého druhu určeným pro trh. K dalším vynálezům patřila Försterova agrafová konstrukce, moderátor pro pianina a nuancovací pedál ke klavírům. Výrobky firmy mají světovou úroveň a jsou součástí velkých koncertních síní celého světa (jeden exemplář klavíru se objevil ve filmu R. Polanského Pianista /2002/); jeden ze čtvrttónových klavírů je i v pražském Národním muzeu – Muzeu české hudby.
Za druhé světové války se výroba zastavila. V Löbau byla obnovena 1947 a řídil ji nadále Gerhard (po vzniku NDR se na ní podílel i stát). Po jeho smrti funkci přejal syn Manfreda Wolfgang F., 1972 byla celá zestátněna. 1991 se v restituci část podniku v Löbau vrátila rodině, jež piana nyní vyrábí pod značkou August Förster GmbH Kunsthandwerklicher Flügel- und Pianobau. Ve firmě v současnosti pracuje čtyřicet zaměstnanců, kteří postaví ročně na dvě stě šedesát originálních nástrojů. 2008 převzala po Wolfgangovi podnik dcera Anne-Katrin.
Podnik v Jiříkově byl 1945 znárodněn a vyráběl klavíry pod značkou August Förster, ale také Petrof a Weinbach, většina produkce šla na vývoz. Vzhledem k malému odbytu musela být po 1989 výroba omezena a nakonec roku 2000 zcela zastavena.
L: http://www.august-foerster.de/cms/de/7/Geschichte (stav k 1. 12. 2014); BL 1, s. 367; NDB 5, s. 276; Köpfe, s. 64; 100 Jahre F. Werden und Wirken deutscher Klavierbauer, Löbau 1959; V. Reittererová, Hudební umění jako realizovaná pravdivost. Podíl Aloise Háby na stavbě a propagaci čtvrttónového klavíru, in: Hudební věda 45, 2008, č. 1–2, s. 125–179; B. Čížek, Čtvrttónové a šestinotónové nástroje podle návrhů Aloise Háby, in: Musicalia. Časopis Českého muzea hudby 5, 2013, č. 1–2, s. 35–56 (též anglicky, obr.)
Tomáš Burda
