FÜRST-FIŘT Bohumil 1.10.1909-2.1.1978: Porovnání verzí
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
− | + | ||
− | J. Rajlich, Esa na obloze, s. | + | '''FÜRST-FIŘT, Bohumil,''' ''* 1. 10. 1909 Opatovice (u Vyškova), † 2. 1. 1978 Ledeč nad Sázavou, důstojník, účastník 2. odboje'' |
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny dělníka v kamenolomu. Vyučil se v koloniálním | ||
+ | obchodě a pracoval jako příručí v Tršicích a v Mělníku. | ||
+ | Létání se začal věnovat ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) | ||
+ | v Prostějově, 1928–30 tam absolvoval Školu pro odborný dorost | ||
+ | letectva. Po ukončení stíhacího kursu a krátkém pobytu | ||
+ | u leteckého pluku 3 ve Vajnorech (Bratislava) se vrátil jako | ||
+ | instruktor létání do VLU a zůstal tam až do německé okupace | ||
+ | v březnu 1939, kdy odešel jako mnoho dalších do exilu. | ||
+ | 23. června 1939 překročil hranice do Polska a přihlásil se u československé | ||
+ | vojenské skupiny v Krakově. 26. července odjel | ||
+ | s československým transportem na lodi Castelholm do Francie, | ||
+ | byl zařazen do cizinecké legie a spolu s dalšími odplul z Marseille | ||
+ | do výcvikového střediska v Sidi Bel Abbès. Vypuknutí | ||
+ | druhé světové války zbavilo F. závazku v legii a mohl se vrátit | ||
+ | k letectvu. Nejprve pobýval na severoafrických základnách | ||
+ | v El Aouina a v Blidě, přeškolil se na francouzská stíhací letadla | ||
+ | a od prosince 1939 působil jako instruktor létání na letecké | ||
+ | základně v Chartres. Po německém útoku na Francii | ||
+ | byl 17. května 1940 odeslán na frontu, kde létal u Groupe de | ||
+ | Chasse II/2 na stíhacích letounech Morane Saulnier MS-406. | ||
+ | V bojích sestřelil jeden nepřátelský letoun jistě a jeden pravděpodobně, | ||
+ | sám utrpěl zranění. | ||
+ | |||
+ | Po porážce Francie odjel s vojenským transportem z Port Vendres | ||
+ | přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil | ||
+ | 12. července 1940. Vstoupil do služeb Královského letectva | ||
+ | (RAF) a po krátkém pobytu v československém leteckém depu | ||
+ | v Cosfordu byl zařazen k 310. československé stíhací peruti, | ||
+ | s níž se zúčastnil letecké bitvy o Anglii. V ní sestřelil čtyři | ||
+ | nepřátelské letouny. U perutě zůstal s krátkou přestávkou až | ||
+ | do 7. března 1941. Poté se stal instruktorem u 52. operační | ||
+ | výcvikové jednotky (OTU). Absolvoval Školu leteckých instruktorů | ||
+ | (FIS), byl povýšen do britské hodnosti Pilot Officer | ||
+ | a od června 1941 zařazen k pokračovací letecké výcvikové škole | ||
+ | (SFTS) v Brize Nortonu, potom k 6. a 11. pilotní pokračovací | ||
+ | letecké jednotce (P) AFU. 14. září 1942 přešel k 24. spojovací | ||
+ | skvadroně v Hendonu, počátkem prosince 1942 byl přeložen | ||
+ | k 510. spojovací skvadroně, zůstal u ní až do konce války | ||
+ | v hodnosti Flight Lieutenant. | ||
+ | |||
+ | Po návratu do vlasti si změnil příjmení na Fiřt a byl přidělen k Letecké | ||
+ | dopravní skupině, kde dosáhl hodnosti majora. Po únorovém | ||
+ | převratu byl počátkem února 1949 propuštěn z armády. | ||
+ | Začal pracovat jako pomocný dělník v podniku KOVO-UPG | ||
+ | v Praze; v lednu 1950 byl zatčen a uvězněn v táboru nucených | ||
+ | prací na Mírově, degradován a jeho rodina vystěhována z Prahy. | ||
+ | Kvůli onemocnění byl v srpnu téhož roku z vězení propuštěn. | ||
+ | Usadil se v Ledči nad Sázavou, až do důchodu pracoval jako | ||
+ | skladník v podniku Kovofiniš. Za bojovou činnost získal řadu | ||
+ | vyznamenání: dvakrát Československý válečný kříž 1939, | ||
+ | československou medaili Za chrabrost, československou medaili | ||
+ | Za zásluhy I. stupně, francouzský Croix de Guerre s palmou, | ||
+ | britská ocenění The 1939–1945 Star with Battle of Britain | ||
+ | Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War medal a Pamětní | ||
+ | medaili československé zahraniční armády (F-VB). 1991 | ||
+ | byl in memoriam povýšen na plukovníka. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 126–129; týž, Na nebi sladké Francie. | ||
+ | Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva | ||
+ | 1939–1945, 2003; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 2 (1941), 3 (1942), | ||
+ | 1999–2001; J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého | ||
+ | letectva v RAF, 1999, s. 36. | ||
+ | |||
+ | Jan Němeček | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] |
Verze z 14. 3. 2018, 21:11
Bohumil FÜRST-FIŘT | |
Narození | 1.10.1909 |
---|---|
Místo narození | Opatovice (u Vyškova) |
Úmrtí | 2.1.1978 |
Místo úmrtí | Ledeč nad Sázavou |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79138 |
FÜRST-FIŘT, Bohumil, * 1. 10. 1909 Opatovice (u Vyškova), † 2. 1. 1978 Ledeč nad Sázavou, důstojník, účastník 2. odboje
Pocházel z rodiny dělníka v kamenolomu. Vyučil se v koloniálním obchodě a pracoval jako příručí v Tršicích a v Mělníku. Létání se začal věnovat ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) v Prostějově, 1928–30 tam absolvoval Školu pro odborný dorost letectva. Po ukončení stíhacího kursu a krátkém pobytu u leteckého pluku 3 ve Vajnorech (Bratislava) se vrátil jako instruktor létání do VLU a zůstal tam až do německé okupace v březnu 1939, kdy odešel jako mnoho dalších do exilu. 23. června 1939 překročil hranice do Polska a přihlásil se u československé vojenské skupiny v Krakově. 26. července odjel s československým transportem na lodi Castelholm do Francie, byl zařazen do cizinecké legie a spolu s dalšími odplul z Marseille do výcvikového střediska v Sidi Bel Abbès. Vypuknutí druhé světové války zbavilo F. závazku v legii a mohl se vrátit k letectvu. Nejprve pobýval na severoafrických základnách v El Aouina a v Blidě, přeškolil se na francouzská stíhací letadla a od prosince 1939 působil jako instruktor létání na letecké základně v Chartres. Po německém útoku na Francii byl 17. května 1940 odeslán na frontu, kde létal u Groupe de Chasse II/2 na stíhacích letounech Morane Saulnier MS-406. V bojích sestřelil jeden nepřátelský letoun jistě a jeden pravděpodobně, sám utrpěl zranění.
Po porážce Francie odjel s vojenským transportem z Port Vendres přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil 12. července 1940. Vstoupil do služeb Královského letectva (RAF) a po krátkém pobytu v československém leteckém depu v Cosfordu byl zařazen k 310. československé stíhací peruti, s níž se zúčastnil letecké bitvy o Anglii. V ní sestřelil čtyři nepřátelské letouny. U perutě zůstal s krátkou přestávkou až do 7. března 1941. Poté se stal instruktorem u 52. operační výcvikové jednotky (OTU). Absolvoval Školu leteckých instruktorů (FIS), byl povýšen do britské hodnosti Pilot Officer a od června 1941 zařazen k pokračovací letecké výcvikové škole (SFTS) v Brize Nortonu, potom k 6. a 11. pilotní pokračovací letecké jednotce (P) AFU. 14. září 1942 přešel k 24. spojovací skvadroně v Hendonu, počátkem prosince 1942 byl přeložen k 510. spojovací skvadroně, zůstal u ní až do konce války v hodnosti Flight Lieutenant.
Po návratu do vlasti si změnil příjmení na Fiřt a byl přidělen k Letecké dopravní skupině, kde dosáhl hodnosti majora. Po únorovém převratu byl počátkem února 1949 propuštěn z armády. Začal pracovat jako pomocný dělník v podniku KOVO-UPG v Praze; v lednu 1950 byl zatčen a uvězněn v táboru nucených prací na Mírově, degradován a jeho rodina vystěhována z Prahy. Kvůli onemocnění byl v srpnu téhož roku z vězení propuštěn. Usadil se v Ledči nad Sázavou, až do důchodu pracoval jako skladník v podniku Kovofiniš. Za bojovou činnost získal řadu vyznamenání: dvakrát Československý válečný kříž 1939, československou medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy I. stupně, francouzský Croix de Guerre s palmou, britská ocenění The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War medal a Pamětní medaili československé zahraniční armády (F-VB). 1991 byl in memoriam povýšen na plukovníka.
L: J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 126–129; týž, Na nebi sladké Francie. Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939–1945, 2003; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 2 (1941), 3 (1942), 1999–2001; J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 36.
Jan Němeček