Biografický slovník
FÜRSTENBERG Maxmilián Egon I. 29.3.1822-27.7.1873: Porovnání verzí
(FÜRSTENBERGA_z_Max_Egon_29.3.1822-27.7.1873) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Maxmilián Egon FÜRSTENBERG I. |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.3.1822 | | datum narození = 29.3.1822 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Donaueschingen (Německo) |
| datum úmrtí = 27.7.1873 | | datum úmrtí = 27.7.1873 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Lány (u Rakovníka) |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
22- Odborník živočišné výroby | 22- Odborník živočišné výroby | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''FÜRSTENBERG, Maximilián Egon I.,''' ''* 29. 3. 1822 Donaueschingen (Německo), † 27. 7. 1873 Lány (u Rakovníka), velkostatkář, poslanec'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z bádensko-württemberské knížecí větve rodu. Jeho | ||
| + | otcem byl Karel Egon II. (1796–1854), matkou princezna | ||
| + | Amálie Bádenská (* 26. 1. 1795 Karlsruhe, Německo, | ||
| + | † 14. 9. 1869, Karlsruhe, Německo). F. starší bratr Karel | ||
| + | Egon III. (1820–1892) převzal majorát Donaueschingen a založil | ||
| + | primogenituru knížecí rodové linie, mladší bratr Emil | ||
| + | Egon (1825–1899) obdržel Králův Dvůr, kde 1866 zřídil | ||
| + | fideikomis. | ||
| + | |||
| + | F. se stal zakladatelem sekundogenitury. Na základě rodinných | ||
| + | dohod získal fideikomis Křivoklát, který převzal 1854 po smrti | ||
| + | otce. Od 1861 byl dědičným členem panské sněmovny; | ||
| + | 1861–67 a 1868–69 za svěřenecké statky v Čechách poslancem | ||
| + | zemského sněmu v první poslanecké kurii. Současně zasedal | ||
| + | v pruské panské sněmovně a byl dědičným členem první | ||
| + | bádenské a první württemberské sněmovní kurie. | ||
| + | |||
| + | Podobně jako jeho předkové na svých statcích rozvíjel lesnictví | ||
| + | a na ně navazující dřevozpracující výrobu. Zásadní roli si | ||
| + | i nadále podrželo hutnictví, kde se F. snažil udržet krok s dobovými | ||
| + | technologickými trendy. Na počátku sedmdesátých let | ||
| + | 19. století byla v Králově Dvoře vystavěna vysoká pec skotského | ||
| + | typu vytápěná koksem. Stavbu další pece zahájenou 1873 | ||
| + | zpomalily nástup hospodářské krize a poté i F. úmrtí. | ||
| + | |||
| + | F. se 1860 oženil s hraběnkou Leontinou Antonií (1843–1914), | ||
| + | dcerou knížete Richarda Khevenhüllera-Metsche. Její jméno | ||
| + | nese zámeček Leontýn (u Křivoklátu). F. měl dva syny: Maximiliána | ||
| + | Egona II. (1863–1941) a Karla Emila Egona(* 16. 2. | ||
| + | 1867 Praha, † 21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee, Rakousko). | ||
| + | Po F. smrti se Leontina Antonie 1875 znovu provdala, a to | ||
| + | za svého švagra '''Emila Egona''' (* 12. 9. 1825 Donaueschingen | ||
| + | /Německo/, † 15. 5. 1899 zámeček Leontýn). Po ukončení | ||
| + | služby v armádě (major), zasedal 1861–66 a 1867 jako poslanec | ||
| + | českého zemského sněmu za nesvěřenecký velkostatek | ||
| + | v první kurii, od 1872 byl členem panské sněmovny říšské | ||
| + | rady. Jejich společný syn '''Emil Egon Karel''' (1876–1964) zdědil | ||
| + | fideikomis Králův Dvůr a působil jako diplomat. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 783–784; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger. | ||
| + | 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer | ||
| + | (eds.), Weitra 1994, s. 371–373; Lišková, s. 71–72; Almanach českých | ||
| + | šlechtických rodů, 1999, s. 144, 148; A. Matoušková, Křivoklátské panství | ||
| + | Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, | ||
| + | 2001, s. 155–179. K Emilu Egonovi: Bohemia 72, 1899, č. 135, s. 6; I. Tittel, | ||
| + | Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes und grösserer Rustikalgüter | ||
| + | im Königreiche Böhmen, 1906, s. 161. | ||
| + | |||
| + | Jaromír Patočka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
| Řádka 20: | Řádka 73: | ||
[[Kategorie:1822]] | [[Kategorie:1822]] | ||
| + | [[Kategorie:Donaueschingen]] | ||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
| + | [[Kategorie:Lány]] | ||
Verze z 14. 3. 2018, 21:47
| Maxmilián Egon FÜRSTENBERG I. | |
 | |
| Narození | 29.3.1822 |
|---|---|
| Místo narození | Donaueschingen (Německo) |
| Úmrtí | 27.7.1873 |
| Místo úmrtí | Lány (u Rakovníka) |
| Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81414 |
FÜRSTENBERG, Maximilián Egon I., * 29. 3. 1822 Donaueschingen (Německo), † 27. 7. 1873 Lány (u Rakovníka), velkostatkář, poslanec
Pocházel z bádensko-württemberské knížecí větve rodu. Jeho otcem byl Karel Egon II. (1796–1854), matkou princezna Amálie Bádenská (* 26. 1. 1795 Karlsruhe, Německo, † 14. 9. 1869, Karlsruhe, Německo). F. starší bratr Karel Egon III. (1820–1892) převzal majorát Donaueschingen a založil primogenituru knížecí rodové linie, mladší bratr Emil Egon (1825–1899) obdržel Králův Dvůr, kde 1866 zřídil fideikomis.
F. se stal zakladatelem sekundogenitury. Na základě rodinných dohod získal fideikomis Křivoklát, který převzal 1854 po smrti otce. Od 1861 byl dědičným členem panské sněmovny; 1861–67 a 1868–69 za svěřenecké statky v Čechách poslancem zemského sněmu v první poslanecké kurii. Současně zasedal v pruské panské sněmovně a byl dědičným členem první bádenské a první württemberské sněmovní kurie.
Podobně jako jeho předkové na svých statcích rozvíjel lesnictví a na ně navazující dřevozpracující výrobu. Zásadní roli si i nadále podrželo hutnictví, kde se F. snažil udržet krok s dobovými technologickými trendy. Na počátku sedmdesátých let 19. století byla v Králově Dvoře vystavěna vysoká pec skotského typu vytápěná koksem. Stavbu další pece zahájenou 1873 zpomalily nástup hospodářské krize a poté i F. úmrtí.
F. se 1860 oženil s hraběnkou Leontinou Antonií (1843–1914), dcerou knížete Richarda Khevenhüllera-Metsche. Její jméno nese zámeček Leontýn (u Křivoklátu). F. měl dva syny: Maximiliána Egona II. (1863–1941) a Karla Emila Egona(* 16. 2. 1867 Praha, † 21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee, Rakousko). Po F. smrti se Leontina Antonie 1875 znovu provdala, a to za svého švagra Emila Egona (* 12. 9. 1825 Donaueschingen /Německo/, † 15. 5. 1899 zámeček Leontýn). Po ukončení služby v armádě (major), zasedal 1861–66 a 1867 jako poslanec českého zemského sněmu za nesvěřenecký velkostatek v první kurii, od 1872 byl členem panské sněmovny říšské rady. Jejich společný syn Emil Egon Karel (1876–1964) zdědil fideikomis Králův Dvůr a působil jako diplomat.
L: OSN 9, s. 783–784; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 371–373; Lišková, s. 71–72; Almanach českých šlechtických rodů, 1999, s. 144, 148; A. Matoušková, Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, 2001, s. 155–179. K Emilu Egonovi: Bohemia 72, 1899, č. 135, s. 6; I. Tittel, Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes und grösserer Rustikalgüter im Königreiche Böhmen, 1906, s. 161.
Jaromír Patočka
