FÜRSTENBERG Karel Egon II. 28.10.1796-22.10.1854: Porovnání verzí

Z Personal
(FÜRSTENBERGA_z_Karel_Egon_28.10.1796-22.10.1854)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Karel Egon FÜRSTENBERGA z
+
| jméno = Karel Egon FÜRSTENBERG II.
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Furstenbergove Karel Egon II. portret.jpg ‎
 
| datum narození = 28.10.1796
 
| datum narození = 28.10.1796
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 22.10.1854
 
| datum úmrtí = 22.10.1854
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bad Ischl (Rakousko)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
+
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />84- Mecenáš div. umění<br />27- Hutník nebo metalurg<br />
84- Mecenáš div. umění
+
27- Hutník nebo metalurg
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel Egon FÜRSTENBERGA z
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 513
 +
}}
 +
 
 +
'''FÜRSTENBERG, Karel Egon II.,''' ''* 28. 10. 1796 Praha, † 22. 10. 1854 Bad Ischl (Rakousko), voják, průmyslový podnikatel, mecenáš''
 +
 
 +
Příslušník starého jihoněmeckého knížecího rodu, který vlastnil
 +
rozsáhlé statky (do 1806 knížectví Fürstenberg). F. otec
 +
Karel Alois (* 26. 6. 1760, † 25. 3. 1799), císařský generál,
 +
padl v bitvě u Stockachu. Matka Alžběta (1766–1822) pocházela
 +
z rodu Thurn-Taxisů. F. poručníkem se stal vzdálený strýc
 +
Jáchym Egon z landkraběcí linie rodu.
 +
 
 +
F. studoval ve Freiburgu im Breisgau a Würzburgu a poté
 +
vstoupil do rakouské císařské armády, 1814 doprovázel knížete
 +
Karla Filipa Schwarzenberga do Paříže na mírová jednání,
 +
poté armádu opustil a věnoval se správě obrovského majetku.
 +
Ještě jako nezletilý získal křivoklátské panství podle dohody
 +
z roku 1803 o uspořádání majetkových poměrů rodu v Čechách.
 +
Dalším rodinným příslušníkům byly vyplaceny vysoké
 +
finanční náhrady. 1804 F. (po smrti bezdětného Karla Jáchyma)
 +
zdědil majetky v jižním Německu a stal se posledním
 +
vládnoucím knížetem. Jak matka, tak F. poručník se po porážce
 +
Napoleona pokoušeli tento stav zvrátit, ale bezúspěšně.
 +
1817 F. dosáhl plnoletosti a ujal se svého vlastnictví. Usadil se
 +
v rezidenci v jihoněmeckém
 +
Donaueschingen, ze které jako
 +
milovník umění a mecenáš vybudoval významné kulturní
 +
a společenské centrum. 1818 se oženil s princeznou Amálií
 +
Bádenskou (* 26. 1. 1795, † 14. 9. 1869). Měl s ní tři
 +
syny a čtyři dcery: Marii Alžbětu (1819–1897), Marii Amálii
 +
(1821–1899), Marii Henriettu (1823–1834) a Pavlínu Vilemínu
 +
(1829–1900). Syn Karel Egon III. (* 4. 3. 1820, † 15. 3.
 +
1892) získal po otcově smrti majetky v Německu, další synové
 +
Maximilián Egon I. (1822–1873) a Emil Egon (* 12. 9. 1825,
 +
† 15. 5. 1899) v Čechách.
 +
 
 +
F. byl aktivním politikem; od počátku dvacátých let 19. století
 +
zasedal v bádenském i württemberském stavovském sněmu
 +
a v padesátých letech i v pruské panské sněmovně. V Bádensku
 +
byl zastáncem liberalizačních tendencí, podporoval např. větší
 +
svobodu tisku, čímž notně znepokojoval konzervativní představitele
 +
habsburské monarchie. Z toho důvodu ho 1848 velice
 +
rozladilo, že během revoluce došlo v Německu k ohrožení
 +
bezpečnosti jeho rodiny.
 +
 
 +
V období, kdy držel českou doménu na Křivoklátsku, byl správou
 +
majetku pověřen František Nittinger (od 1809), který se
 +
věnoval – podobně jako správci ve fürstenberských německých
 +
oblastech – především rozvoji lesního hospodářství; od 1832
 +
majetek spravoval spisovatel a dramatik K. E. Ebert. Dřevo
 +
bylo základní surovinou pro hutnictví, další významnou součást
 +
fürstenberských aktivit. F. však investoval i do rozvoje
 +
celé oblasti, vybudoval silniční síť nebo dal opravit požárem
 +
poškozený hrad Křivoklát. Usiloval i o sociální zajištění svých
 +
zaměstnanců. Vyvrcholením tohoto úsilí se stala výstavba
 +
koněspřežné dráhy z Prahy do Plzně, na níž se podílel i francouzský
 +
inženýr a paleontolog J. Barrande. F. byl nejprve jejím
 +
akcionářem, a když se ukázalo, že po hospodářské stránce nesplňuje
 +
do ní vkládané naděje, odkoupil ji.
 +
 
 +
Zemřel nečekaně, po jeho smrti byla uspořádána sbírka k výstavbě
 +
památníku na Křivoklátě. Odhalení probíhalo v duchu
 +
národních slavností i proto, že F. se hlásil k českým zemským
 +
vlastencům.
 +
 
 +
'''L:''' ADB 8, s. 228–229; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger.
 +
800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer
 +
(eds.), Weitra 1994, s. 365–366; G. Hofmann, Die Fürstenbergische Eisenproduktion
 +
in Böhmen, in: tamtéž, s. 357–364; A. Matoušková, Křivoklátské
 +
panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí
 +
Berounska 4, 2001, s. 155–179.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/382159 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jaromír Patočka
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
Řádka 18: Řádka 90:
  
 
[[Kategorie:1796]]
 
[[Kategorie:1796]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1854]]
 
[[Kategorie:1854]]
 +
[[Kategorie:Bad Ischl]]

Aktuální verze z 9. 1. 2021, 16:29

Karel Egon FÜRSTENBERG II.
Narození 28.10.1796
Místo narození Praha
Úmrtí 22.10.1854
Místo úmrtí Bad Ischl (Rakousko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
84- Mecenáš div. umění
27- Hutník nebo metalurg
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 513
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56130

FÜRSTENBERG, Karel Egon II., * 28. 10. 1796 Praha, † 22. 10. 1854 Bad Ischl (Rakousko), voják, průmyslový podnikatel, mecenáš

Příslušník starého jihoněmeckého knížecího rodu, který vlastnil rozsáhlé statky (do 1806 knížectví Fürstenberg). F. otec Karel Alois (* 26. 6. 1760, † 25. 3. 1799), císařský generál, padl v bitvě u Stockachu. Matka Alžběta (1766–1822) pocházela z rodu Thurn-Taxisů. F. poručníkem se stal vzdálený strýc Jáchym Egon z landkraběcí linie rodu.

F. studoval ve Freiburgu im Breisgau a Würzburgu a poté vstoupil do rakouské císařské armády, 1814 doprovázel knížete Karla Filipa Schwarzenberga do Paříže na mírová jednání, poté armádu opustil a věnoval se správě obrovského majetku. Ještě jako nezletilý získal křivoklátské panství podle dohody z roku 1803 o uspořádání majetkových poměrů rodu v Čechách. Dalším rodinným příslušníkům byly vyplaceny vysoké finanční náhrady. 1804 F. (po smrti bezdětného Karla Jáchyma) zdědil majetky v jižním Německu a stal se posledním vládnoucím knížetem. Jak matka, tak F. poručník se po porážce Napoleona pokoušeli tento stav zvrátit, ale bezúspěšně. 1817 F. dosáhl plnoletosti a ujal se svého vlastnictví. Usadil se v rezidenci v jihoněmeckém Donaueschingen, ze které jako milovník umění a mecenáš vybudoval významné kulturní a společenské centrum. 1818 se oženil s princeznou Amálií Bádenskou (* 26. 1. 1795, † 14. 9. 1869). Měl s ní tři syny a čtyři dcery: Marii Alžbětu (1819–1897), Marii Amálii (1821–1899), Marii Henriettu (1823–1834) a Pavlínu Vilemínu (1829–1900). Syn Karel Egon III. (* 4. 3. 1820, † 15. 3. 1892) získal po otcově smrti majetky v Německu, další synové Maximilián Egon I. (1822–1873) a Emil Egon (* 12. 9. 1825, † 15. 5. 1899) v Čechách.

F. byl aktivním politikem; od počátku dvacátých let 19. století zasedal v bádenském i württemberském stavovském sněmu a v padesátých letech i v pruské panské sněmovně. V Bádensku byl zastáncem liberalizačních tendencí, podporoval např. větší svobodu tisku, čímž notně znepokojoval konzervativní představitele habsburské monarchie. Z toho důvodu ho 1848 velice rozladilo, že během revoluce došlo v Německu k ohrožení bezpečnosti jeho rodiny.

V období, kdy držel českou doménu na Křivoklátsku, byl správou majetku pověřen František Nittinger (od 1809), který se věnoval – podobně jako správci ve fürstenberských německých oblastech – především rozvoji lesního hospodářství; od 1832 majetek spravoval spisovatel a dramatik K. E. Ebert. Dřevo bylo základní surovinou pro hutnictví, další významnou součást fürstenberských aktivit. F. však investoval i do rozvoje celé oblasti, vybudoval silniční síť nebo dal opravit požárem poškozený hrad Křivoklát. Usiloval i o sociální zajištění svých zaměstnanců. Vyvrcholením tohoto úsilí se stala výstavba koněspřežné dráhy z Prahy do Plzně, na níž se podílel i francouzský inženýr a paleontolog J. Barrande. F. byl nejprve jejím akcionářem, a když se ukázalo, že po hospodářské stránce nesplňuje do ní vkládané naděje, odkoupil ji.

Zemřel nečekaně, po jeho smrti byla uspořádána sbírka k výstavbě památníku na Křivoklátě. Odhalení probíhalo v duchu národních slavností i proto, že F. se hlásil k českým zemským vlastencům.

L: ADB 8, s. 228–229; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 365–366; G. Hofmann, Die Fürstenbergische Eisenproduktion in Böhmen, in: tamtéž, s. 357–364; A. Matoušková, Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, 2001, s. 155–179.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaromír Patočka