FÜRST-FIŘT Bohumil 1.10.1909-2.1.1978: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 509
 
}}
 
}}
  

Verze z 27. 11. 2019, 17:20

Bohumil FÜRST-FIŘT
Narození 1.10.1909
Místo narození Opatovice (u Vyškova)
Úmrtí 2.1.1978
Místo úmrtí Ledeč nad Sázavou
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 509
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79138

FÜRST-FIŘT, Bohumil, * 1. 10. 1909 Opatovice (u Vyškova), † 2. 1. 1978 Ledeč nad Sázavou, důstojník, účastník 2. odboje

Pocházel z rodiny dělníka v kamenolomu. Vyučil se v koloniálním obchodě a pracoval jako příručí v Tršicích a v Mělníku. Létání se začal věnovat ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) v Prostějově, 1928–30 tam absolvoval Školu pro odborný dorost letectva. Po ukončení stíhacího kursu a krátkém pobytu u leteckého pluku 3 ve Vajnorech (Bratislava) se vrátil jako instruktor létání do VLU a zůstal tam až do německé okupace v březnu 1939, kdy odešel jako mnoho dalších do exilu. 23. června 1939 překročil hranice do Polska a přihlásil se u československé vojenské skupiny v Krakově. 26. července odjel s československým transportem na lodi Castelholm do Francie, byl zařazen do cizinecké legie a spolu s dalšími odplul z Marseille do výcvikového střediska v Sidi Bel Abbès. Vypuknutí druhé světové války zbavilo F. závazku v legii a mohl se vrátit k letectvu. Nejprve pobýval na severoafrických základnách v El Aouina a v Blidě, přeškolil se na francouzská stíhací letadla a od prosince 1939 působil jako instruktor létání na letecké základně v Chartres. Po německém útoku na Francii byl 17. května 1940 odeslán na frontu, kde létal u Groupe de Chasse II/2 na stíhacích letounech Morane Saulnier MS-406. V bojích sestřelil jeden nepřátelský letoun jistě a jeden pravděpodobně, sám utrpěl zranění.

Po porážce Francie odjel s vojenským transportem z Port Vendres přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil 12. července 1940. Vstoupil do služeb Královského letectva (RAF) a po krátkém pobytu v československém leteckém depu v Cosfordu byl zařazen k 310. československé stíhací peruti, s níž se zúčastnil letecké bitvy o Anglii. V ní sestřelil čtyři nepřátelské letouny. U perutě zůstal s krátkou přestávkou až do 7. března 1941. Poté se stal instruktorem u 52. operační výcvikové jednotky (OTU). Absolvoval Školu leteckých instruktorů (FIS), byl povýšen do britské hodnosti Pilot Officer a od června 1941 zařazen k pokračovací letecké výcvikové škole (SFTS) v Brize Nortonu, potom k 6. a 11. pilotní pokračovací letecké jednotce (P) AFU. 14. září 1942 přešel k 24. spojovací skvadroně v Hendonu, počátkem prosince 1942 byl přeložen k 510. spojovací skvadroně, zůstal u ní až do konce války v hodnosti Flight Lieutenant.

Po návratu do vlasti si změnil příjmení na Fiřt a byl přidělen k Letecké dopravní skupině, kde dosáhl hodnosti majora. Po únorovém převratu byl počátkem února 1949 propuštěn z armády. Začal pracovat jako pomocný dělník v podniku KOVO-UPG v Praze; v lednu 1950 byl zatčen a uvězněn v táboru nucených prací na Mírově, degradován a jeho rodina vystěhována z Prahy. Kvůli onemocnění byl v srpnu téhož roku z vězení propuštěn. Usadil se v Ledči nad Sázavou, až do důchodu pracoval jako skladník v podniku Kovofiniš. Za bojovou činnost získal řadu vyznamenání: dvakrát Československý válečný kříž 1939, československou medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy I. stupně, francouzský Croix de Guerre s palmou, britská ocenění The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War medal a Pamětní medaili československé zahraniční armády (F-VB). 1991 byl in memoriam povýšen na plukovníka.

L: J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 126–129; týž, Na nebi sladké Francie. Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939–1945, 2003; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 2 (1941), 3 (1942), 1999–2001; J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 36.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček