FÜRST Ladislav 1.9.1898-9.8.1987: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace =  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508-509
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 27. 11. 2019, 18:19

Narození 1.9.1898
Místo narození Opava
Úmrtí 9.8.1987
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508-509
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138556

FÜRST, Ladislav, * 1. 9. 1898 Opava, † 9. 8. 1987 Praha, voják, manažer, sportovní funkcionář

Syn učitele a ředitele českého gymnázia v Opavě Josefa F. Po absolvování opavského gymnázia vstoupil do československé armády, kde postupně dosáhl hodnosti majora generálního štábu. 1928 se v Hrabyni oženil s Věrou, dcerou ministra financí K. Engliše. Manželství zůstalo bezdětné. Ve třicátých letech F. z armády odešel a stal se prokuristou a později ředitelem Báňské hutní společnosti. Zároveň získal docenturu na Vysoké škole báňské v Příbrami.

V meziválečném období se jako funkcionář angažoval v organizačních strukturách československého krasobruslení. 1926 byl zvolen předsedou Bruslařského svazu RČS. Stanul také v čele 1934 vytvořené Bruslařské unie ČSR, sdružující Bruslařský svaz RČS a Eislaufverband in der Tschechoslowakischen Republik v Opavě. Po vytvoření Československého bruslařského svazu 1946 byl jeho předsedou. Jako první Čechoslovák se stal 1935 členem výboru International Skating Union, 1946–49 byl jejím viceprezidentem.

Po druhé světové válce působil v Československých závodech pro výrobu papíru a celulózy jako náměstek generálního ředitele. Po převzetí moci komunisty čelil šikaně úřadů, skrýval se a posléze se s manželkou pokusil opustit Československo. Při přechodu státní hranice byl zatčen a odsouzen na třináct let těžkého žaláře. Zpočátku byl vězněn v Plzni na Borech, následně pracoval v hnědouhelných a uranových dolech. Později ho přesunuli do vítkovických hutí, kde onemocněl tuberkulózou. 1954 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po zbytek života pořádal a propagoval dílo svého tchána doma i v zahraničí. Věnoval se také vlastní vědecké práci v oblasti národohospodářství a právní filozofie, kde navazoval na Englišovy názory. Jeho poválečné texty se zachovaly v rukopisech nebo strojopisech dnes uložených v archivu Národního muzea.

D: Vliv politiky a politických systémů na vedení války, in: Vojenské rozhledy 11, 1930, č. 4, s. 289–292; Cenová politika vlády a uhlí, in: Hospodářská politika 7, 1933, č. 22; Krasobruslení (s V. Koudelkou a J. Heinzem), 1936; Karel Engliš. Kantův apriorism a myšlenkový řád, in: Filosofický časopis 15, 1967, č. 4, s. 531–543.

L: M. Hlaváč, Osobnost Karla Engliše očima současníků, s. 7, 26, 95, 99–101 (magisterská práce, FF UK, Praha 2007); J. R. Hines, Historical Dictionary of Figure Skating, Plymouth 2011, 260–261; L. Swierczeková, Průvodce po fondech a sbírkách Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea, 2007, s. 12; B. Novotná-Březovská, Filosofie a ekonomie. K dílu Karla Engliše, in: E – Logos. Electronical Journal for Philosophy, 2012, č. 1, dostupné z: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/brezovska12.pdf (stav k 25. 6. 2015).

P: ANM, Praha, K. Engliš, osobní fond, NM Praha, Archiv Muzea tělesné výchovy a sportu, Praha, fond L. F. (1 karton); Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Praha, f. Kancelář prezidenta republiky, Sekretariát prezidenta republiky (Klement Gottwald), karton 2, sign. Os 299/50.

Martin Hlaváč, Zdeněk Doskočil